Válka s Ruskem už běží léta, Ukrajina má strach z další eskalace, míní expert

  20:30aktualizováno  20:30
Srážka ukrajinských a ruských lodí v Kerčském průlivu se může hodit jak ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi, který výjimečným stavem může omezit svobodu opozice před nadcházejícími volbami, tak ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ten může domnělou hrozbou útoku nepřítele odvést pozornost od domácích problémů, říká politolog Tomáš Šmíd.

Ukrajinské lodě zadržené Rusy na Krymu (25.11.2018) | foto: AP

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v pondělí podepsal návrh na vyhlášení výjimečného stavu v zemi, který schválil parlament. Ukrajinská média už používají pojem „válečný stav“. Hrozí podle vás válka mezi Ukrajinou a Ruskem?
Ona už přes čtyři roky probíhá, takže mi to ze strany prezidenta Porošenka přijde trochu licoměrné. Válka běží od anexe Krymu a následně bojů na východní Ukrajině, kde zaznamenáváme tisíce obětí na životech a nasazení těžké bojové techniky. Válka probíhala, i když to oficiální ukrajinská rétorika rámovala jinak.

Najednou se srazí tři čtyři lodě, jsou zajati nějací ukrajinští námořníci a je to důvod k vyhlášení válečného stavu. Všechny ty bitvy u Debalceva či Ilovajsku a jinde nebyly tím důvodem? Přijde mi to zvláštní a mám trochu podezření, jestli tím Porošenko nesleduje určité záměry v souvislosti s blížícími se volbami.

Tomáš Šmíd

Tomáš Šmíd

Politolog a bezpečnostní analytik Tomáš Šmíd působí na katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kde vyučuje obor Bezpečnostní a strategická studia. 

Zabývá se bezpečnostními hrozbami a riziky a výzkumem konfliktu (organizovaný zločin, terorismus, etnické konflikty, konflikty o suroviny) či postsovětskou oblastí.

Tím právě argumentuje Rusko, které říká, že jde o záměrnou provokaci Ukrajiny před březnovými prezidentskými volbami.
Ale tato argumentace má logiku. Neříkám, že je to provokace Ukrajiny, tak to vůbec nemusí být. Klidně to může být provokace Ruska, dokonce mi to přijde pravděpodobnější. Situace je tam velmi složitá a nejasná. 

Kerčský průliv je velmi úzký a tím, že Rusové zabrali Krym, se mění nároky na teritoriální vody a výlučné ekonomické zóny. Ukrajinci tvrdili, že Rusům přesun svých lodí z Oděsy do Mariupolu řádně ohlásili, Rusové zase tvrdí, že ne.

Ukrajinci už navíc zveřejnili video, na kterém jde vidět, že do nich ruští námořníci narazili schválně.
Ruští námořníci nejsou až tak podstatní. Víc mě zajímá úroveň vyššího vojenského a politického managementu, tam se činí klíčová rozhodnutí. Nemůžeme vyloučit, že to námořníci udělali svévolně, a je příliš brzo na to rozhodnout, co za tím všechno stálo. Ale tento incident může do značné míry nahrát i putinskému velení, které má problémy. 

Klesá mu popularita kvůli penzijní reformě a uvalené sankce pociťují různé vrstvy populace, ačkoliv Moskva tvrdí něco jiného. V Rusku je cítit únava a i celá řada tamních oligarchů nemá přístup k penězům, ke kterým dřív měla.  Nespokojenost je velká a odvést pozornost národa k mezinárodnímu incidentu v ruském prostředí funguje jako Pavlovův reflex. Vytvořit dojem, že je ohrožena matička Rus, je osvědčený syžet. 

Ale v mezinárodní politice není nic černobílé a tady se čím dál víc ukazuje, že ta situace vůbec nemusí být proti srsti konkrétně Porošenkovi a lidem kolem něj. Je tu možnost využít zákonných norem, vyhlásit výjimečný stav a využít ho k omezení svobody shromažďování, výraznému narušení předvolební kampaně, volby mohou být třeba i odloženy. 

