Kirby ve středu upozornil, že se konflikt kvůli rozhodnutí Ruska soustředit se ve válce na Ukrajině na bojové operace na východě země může protáhnout.
„Skutečnost, že se (ruský prezident Vladimir) Putin soustředí na menší oblast, zajisté představuje možnost, že násilí bude pokračovat, a v té části Ukrajiny by dokonce mohlo zesílit,“ řekl Kirby podle americké televize CNN. Dodal, že to může nastat, „protože očekáváme, že Ukrajinci v této oblasti, která jim patří a kde válčí osm let, budou nadále bojovat“.
Rusko v posledních dnech stáhlo své jednotky z okolí Kyjeva a Černihiva a očekává se, že se nyní ve svém válečném úsilí zaměří na Donbas na východě Ukrajiny. Části dvou tamních oblastí - Doněcké a Luhanské - ovládají od roku 2014 proruští separatisté podporovaní Moskvou.
Šéf NATO Stoltenberg ve středu řekl, že je třeba být realisty a připravit se na to, že válka na Ukrajině může trvat „mnoho měsíců nebo dokonce let“. Jím vedená aliance nemá žádná náznaky, že by se něco změnilo na tom, že Putin chce dostat pod kontrolu celé ukrajinské území a že chce „přepsat mezinárodní pořádek“.
Šéf NATO Jens Stoltenberg na snímku z 6. dubna 2022
Ukrajinský generální štáb ve středu večer uvedl, že Rusko pokračuje v přípravách na útok s cílem získat kontrolu nad celou Doněckou a Luhanskou oblastí i nad azovským přístavem Mariupol, kde v katastrofálních podmínkách živoří desetitisíce lidí.
Ukrajinské úřady připustily, že nemohou pomoci s evakuací lidí z města Izjum nebo do něj dodat humanitární pomoc, protože je zcela pod ruskou kontrolou, píše agentura Reuters.
NATO spěchá s dodávkami zbraní Kyjevu. Obává se nové masivní ruské ofenzívy |
Ukrajinský prezident v projevu zveřejněném v noci na čtvrtel na svém facebookovém profilu řekl, že „budeme bojovat a nestáhneme se“. Tak to podle něho bude do doby, než Rusko snahy o nalezení míru vezme vážně.
NATO dodá Ukrajině více zbraní
Ministři zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance se ve čtvrtek shodli na tom, že státy NATO budou dodávat Ukrajině více zbraní. Na závěr dvoudenního ministerského jednání to v Bruselu prohlásil šéf aliance Jens Stoltenberg, podle něhož může Rusko, které nyní chystá novou ofenzívu na východě země, vést válku ještě dlouhé měsíce.
Podle ukrajinského ministra Dmytra Kuleby potřebuje Kyjev nové zbrojní systémy nyní, neboť za několik týdnů může být pozdě. „Buď nám pomůžete nyní - a mluvím o dnech, ne o týdnech - nebo vaše pomoc přijde pozdě a zemře mnoho lidí,“ řekl po jednání novinářům v Bruselu Kuleba.
Většina ze třicítky aliančních zemí od začátku ruské invaze poskytuje Ukrajině zbraně, mezi nimiž jsou protitankové střely či systémy protivzdušné obrany. Kyjev dostává také drony, s dodávkami požadovaných stíhaček však alianční země váhají. Česko podle neoficiálních informací jako první stát dodalo Kyjevu tanky.
Podle Stoltenberga se dnes ministři shodli na posílení vojenské a další podpory Ukrajině, do níž bude zahrnuta „široká škála“ zbraní.
Podrobnosti šéf NATO odmítl sdělit a nevyjádřil se ani k otázce, zda se aliance shodla na tom, že některé typy zbraní v obavách z ruské reakce nebude nadále dodávat.
