Počet obyvatel Ukrajiny se postupně smrskává už od poloviny devadesátých let, válka však pesimistické prognózy demografů ještě zhoršila. Specialisté z Institutu demografie a sociálních věd M. V. Ptuchi v červnu došli k závěru, že na Ukrajině po roce a půl války zůstává 37,6 milionu lidí. Pokud válka v dohledné době skončí, bude jich počátkem přespříštího roku o čtyři miliony méně.
Dlouhodobější výhledy nejsou o moc lepší. Březnová studie vypracovaná demografy EU přišla se čtyřmi scénáři. Podle toho nejoptimističtějšího Ukrajina během třiceti let přijde „jen“ o 21 procent obyvatelstva. Pokud se válka protáhne na více než pět let a uprchlíci ve velkém zůstanou za hranicemi, bude to dokonce o 31 procent.
„V následujících desetiletích se pokles populace zdá nevyhnutelný. A to i v případě, že válka bude krátká, Ukrajina se rychle zotaví a stane se cílovou zemí pro mezinárodní migranty,“ konstatuje studie operující s tím že Ukrajina má nyní oficiálně 43,3 milionu obyvatel.
Nad budoucností země statečně vzdorující agresi mocného souseda tak visí řada těžkých otázek. Kdo se bude podílet na poválečné rekonstrukci? Kdo bude pracovat a platit daně? Dokáže se rychle stárnoucí země postarat o rozrůstající se řady penzistů?
Prognózy vývoje počtu obyvatel Ukrajiny podle OSN
„I když Ukrajina a její západní spojenci Rusko porazí, mohou dosáhnout pouze Pyrrhova vítězství. Z Ukrajiny se stane osvobozená, ale prázdná země neschopná obnovit své hospodářství,“ předpovídá analytik Alex Little z amerického think-tanku Cato Institute.
Největším kamenem táhnoucí populační křivku ke dnu je masová emigrace. Ruská invaze loni vyvolala největší uprchlickou vlnu v Evropě od druhé světové války. Odhaduje se, že v EU se nyní nachází pět milionů ukrajinských běženců, další milion je na území Ruska.
Ukrajinští vojáci se vrací ze zajetí vykastrovaní. Genocida, míní psycholožka |
Většinu běženců tvoří mladé ženy a děti a vůbec není jisté, jestli se někdy do vlasti vrátí. V dlouhodobém výhledu je k tomu podle evropských studií pevně rozhodnuto 35 procent uprchlíků, zhruba stejné procento je odhodláno v hostitelské zemi zůstat a na Ukrajinu už jen dojíždět.
„Obávám se, že u odrostlejších lidí je návrat nereálný. Pokud absolvují vyšší vzdělání, tak s největší pravděpodobností zůstanou. Když získají diplom evropského typu, je to pro ně propustka na evropský pracovní trh s úplně jinými platy,“ uvedla uvedla koncem května ukrajinská demografka Ella Libanovová pro portál Evropská pravda.
 |
Evropa z toho může těžit – ostatně ukrajinská vlna podle posledních zpráv způsobila, že počet obyvatel Německa po letech útlumu loni narostl o 1,3 procenta. Ukrajina ovšem přichází o podstatnou část zdroje populačního růstu: nejen statisíce dětí, ale i mladé ženy schopné přivést na svět novou, poválečnou generaci.
S tím je spojený další problém: hluboký propad plodnosti v době války. Jak známo, demografové pro prosté zachování reprodukce určili koeficient 2,1 dítěte na ženu. Na Ukrajině to rok před invazí bylo 1,2 (tedy ještě méně než v České republice), pro tento rok demografové předpovídají katastrofální hodnotu 0,7.
Rusko padá do populační tragédie, válka prohloubila úbytek obyvatel |
Pokud konflikt brzy skončí a muži se vrátí z fronty k rodině, míra porodnosti nejspíš částečně vyskočí. Ke zvrácení negativního trendu to ovšem stačit nebude. Prognózy OSN předpokládají, že v polovině století bude mít Ukrajina asi 30 až 35 milionů obyvatel – tedy zhruba o deset milionů méně než dnes.
„O nějakém baby boomu si nechte jen zdát. To je nereálné, protože dnes je antikoncepce daleko dostupnější. Rodiny dnes necítí tak velkou potřebu mít děti. K uspokojení biologické touhy reprodukce, aby po vás někdo zůstal, lidem obvykle stačí jedno dítě. Druhé dítě už představuje velké riziko chudoby,“ vysvětluje Ella Libanovová.