A může to vyvolání pocitu ohrožení vnějším nepřítelem zabrat i na Ukrajince?
Do jisté míry také, poněvadž ukrajinská společnost se za poslední čtyři roky nacionalizovala a patriotismus značně posílil. Navíc Ukrajinci v sobě mají kus sovětského dědictví a narativ velké vlastenecké války, takže na to slyší mnohem spolehlivěji než třeba Češi.

Ale sám jste řekl, že válka už probíhá. Je tedy pro ně srážka lodí v Kerčském průlivu tak velká aféra? 
Samotný incident vnímají velice pozorně. Ale vnímavější Ukrajinci si samozřejmě všímají i toho, že není všechno tak černobílé, jak by se mohlo zdát. Čtou za tím zájmy Porošenkova politického klanu. Znějí hlasy: „Ano, Rusové napadli naši loď, ale proč se teď najednou vyhlašuje válečný stav, vždyť ten už je čtyři roky“. Část Ukrajinců to takhle vnímá, aniž by to nutně znamenalo, že jsou proruští. Jen na to prostě odmítají skočit. Může to být i poslední kapka v poháru trpělivosti, ale Ukrajinci jsou si moc dobře vědomi své vojenské slabosti.

Střet lodí vyprovokovala Ukrajina kvůli sankcím a volbám, tvrdí Moskva

Takže tento incident v nich mohl vyvolat i strach, co dalšího ještě přijde?
Vedení Ukrajiny i ukrajinský národ má obrovské obavy z Ruska, to je bez debat. Rusové mají převahu hlavně ve vojenském ohledu, ale i geografickém, populačním a podobně.

Jaký bude podle vás další vývoj?
Nejsem prognostik, ale osobně si myslím, že i vzhledem k tomu, co se poslední čtyři roky odehrává, to nebude spouštěč nějaké skutečně velké války. Přidusí se to.

Prezident Porošenko už podle BBC řekl, že nejde o vyhlášení války, protože Ukrajina s nikým válčit nechce.
To jsou do značné míry rétorická cvičení, protože Ukrajina s nikým válčit nechce, přitom už čtyři roky válčí. Samozřejmě proto, že musí. Ale proč teď vyhlašuje válečný stav, když přitom nechce válčit? Proč ho nevyhlásila v době, kdy byla ohrožena mnohem zásadněji než při incidentu se třemi loďmi někde v nejasných vodách Kerčského průlivu, který má v nejužším místě jen kolem tří kilometrů?

Na stranu Ukrajiny už se přidaly NATO i Evropská unie. Očekáváte změnu zahraniční politiky vůči Rusku a třeba i ostřejší sankce?
Přiostřené sankce jsou dost možné a náš pan ministr zahraničí Petříček dokonce řekl, že se k nim Česká republika přidá, pokud jsem to správně zaznamenal. To samozřejmě ještě nevylučuje, že se kolem toho na české politické scéně nestrhne velká mela, protože tu máme taky výrazně proruské politiky - hlavně hradní politika je výrazně proruská. Z politického hlediska jsou sankce logický krok, protože toho, kdo je vyhlašuje, nebolí, nedochází ke ztrátám na životech a politicky se tedy prodávají mnohem lépe než válka a nutnost nasadit vlastní ozbrojené síly někde v daleké cizině.

Rusové stříleli po našich lodích v Černém moři, tvrdí ukrajinské námořnictvo

Hrozí podle vás v Kerčském průlivu nebezpečí i lodím ostatních zemí?
V létě jsem byl v Mariupolu dokonce i s rodinou, a to i v místech, kde byla občas slyšet střelba z těžké vojenské techniky. Hlavně tedy severněji od města. Běžná populace už je na ni celkem zvyklá, ale vojenské napětí je tam tedy zjevné už delší dobu. Možná teď bude administrativně složitější se v té oblasti pohybovat. A to jak pro cizince, tak i třeba Ukrajince s jiným místem trvalého bydliště. 

