Do Nizozemska namísto ministra zahraničí dorazila turecká ministryně pro záležitosti rodiny Fatma Betül Sayan Kayaová, která do země přijela automobilem z Německa. Podle médií však nizozemská policie ministryni zabránila ve vstupu na turecký konzulát.
Turecké úřady naopak uzavřely přístup na nizozemskou ambasádu a konzulát, údajně z bezpečnostních důvodů. Çavuşoglu mezitím dorazil do Francie, kde by měl v neděli pronést projev k tureckým emigrantům ve městě Mety.
Spor o kampaň před tureckým referendem o posílení prezidentových pravomocí přerostl v diplomatickou krizi, poznamenala agentura AFP a dodala, že roztržka propukla krátce parlamentními volbami v Nizozemsku, kde islám byl jedním z hlavních témat kampaně.
„Můžete zakázat našemu ministrovi zahraničí letět (do Rotterdamu), ale uvidíme, Holandsko, jak teď budou vaše letadla létat do Turecka,“ řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan s tím, že má na mysli „diplomaty, a ne běžné občany“. Za nizozemským postupem vidí „pozůstatky nacismu“ a „fašisty“. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho je Erdoganovo přirovnání „za hranou“ a „šílené“, jakkoli šéf kabinetu chápe, že se Ankara zlobí.
Už ráno šéf turecké diplomacie v televizi hrozil „tvrdými sankcemi“, pokud mu nizozemské úřady v cestě zabrání. Nizozemská vláda následně oznámila, že se rozhodla zrušit tureckému letadlu povolení přistát. Premiér Mark Rutte se odvolal v prohlášení na bezpečnostní důvody a potřebu zajistit veřejný pořádek a uvedl také, že výhrůžky tureckými sankcemi „znemožnily snahu o rozumné východisko“. Proto se vláda rozhodla přikročit k zákazu přistání.
Erdogan chystá turné v Porýní |
Çavuşoglu se chtěl v Rotterdamu zúčastnit shromáždění na podporu nadcházejícího referenda o změně turecké ústavy. Rotterdamský starosta Ahmed Aboutaleb ale v pátek akci zakázal.
Turečtí politici v posledních dnech zahájili kampaň před dubnovým referendem o změně ústavy, která má v Turecku zavést prezidentský systém. Hlasy voličů se snaží získat i za hranicemi. Rakousko, Švýcarsko a Německo už podobné akce s tureckými představiteli na některých místech zakázalo. Zákaz mítinků vyvolal ohlas především v Německu, kde žijí podle některých zdrojů zhruba tři miliony Turků a údajně asi polovina z nich se může referenda účastnit.
Německo si vysloužilo tvrdou kritiku mimo jiné od tureckého prezidenta Erdogana, který postup Němců přirovnal k „nacistickým praktikám“. Po něm to opakovali někteří ministři v čele se šéfem diplomacie Çavuşogluem. Nizozemsko bylo za druhé světové války okupováno německými nacisty.
Změna tureckého základního zákona, o které budou turečtí voliči hlasovat v dubnu, podle kritiků výrazně posílí pravomoci autokratického šéfa státu a učiní z něj prakticky neomezeného vládce. Západní představitelé na navrženou novelu pohlížejí s obavami.
Německý ústavní soud tento týden dospěl k závěru, že Berlín může zakazovat sporná vystoupení tureckých vládních činitelů v Německu. Soudci nejvyšší justiční instance v zemi své stanovisko zdůvodnili tím, že platná ústava ani mezinárodní právo nedávají zahraničním státníkům nárok jezdit do Německa a vykonávat tam své úřední funkce.
Turecký premiér Binaliho Yildirima v Oberhausenu přesvědčoval německé Turky o potřebě zavedení prezidentského systému v jejich staré vlasti:
11. března 2017 |