Ruská armáda utahuje smyčku kolem Kyjeva. Snahy o příměří troskotají

Sedmnáctý den ruské války proti Ukrajině pokračoval boji i snahami o evakuaci civilistů z obléhaných měst. Ruská armáda se po přeskupení začala přibližovat ke Kyjevu z několika směrů. Sedm civilistů zemřelo při evakuaci po vlastní ose mimo vymezený koridor. Evakuace z obklíčeného Mariupolu, kde jsou statisíce lidí již týden bez dodávek elektřiny, vody a plynu, se nepodařila.

Válka na Ukrajině

Sledovat další díly na iDNES.tv

Ruské jednotky postupují ke Kyjevu ze severu, ze západu i z východu a jsou zhruba ve třicetikilometrové vzdálenosti. V obklíčení jsou města Charkov, Černihiv a Sumy. Podle britských zdrojů boje u Charkova váznou a Rusům se nepodařilo postoupit ani u Mikolajeva a Záporoží. Kritická situace trvá především v Mariupolu na jihovýchodě země.

„Okupační vojska utrpěla značné ztráty, zpomalila tempo ofenzívy a zastavila se v drtivé většině směrů, ale nepřítel pokračuje v útočné operaci proti Ukrajině,“ zhodnotil sedmnáctý den bojů generální štáb ukrajinské armády v sobotu večer na Facebooku.

Rusové podle vedení ukrajinských vojenských sil provádí akce k obnovení své bojeschopnosti, přeskupují vojska, organizují výcvik dalších sil a prostředků a připravují se na pokračování ofenzívy v Černihivské, Doněcké, Charsonské a Mikolajevské oblasti.

Jižně od Kyjeva byla při ranním raketovém zásahu zničena letecká základna Vasylkiv. Rusko rovněž zasáhlo letiště v Kropyvnyckém v centru Ukrajiny. Ukrajinské letecké síly čelily v sobotu silnému raketovému útoku, většinu střel se podle velení nepodařilo zlikvidovat a zasáhly své cíle.

K okamžitému příměří se Moskvu snažily v sobotu přimět Berlín a Paříž. Neúspěšně.

Za den se evakuovalo 13 tisíc lidí

Ukrajina chtěla v sobotu podle vicepremiérky Iryny Vereščukové otevřít 15 evakuačních a humanitárních koridorů. Kvůli ostřelování ale evakuace vázne. Za sobotu se nakonec podařilo evakuovat 13 tisíc lidí, tedy zhruba dvakrát tolik co v pátek. Z Ukrajiny už uprchlo přes 2,5 milionu lidí, hlavně žen a dětí.

Sedm lidí včetně jednoho dítěte zemřelo při ostřelování evakuačního konvoje ruskými silami z vesnice Peremoha v Kyjevské oblasti, informovala ukrajinská rozvědka. Konvoj se však nenacházel v evakuačním koridoru dojednaném s Ruskem, jak původně uvedl Kyjev. Ukrajinské ministerstvo obrany později uvedlo, že se lidé evakuovali po vlastní ose. V Kyjevské oblasti se v sobotu povedlo evakuovat asi dva tisíce lidí.

Ukrajina viní Rusko, že brání evakuaci z bojových zón, nerespektuje dohodnuté dočasné příměří a útočí na civilní cíle. Moskva odmítá, že by útočila na civilisty a viní naopak Ukrajinu z problémů při snaze evakuovat lidi z nejhůře postižených oblastí.

Těžká situace na jihu země

Z kriticky postiženého a obklíčeného Mariupolu, v němž je na jihovýchodě Ukrajiny 400 tisíc lidí, se evakuace nepodařila. Kancelář starosty uvedla, že ve městě zemřelo během obléhání více než 1 600 obyvatel.

V mrazivých teplotách jsou lidé uvězněni již více než týden bez jídla, vody, tepla a elektřiny. Pokusy o uzavření příměří, které by jim umožnilo se evakuovat, opakovaně selhaly. Někteří lidé, včetně 86 Turků, se snažili ukrýt v mešitě sultána Sulajmána, kterou měly ruské síly ostřelovat, informaci se však nepodařilo ověřit z více zdrojů.

Bez vody i jídla, zbývá jen beznaděj. Jak se přežívá v ostřelovaných městech

V Melitopolu, který už obsadili ruští vojáci vojáci, podle Kyjeva unesli starostu Ivana Fedorova, který odmítl spolupracovat s nepřítelem. Jeho propuštění ve městě žádalo na dva tisíce demonstrantů. 

V Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny chtějí Rusové uspořádat referendum a vyhlásit novou odštěpeneckou republiku, uvedl to jeden z místních politiků i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Rusové se pokoušejí zorganizovat falešné separatistické referendum v Chersonu, napodobující to, co udělali na východní Ukrajině a na Krymu v roce 2014,“ řekl Kuleba. Cherson je pod kontrolou ruských sil od 5. března.

Naopak se ukrajinským silám podařilo vytlačit ruské jednotky z přístavního města Skadovsk na jihu země u Černého moře. Starosta města Oleksandr Jakovlev uvedl, že situace je pod kontrolou a ve městě fungují dodávky elektřiny, plynu a vody. Ruská vojenská vozidla vjela do města 9. března.

Domácí vězení pro agenty a výměna generálů. Putin má v Rusku provádět čistky

Pozorovatelé spekulují o špatné bojové morálce Rusů a přetrvávajících potížích se zásobováním invazních jednotek. „Charakter akcí svědčí o nejistotě vojenského vedení Ruské federace v otázkách strategických úkolů a konečného cíle takzvané „zvláštní vojenské operace,“ uvedl v sobotu generální štáb ukrajinské armády.

Podle amerického Institutu pro studium války ruský prezident Vladimir Putin kvůli vojenským neúspěchům zahájil čistky v armádě i v tajných službách. Vyměnil údajně osm generálů. Moskva podle jednoho ze zajatých Rusů obnovila praxi „popravčích čet“, které následují hlavní síly a likvidují ty, co chtějí dezertovat.

USA poskytnou Ukrajině další pomoc

Americký prezident Joe Biden Spojené v sobotu schválil pro Ukrajinu další dodávku zbraní v hodnotě až 200 milionů dolarů (4,6 miliardy korun), zejména na podporu fronty proti ruskému ostřelování. Ukrajina žádala o další protitankové zbraně Javelin a rakety Stinger k sestřelování letadel.

Finanční prostředky „poskytnou Ukrajině okamžitou vojenskou pomoc, včetně protipancéřových a protiletadlových systémů a ručních zbraní“, řekl jeden z amerických představitelů agentuře Reuters. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v sobotu zdůraznil, že Ukrajina potřebuje další vojenské dodávky.

Evropa a Ukrajina poptávají zbraně ve velkém. Pentagon povolal zvláštní tým

Konvoje se západními zbraněmi dodávanými na Ukrajinu jsou pro ruské letectvo legitimním cílem, řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. K pohrůžkám, kterými reaguje na západní sankce, Rusko připojilo i hrozbu, že narušené vztahy se západními partnery mohou přivodit pád Mezinárodní vesmírné stanice. 

Americký kongres tento týden v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou schválil další balík podpory ve výši 13,6 miliardy dolarů (asi 310 miliard korun). Peníze půjdou na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině i spojencům USA v Evropě.

Diplomatické snahy pokračují

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zahynulo od začátku ruské invaze 1 300 ukrajinských vojáků a 12 tisíc ruských vojáků. Tato čísla ovšem nelze ověřit. 

Obě strany konfliktu podle něj začaly jednat o konkrétních tématech, a nikoli jen o ultimátech. Zelenskyj ale dodává, že Rusko na Ukrajinu posílá další jednotky, a ukrajinská armáda proto nemůže snížit intenzitu bojů.

Zelenskyj: Rusko posílá další vojáky, má obrovské ztráty. Klid zbraní držíme

V diplomatických snahách v sobotu pokračovali německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří Putina telefonicky vyzvali k okamžitému příměří a ukončení obléhání Mariupolu. Putin, který západní státníky podle Kremlu informoval o vyjednávání s Kyjevem, však podle činitele Elysejského paláce nedal najevo ochotu válku ukončit. 

Zemřelo už téměř 600 civilistů

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva od počátku ruské invaze na Ukrajinu potvrdil úmrtí 579 civilistů, z toho 42 dětí, informovala agentura AP. Podle OSN většina obětí zemřela následkem použití výbušných zbraní s „širokou dopadovou plochou“ včetně dělostřeleckého nebo raketového ostřelování. Zraněno bylo podle OSN více než tisíc lidí, z toho 54 dětí.

Úřad OSN zveřejňuje pouze údaje o civilních úmrtích a zraněních, které sám nezávisle ověřil. Jejich skutečný počet bude mnohem vyšší, protože příjem informací se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě nebylo potvrzeno, přiznává OSN.

Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová v sobotu uvedla, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu bylo zabito 79 dětí a více než 100 dalších dětí bylo zraněno.