Umím si představit více checkpointů a silnější vojenskou přítomnost. Kde checkpointy byly ještě před třemi lety, tak letos už ne. Zkrátka jich ubylo, ale mohou se zase vrátit. Umím si představit omezení či zákaz rybolovu. Zahraničních lodí tam ale stejně příliš mnoho nepluje, Azovské moře není žádný Adenský záliv, ale v podstatě uzavřená velmi mělká kvazi-laguna v rámci Černého moře. Může se obecně posílit atmosféra válečné oblasti, ale pořád je na světě spousta nebezpečnějších zemí. 

Fotogalerie

Jaký bude podle vás další postup Ruska?
Rusko je přítomné v celé řadě dalších oblastí, jako je Podněstří či kavkazské odštěpenecké entity Abcházie, Jižní Osetie, nebo i Náhorní Karabach, byť je ten je trochu jiný případ. Vývoj bude podle mě takový, že se tam bude udržovat šedá zóna nejasného statusu, kdy je to oblast neuznaná a fakticky ji spravuje někdo jiný, než kdo na ni má de iure nárok.
Ze strany Ruska není snaha oblast dobýt nebo připojit, to by pro ně naopak byla velká zátěž. Rusku jde o destabilizaci Ukrajiny, aby se nepřipojila k západnímu světu, nebyla plnohodnotně prozápadní a pokud už má prozápadní vládu, tak aby nebyla úspěšná. Protože úspěšná Ukrajina s protiruskou vládou, instalovanou něčím, čemu se říká barevná revoluce, je něco, čeho se Moskva bojí nejvíc. Putinovou obsesí je, aby jednou barevná revoluce nesvrhla i jeho.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec se doznal k vraždě dítěte v Pardubicích. Nebyla jiná cesta, řekl

Obviněný otec čeká u soudu na rozhodnutí o vazbě.

Čtyřicetiletý otec se doznal k vraždě svého syna, která se stala v noci na pondělí v Pardubicích. Příčinou úmrtí bylo...

Začalo to fotkou od moře. Následovaly výhrůžky a bezmoc

Ilustrační snímek

Tereze, dívce z malé vesnice, kde se všichni znají, bylo tehdy čtrnáct let. Večery zpravidla trávila u počítače. Hlavně...

VIDEO: Já, zvrhlý pán internetu. Reportér odhalil, jak predátor loví děti

Redaktoři MF DNES s pomocí figurantky nachytali sexuálního predátora. (13....

Říká si „Zralý chlapák“ nebo také „Zvrhlý pán“. Je mu padesát, je rozvedený, žije sám a na internetu oslovuje nezletilé...

Šesťačka vrazila učiteli facku, spolužáci útok podporovali a bavili se

ZŠ Za Chlumem Bílina

Fyzický útok proti jednomu z učitelů řeší od pátku vedení základní školy Za Chlumem v Bílině. Žákyně šesté třídy dala...

Švédové přidají dětem migrantů výuku v rodném jazyce. Musí rozumět výkladu

Ilustrační snímek

Studenti z imigrantských rodin ve Švédsku pokulhávají ve škole. Zlepšit to má prohloubení výuky v jejich rodném jazyce....

Další z rubriky

Jak padlý rakouský vicekancléř na Ibize rokoval o podpoře ruských oligarchů

Odstupující vicekancléř Heinz-Christian Strache z FPÖ (18. května 2019)

Bývalý rakouský vicekancléř Heinz-Christian Strache, který před dvěma lety domlouval s domnělou neteří ruského...

Zelenskyj se ujal funkce ukrajinského prezidenta a hned rozpustil parlament

Nový ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj skládá přísahu. (20. května 2019)

Herec a podnikatel Volodymyr Zelenskyj v pondělí složil prezidentskou přísahu a stal se šestou hlavou státu Ukrajiny....

Ochrnutého po jedenácti letech odpojili od přístrojů, rozhodl o tom soud

Rachel Lambertová (manželka Vincenta Lamberta), která sedí vedle jejího synovce...

Francouzští lékaři ve středu 20. května odpojili od přístrojů muže ochrnutého po motocyklové nehodě v roce 2008. Případ...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz