Jaký je původní smysl vzniku a nasazování cizineckých legií?
Už jen motto francouzské legie, tedy „Legio Patria Nostra“ neboli „Legie je naše vlast“, už její smysl naznačuje. Nezáleží na tom, odkud pocházíte, prostě jste legionář. Ztrácíte svou národní identitu a stáváte se součástí většího kmene, společenství legie. Legie byla součástí francouzské koloniální expanze a každého konfliktu od druhé poloviny 19. století, tudíž i Velké války a druhé světové války.
Zejména byla legie nasazena do nepopulárních válek, jakými byly válka v Indočíně a alžírská válka, v nichž tvořila páteř všech jednotek. Francouzi proti Američanům zakázali nasazení branců v Indočíně, jelikož si byli vědomi toho, že by to vyvolalo domácí nepokoje, jak se ostatně stalo ve Spojených státech na konci 60. let 20. století.
Zůstává v době postkoloniální toto poslání?
Ne. To se radikálně změnilo po stažení Francie z Alžírska, kdy se restrukturalizovalo složení francouzské cizinecké legie, kde už jádro netvořili jen Němci, ale také Španělé i Francouzi. Díky dekolonizaci se jí také změnila náplň práce. Francie stále měla obchodní styky a zájmy ve svých bývalých koloniích a zemích rovníkové Afriky. Také zde žilo hodně francouzských občanů.
Pokud by v těchto oblastech vypukly například nepokoje, jako bylo povstání v roce 1978 v Kongu, Francie vyslala cizineckou legii, aby chránila její lidi. Později se legie začala nasazovat v souladu s politikou Severoatlantické aliance, tedy Afghánistán nebo Irák. Od roku 1931 je součástí francouzské armády a přijímá úkoly přímo od vlády. Jinými slovy, řídí se politickými rozhodnutími vlády.
Válka v Indočíně byl konflikt mezi Francií a osvobozeneckým levicovým hnutím Viet Minh vedeným Ho Či Minem období od prosince 1946 do července 1954 na území Vietnamu, Laosu a Kambodži. Těmto státům předcházela koloniální správa francouzské Indočíny, neboli Indočínská federace. Konflikt probíhal souběžně s medializovanější válkou v Koreji, z které vzešly státy Severní a Jižní Korea. Na první válku v Indočíně navázala druhá, vietnamská válka. Do konfliktů se nepřímo zapojily Spojené státy, Čína, Sovětský svaz a její satelitní státy. |
Co dělá francouzskou cizineckou legii tak elitní? Podstupují její členové vyšší míru rizika?
Bezpochyby tomu tak v minulosti bylo a je tomu tak i dnes, ale pověst legendárnosti si získala i díky náročnosti výcviku příslušníků legie. Mluvil jsem s Čechy a Slováky, kteří v jejich řadách sloužili od roku 1990, popisovali téměř tu samou obtížnost přípravy jako českoslovenští veteráni, kteří se k legii přidávali po roce 1948.
Záleží na specializaci, ale výcvik trvá obvykle 5 až 6 měsíců. Uměli třeba poslepu rozebrat a složit zbraně všeho typu, které se v Indočíně vyskytly. Ten výcvik je skutečně velmi tvrdý. Na jejím konci je legionář perfektně připraven jak po fyzické, tak psychické i ideologické stránce, kterou cizinecká legie neopomínala.
Ptal jsem se veteránů války v Indočíně, zda věděli, za co jsou bojovat. Odpovídali, že instruováni byli a věděli, proč tam jdou, což nebyl třeba případ amerických vojáků ve válce ve Vietnamu. Ideologický aspekt boje je důležitý faktor a nelze jej podceňovat.
Jak legie funguje z hlediska komunikace? Užívá se výhradně oficiálního jazyka?
Ano, každý musí umět francouzsky. A teď si představte, že přijdete do legie, neumíte ani slovo a musíte se jazyk naučit za běhu. Je to každodenní dril, ke kterému mají motivaci, protože za každé nesprávné slovíčko je 20 kliků navíc. Výhoda Čechů, kteří po komunistickém převratu roku 1948 vstoupili do legií a vyrůstali za německé okupace, uměli dost dobře německy, což byl neoficiální jazyk legie. S německými vojáky, kteří v druhé světové válce bojovali za wehrmacht a poté tvořili páteř legie, se v pohodě domluvili.
Podplukovník Pavel Knihař, který nastoupil v sedmnácti do legie a sloužil dalších třicet let, mi vyprávěl o svém prvním nasazení v Indočíně. Měl štěstí, že jako nováček byl nasazen do relativně klidné oblasti jižního Vietnamu proti severu, což byla bašta Vietkongu. Tam proudila čínská vojenská pomoc a dobrovolníci. Veteráni mu ukázali, jak přežít, využít džungli ve svůj prospěch, ale hlavně se tam konečně naučil francouzsky.
Vzpomínal na svou první hlídku, velitel mu dal instrukce, kterým vůbec nerozuměl, ale pochopil, že ho někdo přijde vystřídat. Vzbudil ho za pět hodin úder pažbou do břicha a křik velitele, že ho postaví před vojenský soud a nechá zastřelit. Ale za půl roku, díky kamarádovi, který na něj mluvil jen francouzsky, byl schopen nějak komunikovat. Mimochodem, dost se zapomíná, že právě největší válečné nasazení Čechoslováků od druhé světové války bylo právě v Indočíně, kde jich bojovalo 1620, a toto číslo nebylo dodnes překonáno.
Cizinecká legie je srovnatelná velikostí s jakým vojenským útvarem?
