Kyjev o ATACMS velmi stojí. Rakety mají dostřel 300 kilometrů, mohou tedy zasáhnout ruské pozice hluboko v zázemí, včetně velitelských středisek na Krymu. Administrativa Joea Bidena se zdráhala je Ukrajině poskytnout kvůli obavám z eskalace konfliktu. Ukrajinci by jimi mohli zasáhnout i cíle na ruském území, Kyjev nicméně slibuje, že je použije jen na okupovaných oblastech.
Podle zdrojů listu The Wall Street Journal z USA a Evropy ale americká administrativa nyní naznačuje, že začíná svůj dosavadní opatrný postoj přehodnocovat a zvažuje posílení možností ukrajinské protiofenzivy.
Výše postavený ukrajinský obranný činitel sdělil listu, že Kyjev obdržel v posledních týdnech ohledně ATACMS systémů pozitivní signály. Podle amerických a evropských představitelů vedl ke změně tónu ve Washingtonu dosavadní průběh ukrajinské protiofenzivy a vzpoura wagnerovců v Rusku.
Portál Politico s odvoláním na dva nejmenované zdroje obeznámené s diskuzemi uvádí, že v Bidenově administrativě se o výsledku Prigožinovy vzpoury horlivě debatuje. Putin hrozil povstalcům tvrdými následky, nakonec ovšem umožnil Prigožinovi odcestovat do Běloruska a zrušil jeho trestního stíhání. Američtí činitelé se domnívají, že Putinovy červené linie jsou propustnější, než předpokládali a vládce Kremlu má zřejmě strach z eskalace konfliktů.
Přes červenou linii. Plané ruské výhrůžky povzbuzují Bidenův válečný apetit |
Američané nyní tedy probírají možnost, zda ve světle slabosti Putina neposkytnout Ukrajině ničivější zbraně, včetně raket dlouhého doletu nebo stíhaček F-16, uvádí Politico. Moskva před jejich dodávkami varovala.
K poskytnutí ATACMS tlačí Bidenovu administrativu evropští spojenci i americký Kongres. Republikáni i demokraté ze Sněmovny reprezentantů v společné rezoluci zahraničního výboru vyzvali Washington, ať balistické rakety Kyjevu poskytne neprodleně.
Putin se stal všude vyvrhelem, řekl Biden. Ukrajinu si opět spletl s Irákem |
„Možnost poslání ATACMS raket na Ukrajině je docela vysoká,“ uvedl v rozhovoru pro stanici Hlas Ameriky republikánský senátor a spolupředseda zahraničního výboru amerického Senátu Jim Risch. „Samozřejmě to zabere nějaký čas, ale my pokračujeme v tlaku na Bidenovu administrativu a oni už začali být aktivní.“