„Některé bastiony ve východní, jižní a jihovýchodní části historického gaziantepského hradu Gaziantep v oblasti Şahinbey zničilo zemětřesení, trosky popadaly na silnici. Železné zábradlí vedoucí kolem hradu rovněž spadlo na přilehlé chodníky. Zřítila se i opěrná zeď vedle hradu. Na některých bastionech pozorujeme velké trhliny,“ píše turecká státní agentura Anadolu.
Zničené jsou i části mešity ze 17. století, která stojí vedle pevnosti. Hrad v Gaziantepu přitom stál už téměř dva tisíce let. V podobě, jakou známe dnes, ho vybudovali Římané jako svou pozorovatelnu zhruba ve 2. až 3. století. Dál ho pak rozšířil byzantský císař Justinián.
„Houpalo to jako v kolébce, synové jsou v suti.“ Otřesy vytrhly lidi ze spánku |
Hrad je nyní na předběžném seznamu světového dědictví UNESCO, což podle portálu Heritage Tribune znamená, že turecká vláda z fondů organizace dostává finance na obnovu památky podle zavedených standardů. V Turecku známý jako Gaziantep Kalesi v minulosti hrad zažil mnohé bitvy o to, komu bude patřit. Kromě Byzantské říše ho vlastnili i Umajjovci, Seldžuci či Osmané.
V současnosti v pevnosti sídlí Panoramatické muzeum obrany a hrdinství, které návštěvníkům představuje bitvu proti francouzské armádě během turecké války o nezávislost. Francouzi sice město dobyli, ale nakonec se stáhli a Gaziantep i s hradem přenechali kemalistům.
Pondělní zemětřesení zasáhlo kromě Turecka také Sýrii na druhé straně hranice. Tam se, co se týká zničených památek, zatím mluví hlavně o citadele v Aleppu. Základy jednoho z největších a nejrozsáhlejších hradů na světě byly položeny už v 3. tisíciletí před naším letopočtem. V průběhu věků jej ovládali Makedonci, Seleukovci, Římané, byzantští císaři, muslimové, Mongolové a Osmané a pevnost nad městem tak byla pravidelně křtěna krví a ohněm.
Svědectví z turecké apokalypsy. Strašné, padají věci, líčí český fotbalista |
V moderní historii si její zdi mohly konečně odpočinout, v roce 1986 se citadela dočkala záštity UNESCO. Když v Sýrii v roce 2012 vypukla občanská válka, citadela se opět dostala do centra bojů.
O tři roky později zničil některé z jejích zdí výbuch v tunelu pod pevností. Tunel údajně vykopali syrští povstalci, vládní vojáci ho však našli a odpálili. Nynější snímky ukazují, že zemětřesení strhlo některé stavby a poškodil minaret.
Počet mrtvých už v obou zasažených zemích dohromady přesáhl 2 600. Otřesy byly cítit v jedenácti tureckých provinciích. Podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana jde o největší zemětřesení od roku 1939. V Sýrii si katastrofa vyžádala přes tisíc lidských životů.