To se různí v čase. Dnes má legie pod sebou zhruba 8 tisíc legionářů, což platí od odchodu Francie z Alžírska v sedmdesátých letech. Je to divize, kterou tvoří 9 pluků a půlbrigáda. V Indočíně nicméně měla k dispozici až 40 tisíc příslušníků, ale v období míru počet mužů kolísal vždy okolo 12 tisíc.
Doc. PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. (1975)Autor jedenácti monografií, stovek článků a studií, mezi jehož odborné zaměření náleží Československý zahraniční odboj za 2. světové války, účast Čechoslováků v nejdelším konfliktu 20. století, první a druhé vietnamské válce (1946–1954, 1964–1975), československá opozice v období tzv. normalizace, 1969–1989 a historie českého (proto)undergroundu, 1964–1989. Dne 2. 3. 2022 byl zvolen novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů. |
Jaká byla napříč historií motivace těch, kteří do služeb cizineckých legií rukovali?
Záleží na historických okolnostech. Za Velké války, kdy vznikla uvnitř francouzské cizinecké legie slavná česká rota Nazdar!, tam byla touha vybojovat samostatnost Československa. Za druhé světové války zažili českoslovenští dobrovolníci šok, když jim Francie oznámila, že nemohou vstoupit do regulérní armády, ale jen do cizinecké legie. Slíbila však, že pokud budou za Francii sloužit v severní Africe, tak až začne válka s Německem, nastoupí do francouzské armády. To se předtím ani potom nestalo.
Po roce 1948 se spousta Čechoslováků během cesty do zaslíbené Ameriky ocitla v německých utečeneckých táborech, ve kterých životní podmínky byly strašné, bída, hlad a špatná hygiena. Toho využili verbíři francouzské cizinecké legie, kteří nabízeli prospekty, kufry plné jídla a říkali: „Tady shniješ, přidej se k nám! Odkroutíš si to v severní Africe, dostaneš hezkej žold a po pěti letech i francouzský občanství.“ Na to vojáci slyšeli, ale byli i tací, kteří chtěli dál bojovat proti komunistům. Po roce 1990 byla motivace jednak slušný plat a jednak seberealizace, profesní růst a touha po dobrodružství.
Využívalo se v propagandě rámování cizineckých legií ve špatné víře jako žoldáckých jednotek?
Nepochybně, od 20. let 20. století se táhne vykreslování legií jako žoldáků a hrdlořezů, což gradovalo během studené války. Komunisté vykreslovali legionáře jako zneužité chudáky, kteří bojují po boku nacistů za peníze amerických a francouzských imperialistů hájí jejich zájmy.
Vstupují do legií výlučně zelenáči bez vojenské zkušenosti?
Pokud to vztáhneme na dobu po roce 1989, pak určitě ano.
Jak je to s legalitou vstupu do cizineckých legií?
U nás v Česku byla do přijetí do NATO služba pro cizí armádu trestným činem. V dobách před 12. březnem 1999, když se příslušníci legií vraceli domů o dovolené, příliš se nechlubili tím, co ve Francii dělají. Do roku 1999 byla pro službu ve francouzské cizinecké legii nebo armádě jiného státu podmínka, že dotyčný musí disponovat souhlasem prezidenta republiky. Po vstupu do Aliance se může kdokoliv ze států NATO přihlásit legálně.
Ukrajinská vláda spustila web, přes který se zájemci o vstup do jejich cizineckých legií mohou přihlásit. Již v době spuštění jich evidovala přes 16 tisíc. Když přihlédneme k tomu, že Ukrajina odmítá přijímat bojovníky bez předchozí vojenské zkušenosti, nakolik může vznik legií ovlivnit průběh konfliktu?
Jestli si dobře pamatuji, minulý týden Francouzi zadrželi 14 legionářů ukrajinské národnosti, kteří chtěli utéct na Ukrajinu bojovat za svou vlast. To je z pohledu cizinecké legie trestný čin, protože má pětiletý závazek. Do té doby je příslušník francouzské armády a nemůže opustit svou jednotku.
Pokud však jde o vysloužilce, spousta španělských, irských, britských, italských, českých, polských, ukrajinských a jiných veteránů tam míří a nic jim nebrání, aby do ukrajinských legií vstoupili. Podle mě bojový přínos a efektivita bude obrovská, protože mají za sebou elitní výcvik a bojovat umějí.
Kreml naproti založení legií vyrukoval s prohlášením, že legionáři nebudou požívat výsad válečných zajatců a budou postaveni před vojenský soud. Je to normální přístup k vojákům legie či zahraničním vojákům armády?
Tady vidím paralelu s Velkou válkou, kdy rakousko-uherská armáda stála proti té ruské, jejíž součástí byly regimenty československých legionářů. Pokud vojáci Rakouska-Uherska chytili Čecha či Slováka v ruské uniformě, byl namístě popraven kvůli dezerci k nepřátelské straně. Je to odsouzeníhodné, ale legální. Ale v případě, že dobrovolníci budou sloužit v rámci ukrajinské armády v ukrajinské uniformě, pak se na ně bezpochyby vztahují ženevské konvence. To je stejné, jako když čeští či polští piloti sloužili v britském Královském letectvu. V případě, že byli sestřeleni a padli do zajetí, měli stejná práva jako Britové. Sice ze začátku Němci hrozili, že s Čechy bude jednat jako s dezertéry a zrádci, kteří pozvedli zbraň proti své mateřské říši, a vztahuje se na ně jurisdikce třetí říše.
Churchill na to odpověděl, že za jednoho zastřeleného Čecha popraví deset německých zajatců. Pokud by Rusové takhle jednali, znamenalo by to nebezpečný precedens a porušení konvencí.
