Než zamířil na Ukrajinu, pracoval Adam v americkém Los Angeles jako hlídač. Vlastnil pár zbraní, s nimiž chodil na střelnici, k boji se ale dostal nejblíže na lekcích boxu. To nicméně čtyřiadvacetiletému mladíkovi nezabránilo, aby začátkem března odjel do Kyjeva a připojil se k mezinárodní cizinecké legii zřízené k boji s ruskými silami.
„Nevadí, že nemám bojovou zkušenost. Budu spoléhat na své odhodlání. Demokracie a svoboda jsou důležité pro celý svět. To, co dělá Rusko, je špatné a Ukrajinci potřebují pomoc,“ řekl Adam listu The Washington Post, zatímco seděl v hale kyjevského hotelu spolu s dalšími cizinci.
Od počátku ruské invaze projevilo zájem o vstup do cizinecké legie už dvacet tisíc lidí. Podle ukrajinského velvyslanectví ve Washingtonu jsou mezi nimi odhadem i čtyři tisíce Američanů. Zahraniční dobrovolníci na Ukrajině podepisují smlouvy, účastní se armádního výcviku a dostávají zbraně předtím, než dostanou umístěnku na frontu.
 |
Ne všichni, kteří (mnohdy na vlastní pěst) přijedou, se ale na tento úkol hodí. Mezi zájemci o legie jsou sice i veteráni z válek v Iráku, Afghánistánu či dalších misí, mnoho dobrovolníků je však v boji úplnými nováčky.
„Mám velmi málo zkušeností, ale jsem ochoten bojovat a zemřít,“ líčí kanadský obchodní analytik Brian, jenž patří ke skupině dobrovolníků v hotelu. „Mám na Ukrajině příbuzné. Celý život jsem chodil v Kanadě lovit. Zabiju každého ruského vojáka, kterého budu moci,“ prohlásil.
Politický přínos může být větší než armádní
Podle WP je nejasné, jak užiteční mohou takoví zahraniční rekruti coby vojáci či logističtí pracovníci na bojištích skutečně být. Vládní dobrovolnický program navíc podle deníku působí neorganizovaně.
Zatímco žádosti některých zájemců o vstup do legií vyřídí v jejich domovských zemích, jiní přijíždějí do Kyjeva bez předchozí domluvy, kontaktů či znalosti jazyka v naději, že je někdo vycvičí a pošle na frontu.
Do ukrajinské legie se hlásí 16 tisíc cizinců. Rusko k nim nebude shovívavé |
Podle bezpečnostního analytika Ilmariho Kaihka ze Švédské univerzity obrany nicméně mohou minimálně posloužit v oblasti PR a demonstrovat celosvětovou podporu Ukrajině. „Je to způsob, jak připoutat obyvatelstvo z jiných zemí k ukrajinské válce a jejímu výsledku. Politický přínos může být z dlouhodobého hlediska důležitější než ten armádní,“ myslí si Kaihko.
Podle WP ovšem navíc existuje obava, že by se někteří západní dobrovolníci mohli stát na bojištích přítěží. Pokud by například Američané padli do zajetí Rusů, mohla by je kremelská propaganda použít jako důkaz, že ukrajinský odpor je ve skutečnosti spiknutím Západu. Pokud by pak někteří z nich přišli v bojích o život, vznikl by tlak na to, aby USA podnikly odvetu.
Veteráni francouzských legií mohou být pro Ukrajinu přínos, říká historik |
Adam se chce co nejdříve dostat na frontu, přestože tamní kraj vůbec nezná. Své rodině řekl, že jede pomáhat uprchlíkům do Polska. Před příjezdem neoslovil ukrajinskou ambasádu ani konzulát a nepřihlásil se ani na náborovém webu, kde se mají zahraniční dobrovolníci registrovat a dozvědět se o procesu připojení k ukrajinským ozbrojeným silám.
„O webu jsem se dozvěděl, až když jsem byl už tady,“ líčí Adam, jehož cesta z USA vedla přes Istanbul a Varšavu, odkud dostopoval k hranicím a přešel na Ukrajinu. Vlakem pak dojel do ukrajinské metropole.
Všechno trvá dlouho, stěžují si dobrovolníci
Na zájemce o vstup do cizinecké legie čeká po příjezdu podpis kontraktu, v němž se zavážou k boji až do konce války. Někteří dobrovolníci WP popsali, že jim bylo řečeno, že se na ně díky smlouvě budou vztahovat Ženevské konvence. Moskva ale tvrdí, že „žoldáci vyslaní Západem na pomoc Kyjevu nebudou mít na status válečného zajatce nárok“.
Dobrovolníci si podle WP stěžují, že na podepisování smluv se čeká dlouho. Stejně tak na výcvik, obdržení zbraní či přidělení k jednotkám.
Na zprocesování v Kyjevě už řadu dní čeká i jednašedesátiletý Rob ze Skotska, jenž o sobě tvrdí, že je veteránem britské armády a bojoval proti Islámskému státu v Sýrii. „Měli bychom být na frontě. Mladí Ukrajinci tam umírají a my jsme tady. Přišel jsem sem bojovat, ne čekat,“ popsal.
Chci bojovat za svobodu. Češi mají o legii na Ukrajině zájem. Musí však čekat |
„Přijde mi to amatérské. Proudí sem nezkušení cizinci, kteří chtějí bojovat na Ukrajině. Nemůžeme jen tak vzít nějakého chlápka z Brooklynu, jenž chce bojovat v první linii,“ uvedl Mamuka Mamulašvili, velitel gruzínské národní legie, který bojuje proti ruským separatistům už osm let. „Nezkušené muže bych ke své jednotce nevzal,“ popsal.
Podle organizátora Mezinárodní legie na západní Ukrajině, jenž si z důvodu bezpečnosti přál zůstat v anonymitě, ale proces funguje.
„Nejsme neorganizovaní. Máme důkladný proces prověřování a bojovat mohou jen ti, kteří mají zkušenosti z bojiště. Když nemají žádné, nejsou tu užiteční. Říkáme jim, že mohou dobrovolničit v něčem jiném,“ uvedl.
Cizinci se podle něj mohou například připojit k dalším ukrajinským milicím, které mají nižší požadavky na vstup a také umožňují dobrovolníkům snadnější odchod z rodinných nebo pracovních důvodů.
8. března 2022 |
