Policejní razie namířená proti migrujícím pracovníkům ve skladu předního obchodního řetězce Wildberries vyvolala minulý pátek pozdvižení. Policie na místě zadržela stovku lidí, včetně mnoha nedávno naturalizovaných ruských občanů, které předvolala do náborových středisek.
Firma Wildberries kvůli ochromení ohlásila zpoždění dodání tisíců zásilek a uvedla, že zátah povede k obřím ztrátám. Podle expertů se ale Kremlu publicita na úkor zranitelné populace migrantů hodí.
Rusko už sype do armády biliony, ale vojáci slíbené peníze pořád nevidí |
„Ruská politická mašinerie je nervózní, protože není mnoho věcí, které by nyní mohla veřejnosti prezentovat jako vítězství,“ popsal Rádiu Svobodná Evropa (RFE) Temur Umarov z centra Carnegie v Moskvě s odkazem na nedostatek ruských úspěchů ve válce na Ukrajině.
„Nacionalistická karta je něco, co ruské vládě pokaždé pomůže získat podporu, když nic jiného nezabírá,“ dodal Umarov s tím, že migranti, zejména ti s dvojím občanstvím, budou podle něho pod stále větším tlakem, a to s ohledem na březnové prezidentské volby, v nichž se očekává kandidatura stávajícího šéfa Kremlu Vladimira Putina.
Berte sociální případy, radí Kreml náborářům. Ti plní kvóty i bezdomovci |
Zprávy o zátazích proti migrantům, jsou stále častější. Ruská FSB v polovině listopadu vtrhla do mešity ve městě Balašicha a vyzvala přítomné, aby šli sloužit do armády. Některé z věřících FSB podle portálu Novaja Gazeta zadržela, rovněž pod záminkou, že mají navštívit náborovou kancelář.
Některé muže čeká „jen“povinná vojna, jiné chce armáda do války
Koncem října udělala pořádková policie zátah v mešitě v Kostelniki, odkud do náborové kanceláře odvlekla mladé muže. Novaja Gazeta uvádí, že všichni byli toho dne prohlášeni za způsobilé vojenské služby.
Patří k nim i zpěvák Mahmut Useinov. „Řekli nám, že musíme podepsat kontrakt nebo jít na rok do vězení,“ uvedl s tím, že zpočátku to vypadalo, že je armáda pošle na Ukrajinu. Poté se ale ukázalo, že šlo o zátah v rámci odvodů na vojnu. Ta Useinova čeká přestože je chronicky nemocný.
Nájezdy na brance podle odborníků odstartovaly dříve než obvykle. V Rusku začíná podzimní branná povinnost 1. října a končí 1. prosince. Zátahy se obvykle provádějí na konci období odvodu, ale nyní s nimi bezpečnostní síly začaly hned v říjnu.
Seberme jim občanství, zakažme jim některá povolání, brojí politici proti migrantům
Poslanec Dmitrij Kuzněcov zásah v Kotelnikách komentoval slovy, že služba v armádě je „dobrou adaptační příležitostí pro nové ruské občany ze středoasijských republik“. „Nevyhnutelnost vojenské služby přiměje migranta znovu přemýšlet, zda skutečně potřebuje ruský pas,“ míní.
Novaja Gazeta ale podotýká, že úředníci nechtějí migranty nuceně posílat pouze na vojenskou službu, ale také na ukrajinskou frontu. Předseda ruského Vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin v září navrhl zbavit migranty ruského občanství, pokud odmítnou jít bojovat.
Ruští náboráři loví do války muže ze Střední Asie, v ubytovnách i mešitách |
Místopředseda Státní dumy Pjotr Tolstoj si v listopadu posteskl nad „pasivním postojem Ruska k migrantům“ a navrhl zakázat migrantům z některých postsovětských zemí pracovat jako kurýři, taxikáři a prodavači.
Britští zpravodajci uvádějí, ruská armáda aktivně rekrutuje migranty ze středoasijských zemí minimálně od května 2023. Láká je právě na rychlé získání občanství a zajímavou mzdu. Lidskoprávní aktivistka Taťána Kotlyarová z Kalužské oblasti nicméně uvedla, že úředníci na to jdou i jinak a odepírají migrantům doklady k získání ruského občanství, dokud nepodepíší smlouvu o účasti ve válce na Ukrajině.
Podle britských zpravodajců se Kreml zuřivým náborem snaží za každou cenu vyhnout dalšímu kolu mobilizace, která by mohla vyvolat nepokoje.
Chystejte mobilizaci ekonomiky, nakázal Putinův tajemník gubernátorům a úřadům |
RFE podotýká, že paradoxem prohlášení politiků je, že Rusko potřebuje migranty více než kdykoliv předtím, a to zejména na ekonomické frontě, která se v důsledku válčení, demografických problémů, sankcí a exodu po loňské částečné mobilizaci, potýká s nedostatkem pracovních sil.
Moskevský Gajdarův institut pro hospodářskou politiku uvedl, že počet průmyslových podniků, které hlásí nedostatek zaměstnanců, dosáhl v červenci 42 procent ve srovnání s 25 procenty v lednu 2022.
„Ruští úředníci si tento problém dobře uvědomují, ale migrační politika zůstává rozporuplná, neboť úřady používají protiimigrační legislativu a rétoriku jako populistický nástroj k odvedení pozornosti lidu od jiných společenských problémů,“ řekl RFE expert na euroasijskou migraci Jan Matusevič.