Mezi těmi, kteří připouští možnost přílivu uprchlíků z Ukrajiny jako důsledek ruské invaze, je britský premiér Boris Johnson. „Musíme si být vědomi potenciálu Kremlu spustit přesně ten druh uprchlické krize, kterou popisujete,” reagoval premiér na dotaz konzervativního britského poslance Karla McCartneyho, podle něhož by nová migrační krize mohla vést k rozepřím mezi evropskými státy a „konci EU“.
„Pokud Rusko napadne Ukrajinu, vnímá (Johnson) též potenciál jako já, že to povede k dalšímu příchodu uprchlíků z Ukrajiny do EU? Že Polsko, Rumunsko a Slovensko uvidí masivní toky vysídlených lidí?“ zeptal se poslanec.
Před podobným scénářem už varoval ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. „Velká válka na Ukrajině by uvrhla celou Evropu do krize. Náhlé objevení se tří až pěti milionů ukrajinských uprchlíků prchajících před ruskou invazí by bylo jen jedním z mnoha hlavních problémů, kterým by evropská společnost čelila,“ prohlásil.
Podle ukrajinského velvyslance v Británii a bývalého ministra zahraničí Pavla Klimkina by vlna ukrajinských uprchlíků mohla být v podobném měřítku jako vlna syrských uprchlíků, jejichž příchod v roce 2015 vyvolal značné napětí mezi evropskými státy. „Nechci děsit lidi tím, že miliony Ukrajinců sem přijdou jako Syřané. Ale oni přijdou,“ řekl listu The Telegraph.
Bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves, který nyní působí v Centru pro evropskou politickou analýzu, poukazujena to, že během druhé světové války uprchlo na Západ před Rudou armádou 7 procent obyvatelstva Ukrajiny. Pokud by stejný počet Ukrajinců uprchl dnes, šlo by orientačně o 3-4 miliony lidí. Jednalo by se tak o největší počet vysídlených lidí prchajících do Evropy od let 1946-1948.
V roce 2014 válka na východní Ukrajině podle odhadů vyhnala z domovů 1,5 milionu lidí. Většinu z nich ale přijala západní část Ukrajiny. Pokud by ale Rusko učinilo plnou invazi, tentokrát by mohli odcházet i lidé ze západních částí.
Aktivistka za lidská práva Agnès Callamardová připomíná, že uprchlíci z Ukrajiny nemusí být nutně jen Ukrajinci. „Ukrajina je v současné době cílem pro ty, kteří hledají ochranu při útěku z Ruska, Běloruska a zemí Střední Asie. Pokud by Rusko použilo proti Ukrajině vojenskou sílu, už tomu tak nebude a budou muset hledat útočiště v jiných zemích.“
Válka? V té jsme už osm let, říkají čeští Ukrajinci. Putinovi má stačit Krym |
Hendrik Ilves zdůrazňuje, že ukrajinská migrace je v mnohém odlišná od té syrské. Nejenže Ukrajinci nemusí riskovat život na riskantních mořských cestách, navíc od roku 2017 pro ně platí pro určitý časový úsek bezvízový vstup.
Evropské země se připravují na příliv uprchlíků
Země EU se už na případný příliv ukrajinských uprchlíků připravují. Slovenská vláda vytvořila tři strategické dokumenty včetně migračního plánu. Pokud by jako přímý soused Ukrajiny potřebovalo Slovensko pomoci s ochranou hranic, Česko nabídlo, že mu pošle pomoc. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď oznámil, že všichni ukrajinští příchozí obdrží uprchlický status.
Samotné Česko může být díky vysoké koncentraci ukrajinských pracovníků zemí, kam se uprchlíci budou stahovat ve větších počtech, jelikož zde mají rodinné příbuzné. „Slovensko, ale možná i Česko s Polskem zažijí šestou vlnu ekonomických a možná i válečných uprchlíků, kteří už nebudou tak pracovití, vzdělaní nebo poslušní. Zlaté časy, které známe z přelomu století, skončily,“ řekl redakci iDNES.cz jeden z ukrajinských pracovníků, který žije v Česku.
Braňte svou vlast, ale máte se kam vrátit, vzkazují české firmy Ukrajincům |
„Doufejme, že k tomu nikdy nedojde,“ uvedla o hrozbě migračního toku litevská ministryně Agnė Bilotaitėová. Ve spolupráci se Svazem litevských obcí vláda shromáždila seznam zařízení vhodných k ubytování a posoudila možnost dobrovolníků. Ministryně věří, že pokud by takový scénář nastal, země situaci zvládne díky svým zkušenostem s migranty přicházejícími z Běloruska.
Z těch může těžit i Polsko, které vzhledem k přímému sousedství s Ukrajinou a vysokému počtu ukrajinských pracovníků by bylo jedním z hlavních států, kam by uprchlíci odcházeli. Šéf Výzkumného centra migrace Varšavské univerzity Maciej Duszczyk poukazuje, že pokud si Polsko s příchodem nových příchozích nebude moci poradit, „klíčový význam“ bude mít závazek EU přemístit uprchlíky do jiných zemí.
Ukrajina nemá v NATO co dělat, při invazi nepomůžeme, řekl chorvatský prezident |
Polsko je spolu s dalšími zeměmi centrální a východní Evropy v čele odporu vůči relokačním mechanismům Evropské unie. Jejich kritika je mimo jiné postavená na obavách z neintegrovanosti příchozích migrantů, zvláště co se týče náboženského vyznání. Ukrajinci ale pochází z podobného sociokulturního prostředí, proto lze očekávat vstřícnější jednání z těchto „protiimigračních“ států.
Část ukrajinských představitelů mírní obavy z plné ruské invaze, která by rozpoutala masivní přesuny obyvatelstva. Podle nich na ni nemá Rusko u hranic dostatek vojáků. Podle odborníků je pravděpodobnější vojenská akce menšího rozsahu, která nepřeroste v úplný vojenský konflikt.
