Ruští vojáci trénují v okupované Luhanské oblasti na Ukrajině. (8. ledna 2024)

Ruští vojáci trénují v okupované Luhanské oblasti na Ukrajině. (8. ledna 2024) | foto: Profimedia.cz

Jako k dobytku. Rusové srbským žoldnéřům nadávají a neléčí je, tvrdí náborář

  • 119
Ruské velení se chová k žoldnéřům ze Srbska jako k dobytku a nutí je válčit bez vhodného vybavení a dostatku munice. Uvedl to srbský občan Dejan Berić, jenž pro ruskou armádu své krajany verboval. Berič ve videovzkazu popsal dění v ruském 119. výsadkovém pluku, kde srbští dobrovolníci působí. Nadřízení je neléčí, mlátí je a hrozí jim zabitím, řekl.

„Velení pluku nazývá srbské žoldáky cikány a chová se k nim jako k dobytku. Žoldáci si také musí zaplatit za své vybavení, za uniformy a dokonce také za vodu,“ popsal Berič ve videu, které sdílel na sociální síti Vkontakte.

Berić prohlásil, že velení pluku před Novým rokem nařídilo srbským žoldnéřům, aby útočili na ukrajinské pozice bez adekvátního vybavení či munice, a dalo jim pokyn, aby „v boji ukořistili zbraně nepřítele“.

Ti to odmítli a natočili videovzkaz ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi s žádostí o pomoc – požadovali přeložení k jiné jednotce.

Kreml přitlačil proti migrantům. Běžte bojovat nebo vraťte pas, brojí politici

„Když srbští žoldáci požádali o převelení, velitelé pluku je označili za dezertéry a válečné zločince, vyhodili je ze zákopů, sebrali jim zbraně a nechali je několik dní v mrazu bez jídla a vody. Poté je nutili, aby podepsali dokumenty, v nichž se přiznávají ke špionáži,“ tvrdí Berić s tím, že vojenská policie Srby mlátila pažbami od pušek a hrozila jim zastřelením.

Berić se podle svých slov obrátil na vojenskou prokuraturu samozvané Doněcké lidové republiky a úřad čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se žádostí o přesun srbských žoldnéřů pod jeho oddíl Achmat. „Někdo ze 119. pluku ale nechce, aby to dopadlo dobře,“ uvedl Berić.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz webu Ura.ru odmítl Berkovičova tvrzení komentovat.

„Velení 119. pluku je organizovaná zločinecká skupina. Očekávám, že budu za svá prohlášení uvězněn za diskreditaci armády,“ dodal Berić s odkazem na legislativu přijatou v březnu 2022, která ukládá trest odnětí svobody až na 15 let za šíření „falešných“ zpráv o ruské armádě.

Rádio Svobodná Evropa uvádí, že Berić na Ukrajině od roku 2014 působil jako sniper poté, co proruští separatisté rozpoutali válku na Donbase. Posléze se podílel na náboru (zřejmě nejen Srbů) do řad ruské armády.

Vojákem za jeden den. Rusko do svých řad verbuje stovky Srbů, urychlilo nábor

Ruskojazyčná verze stanice BBC uvedla, že do podzimu 2023 podepsala smlouvy s ruskou armádou nejméně stovka Srbů.

Rusko od počátku invaze přijalo řadu zákonů, aby nalákalo cizí státní příslušníky do svých ozbrojených sil. Srbská legislativa ale svým občanům službu v cizí armádě zapovídá a prezident Aleksandar Vučić verbování srbských občanů do války otevřeně kritizoval.

V čele srbského náborového plánu, který byl podle listu The Guardian vypracován loni v létě, stál Davor Savičić. Tento Srb strávil roky v bojích po prvním ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2014 a je rovněž spojován s žoldnéřskou Wagnerovou skupinou, v jejíchž řadách bojoval také v Sýrii.

Chuligáni a neonacisté. Putinova strana buduje soukromou armádu, tvrdí Kyjev

Savičić dal loni v srpnu rozhovor ruskému moderátorovi Vladimiru Solovjovovi, jemuž řekl, že byl jmenován do čela jednotky složené ze srbských občanů, která válčí na Ukrajině. Interview se spolu s ním zúčastnil také právě Berić. „Kluci přijedou, my se s nimi setkáme, pak hned jdou na vojenskou evidenci a odvod a podepíšou smlouvu,“ uvedl tehdy.

Srbsko, které je od roku 2012 kandidátem na vstup do EU, se snaží najít rovnováhu mezi historicky úzkými vztahy s Ruskem a snahou o integraci do evropských struktur. Tento rozpor v srbské společnosti umocnila válka na Ukrajině, během níž mnoho Srbů sympatizuje s Ruskem.

Proruské nálady jsou obzvláště silné mezi srbskými ultranacionalistickými skupinami, které od začátku války na Ukrajině uspořádaly řadu shromáždění na podporu Moskvy.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video