Pořád to nezní jako zvrat, 37 procent místo 28, že Donald Trump porazí Hillary Clintonovou a stane se americkým prezidentem. A pořád platí, že do listopadových voleb (ale klidně i za pár dní) se může změnit úplně všechno. Oběma směry.
Jak v USA zvolí prezidentaPrezidenta formálně volí volitelé, přičemž každý stát jich má jiný počet podle své lidnatosti. Všichni volitelé daného státu musí volit kandidáta, který ve volbách získal v daném státě nejvíce hlasů voličů. Volitelů je celkem 538, k vítězství je potřeba 270. |
Jisté je, že před průzkumy, v jakém americkém státě kdo koho o kolik předběhl, se jen tak neschováme. A američtí voliči už vůbec ne. V tamějším většinovém volebním systému je totiž každý stát důležitý (a proto je i předmětem zájmu desítek výzkumných agentur).
Analytický server FiveThirtyEight.com, jehož název je odvozen od 538 volitelů prezidenta USA, spustil nedávno průběžně aktualizovaný model rozložení sil, který pracuje s výsledky všech průzkumů a vypočítává z nich, jak si oba kandidáti stojí. Nabízí dva modely: základní, hodnotící šance Hillary Clintonové a Donalda Trumpa čistě podle dostupných průzkumů, a rozšířený, počítající s vnějšími faktory (ekonomikou či volebním chování lidí v minulosti).
Za serverem stojí Nate Silver, analytik, který během posledních dvou prezidentských voleb přesně předpověděl jejich výsledek. V roce 2008 v prognóze vydané těsně před volbami trefil výsledek ve 49 z 50 států (zmýlil se v případě Indiany). O čtyři roky později, opět v okamžiku začátku voleb, označil šanci Obamy obhájit mandát za 91procentní. Republikáni ho za to kritizovali, ale Silverova prognóza vyšla ve všech 50 státech i v D.C.
Podrobný přehled síly Hillary Clintonové (modrá barva) a Donalda Trumpa (červená) v jednotlivých státech USA. Čím je barva sytější, tím výraznější převaha. Čísla se mění s každým novým průzkumem, který se objeví.
Nárůst Trumpových šancí je výrazný, říká analytik
Šanci 37 procent dává Trumpovi právě onen rozšířený model, v němž ještě v pondělí měl 28 procent. Základní model mu za tu dobu zvýšil šanci ze 23 na 35 procent (čísla se mění s každým přicházejícím průzkumem).
Server FiveThirtyEight.com neoznačuje žádný z modelů jako lepší či horší. Provozuje oba, aby v dlouhodobém pohledu zjistil, který přístup výsledky předpovídá přesněji (a jak onen rozšířený model vylepšovat).
Udávaná „šance na vítězství“ přitom není totéž, co stávající poměr hlasů v průzkumech, který je velmi těsný. Vychází z pravděpodobnostního rozložení zisku konkrétního počtu volitelů. U Clintonové zatím stále jsou nejpravděpodobnější výsledky nad hranicí 270 volitelů, u Trumpa pod ní.
Model ukazuje současné pravděpodobnostní rozložení šancí, že Hillary Clintonová a Donald Trump získají konkrétní počet z 538 volitelů prezidenta USA. U kandidátky demokratů je překročení zisku 270 delegátů, tedy většiny, pravděpodobnější než u jejího republikánského soupeře.
Nate Silver označil minulý týden Trumpův nárůst za zřetelný už v momentu, kdy se po pár průzkumech šance tohoto kandidáta zvýšily asi o sedm procentních bodů. „Předpovědi FiveThirtyEight jsou obecně konzervativní, dokud se kampaň nepřehoupne do závěrečné fáze. Ta čísla v našich očích znamenají celkem velkou změnu,“ vysvětlil ve čtvrtek Silver.
Automatika nedělá lidské chyby
O tom, že průzkumů veřejného mínění v tom či onom státě je bezpočet, se můžete přesvědčit sami například v přehledu na webu RealClearPolitics. Do českých médií pronikají zprávy jen o některých průzkumech, zpravidla těch překvapivějších. To může vést k chybným interpretacím, jak si nyní oba soupeři stojí.
Silverův model má tu výhodu, že pracuje se všemi dostupnými průzkumy. Je zautomatizovaný - správci ho jen „nakrmí“ novými daty a algoritmus udělá zbytek. Na rozdíl od lidí bez emocí a zkreslení.
„Lidé obecně vyhodnocují průzkumy intuitivně a mají sklon udělat jednu ze dvou chyb. Tou běžnější je brát každý nový průzkum jako klíčový a vyvodit z něj příběh o ‚obratu‘ - který ale následující průzkumy nepotvrdí. A naopak mohou lidé vymykající se průzkum vytěsnit (...), protože se v zásadě správně naučili důvěřovat ‚průměru průzkumů‘,“ říká Silver.
Spoléhání na průměr je ale podle něj dvojsečná zbraň. Lidé mohou zapomenout, že i průměr je tvořený jednotlivými průzkumy a vyvíjí se stejně jako ony. „Průměr není omluvou pro ignorování nepohodlných dat,“ shrnuje.
Jaká tedy ta data z uplynulého týdne jsou - a pro koho jsou nepohodlná? Krátce řečeno: pro Hillary Clintonovou.
Konkrétně čísla od Quinnipiac University jsou pro Trumpa výrazně příznivá na Floridě, v Ohiu a Pennsylvánii, třech velkých a důležitých státech, které dohromady zastupuje 67 z 538 volitelů prezidenta. Republikánského kandidáta může těšit to, že Quinnipiac má pověst poměrně spolehlivého zdroje, kvalitní metodiku a relativně slušnou velikost vzorku (větší vzorek obecně potlačuje velikost statistické chyby).
Nejvyrovnanější státy, co do podpory Hillary Clintonové (modrá barva) a Donalda Trumpa (červená). Státy jsou seřazené sestupně podle velikosti a tedy i důležitosti ve volbách (větší státy mají více volitelů).
Na druhou stranu Quinnipiac oproti většině výzkumů vykazuje výsledkovou výchylku ve prospěch republikánů. Všechny tyto faktory Silverův strojový algoritmus bere v potaz a koriguje jejich vliv - samozřejmě nejen u tohoto průzkumu, ale i u ostatních.
Listopadové prezidentské volby samozřejmě zůstávají příliš daleko na to, aby z průzkumů šlo vyvozovat jasné závěry. I tak ale vývoj rozložení sil má svou cenu - umožňuje chápat, proč kandidáti činí co činí, na jaké státy se budou zaměřovat - a sledovat, jaké přitom mají výsledky.
