Od začátku války na Ukrajině ruský prezident Vladimir Putin opakovaně varoval Západ, že dodávky určité vojenské pomoci napadenému státu bude Rusko považovat za překročení červené linie a náležitě na to zareaguje. Nic takového se ale nestalo.
Skutečnost, že Rusko nevyplnilo své vyhrůžky, podpořila podle amerických činitelů přesvědčení amerických a evropských lídrů, že mohou pokračovat v navyšování vojenské bezpečnostní podpory Ukrajině bez následků z ruské strany. Možným vysvětlením, proč Rusko nehodlá vůči NATO postupovat tvrději, je stav jeho armády, zdecimované velkými ztrátami na Ukrajině.
„Nezdá se, že by bylo v jejich zájmu jít do přímého konfliktu s NATO právě teď,“ uvedl výše postavený americký představitel. „Nenachází se v dobré pozici, aby to udělali.“
Naléhavé ruské dilema: posílit obranu v pohraničí, nebo pozice na frontě? |
The Washington Post s odvoláním na své zdroje z Bidenovy administrativy píše, že ruské zdráhání provést odvetný úder vůči dodávkám západních zbraní ovlivňuje analýzu rizik, kterou provádí klíčoví Bidenovi důvěrníci v oblasti bezpečnosti a zahraniční politiky – ministr zahraničí Anthony Blinken a poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan. Podle jednoho činitele Bílého domu Sullivan nahlíží na poskytnutí ničivějších zbraní Ukrajině tak, že benefity převažují nad riziky eskalace. Sullivan rozsáhle spolupracuje s evropskými spojenci na poskytnutí stíhaček americké výroby F-16 Kyjevu, podotýká činitel.
USA oficiálně neuvedly, zda stíhačky Ukrajině dodají, či ne. Dříve se i zdráhaly dát povolení k jejich exportu spojencům, zmiňovaly přitom právě obavy z eskalace. Biden ale ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému na setkání států G7 řekl, že Bílý dům už nebude možný přesun blokovat. Podle Pentagonu USA vnímají poskytnutí F-16 jako krok k dlouhodobé obraně Ukrajiny.
Výhoda pro vleklou válku, potíže s ranvejemi. Co přinesou F-16 Ukrajině |
Rusko už varovalo Západ, že se vystaví velkému riziku, pokud stíhačky Kyjevu poskytne. Podobná vyjádření ale zazněla z úst ruských představitelů už dříve v reakci na rozhodnutí Američanů dát Ukrajincům tanky, protitankové a protiletadlové systémy, drony či dělostřeleckou munici. V dubnu Rusko USA varovalo před „nepředvídatelnými následky“, v lednu předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin hrozil, že USA riskují vlastní zničení.
„Rusko už mnohokrát znehodnotilo své červené linie tím, že určité věci označilo za nepřijatelné, a pak neudělalo nic, když se tak stalo,“ podotýká expert na Rusko Maxim Samorukov z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír. „Problém je, že neznáme skutečnou červenou linii. Je v hlavě jednoho člověka a může se změnit ze dne na den.“
USA berou Rusko vážně
I přes opakovaná apokalyptická, v praxi ale neprovedená, prohlášení Ruska se USA snaží brát možnost Putinovy odvety vážně. „Potřebují to? Mohou je použít? Máme to? Jaká bude ruská odpověď? Berete to v potaz při svém rozhodování,“ přibližuje myšlenkový proces Bidenovy administrativy nejmenovaný činitel ministerstva zahraničí. „Pokud tohle uděláme a není zde žádná eskalace nebo odpověď, můžeme udělat další věc? Neustále zvažujeme tyto faktory a je to nejtěžší rozhodnutí, které musíme učinit.“
USA, které Rusko vykresluje jako ukrajinského loutkaře a skutečného strůjce války, jsou ve svých krocích a vyjádřeních v porovnání s jinými státy opatrnější. Zatímco Británie a Německo uvedly, že ukrajinské útoky na ruském území v rámci sebeobrany národa považují za legitimní podle mezinárodního práva, USA zdůraznily, že útoky uvnitř Ruska nepodporují.
Británie schvaluje útoky v Rusku. Náš věčný nepřítel, soptí Medveděv |
Británie už Ukrajině dodala i střely s plochou dráhou letu Storm Shadow, schopné doletět až do Ruska. USA se podobné rakety zdráhají Ukrajině poskytnout, ač o ně Kyjev dlouhodobě žádá, přičemž citují právě možnost, že budou vystřeleny na ruské území. „Lidé jsou docela zmatení. Jednoduše nechápou,“ popisuje bývalý ukrajinský ministr obrany Andrij Zahorodňuk ukrajinské pocity z amerického opatrného přístupu.
Bidenova administrativa je pod velkým tlakem ze strany republikánských i demokratických zákonodárců, kteří žádají pro Ukrajinu silnější zbraně. „Pokaždé, když administrativa odložila odeslání kritického zbraňového systému na Ukrajinu, od stingerů přes HIMARSy až po obrněná vozidla Bradley, kvůli obavám z ruské eskalace, ukázalo se, že se naprosto mýlila,“ prohlásil předseda výboru pro zahraniční záležitosti Sněmovny reprezentantů Michael McCaul.
Administrativa se podle McCaula chová „zbaběle“, když nechce dát Ukrajině taktické balistické rakety s dostřelem 300 kilometrů ATACMS. Biden nicméně tento týden připustil, že ATACMS „jsou stále ve hře“.
Obezřetný Pentagon
Podle zdrojů obeznámených se zákulisím je Pentagon mnohem obezřetnější, co se týče poskytnutí nejsofistikovanější vojenské pomoci Ukrajině, než ministerstvo zahraničí či Bílý dům. Podle jeho zástupce ale při jeho rozhodování nehraje roli ani tak strach z eskalace jako snaha dát Ukrajině vojenské vybavení podle náležité situace.
Nejvýše postavený americký generál, předseda amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley nedávno odůvodňoval neposkytnutí F-16 v raných fázích války právě nutností vybavit Ukrajinu takovými prostředky, aby ihned mohla reagovat na ruské manévry. Podle něj ukrajinské síly nejdřív potřebovaly jiné, pozemní vybavení nutné k tomu, aby zastavily útočící ruskou armádu a vzaly si zpět své ukořistěné území.
Rusko nemůže vojensky vyhrát, řekl Milley. Vysvětlil americké váhání nad F-16 |
„Myslím si, že lidi z ministerstva obrany mají jedinečné pochopení toho, co je prakticky možné a jak nejlépe podporovat ukrajinské ozbrojené síly způsobem, aby měly podporu v daném momentu na bojišti,“ uvedl jeden obranný činitel.
