Andrej přiletěl na Ukrajinu v půlce února, aby pohřbil svého otce. Po krátké návštěvě plánoval návrat do Miami na Floridě, kde žije. Válka mu však překazila plány.
Ukrajinská vláda mezitím vyhlásila stanné právo a zakázala mužům ve věku mezi 18 a 60 lety odjet ze země. Zatímco jeho sestra a matka utekly do Lotyšska a manželka se vrátila do USA, on sám zůstal na Ukrajině s jediným kufříkem převážně zimního oblečení.
Nedlouho poté Andrej zřídil telegramovou diskusní skupinu pro ty ukrajinské emigranty, kteří podobně jako on na Ukrajině uvázli. Svou situaci zde v současnosti řeší už 130 členů. Mají různé příběhy. Vito pracuje ve Spojených arabských emirátech v muzeu, ale nyní nemá žádný příjem pro podporu své rodiny. Vitalij je zase zdravotník z české nemocnice, který navštívil své rodiče tři dny předtím, než započala válka.
Někteří z nich využívají možnosti práce z domova, jiní si museli vzít neplacené volno. Všichni se shodují, že nemožnost opustit válkou rozervanou zemi jim způsobuje emoční a finanční potíže, uvádí stanice Deutsche Welle.
Mezi uprchlíky jsou i dospělí muži, kteří až na výjimky z Ukrajiny nesmějí |
Oleksandr Djubanov, projektový manažer továrny na plasty v Lotyšsku, například tvrdí, že trpí depresí. Svou ženu a děti neviděl už tři měsíce a bojí se, že ztratí práci a nebude je moci živit. Firma se mu snaží pomoci prostřednictvím lotyšské ambasády na Ukrajině.
Emigranti rovněž cítí, že na nich ulpívá stigma zbabělců, kteří chtějí opustit Ukrajinu v době, kdy jsou muži nejvíce potřeba. „Ale my jen chceme pracovat, abychom mohli živit naše rodiny,“ vysvětluje Andrej. Část svého příjmu proto věnuje armádě a dobrovolníkům pomáhajícím Ukrajině.
Oficiálně Ukrajinci, kteří na Ukrajině nežijí, mohou zemi opustit, nicméně nestačí jim se prokázat dokumentem o trvalém pobytu v jiné zemi. Ukrajinská pohraniční stráž totiž vyžaduje potvrzující razítko do pasu i od ukrajinských úřadů, které před vypuknutím války nikdo vidět nechtěl.
Nyní je velice obtížné tento dokument sehnat. Aby se to podařilo, musí ukrajinský emigrant nejprve získat povolení od migračních úřadů, odhlásit se z kanceláře vojenského odvodu i z místa pobytu na Ukrajině. Ještě před vypuknutím konfliktu proces trval až tři měsíce.
Cesta života. Ukrajinci zoufale brání klíčovou silnici do donbaského kotle |
Ruské ostřelování navíc zničilo řadu úřadů, kde bylo možné tyto administrativní náležitosti vyřešit. Například úřad v Andrejově domovském městě v Kyjevské oblasti tvrdí, že certifikát není možné získat, protože databáze je nedostupná.
Andrej uznává, že pro vládu nejsou ukrajinští emigranti prioritou, přesto je ze situace rozladěný. „Jsem zklamaný z ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i velmi naštvaný na vládu,“ říká podle Deutsche Welle.
