Amherdová podle agentury Reuters uvedla, že Švýcarsko oproti původním plánům z doby před válkou na Ukrajině navýší vojenské výdaje do roku 2035 celkem o 20 miliard franků (535 miliard korun). V tříletém rozpočtovém rámci na roky 2025 až 2028 tak švýcarská armáda může počítat s celkem 25,8 miliardy franků, zatímco v letech 2021 až 2024 to bylo 21,7 miliardy franků.
„Bezpečnostně politická situace je samozřejmě složitá vzhledem k současné nestabilitě, kdy probíhá válka na evropském kontinentu a ozbrojené konflikty na Blízkém východě, a vzhledem k dalším ohniskům napětí ve světě,“ uvedla Amherdová, která je zároveň ministryní obrany. Podle ní si současný výdajový plán z války na Ukrajině bere poučení.
Koketuje Švýcarsko s NATO? Část obyvatel si sblížení přeje, odhalil průzkum |
Anherdová také uvedla, že švýcarská armáda byla v posledních 30 letech oslabována úsporami, které byly důsledkem „mírové dividendy“ po konci studené války. Ta Švýcarsko, stejně jako řadu dalších zemí v Evropě, přiměla ke snížení výdajů na zbrojení.
Krok vlády alpské země je odrazem obav evropských lídrů o zajištění bezpečnosti poté, co bývalý americký prezident Donald Trump naznačil, že Spojené státy by pod jeho vedením nepřišly v případě napadení Ruskem na pomoc zemím NATO, pokud by ty nedávaly dost peněz na vlastní obranu, připomněla agentura Reuters.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve středu uvedl, že očekává, že 18 z 31 členů Severoatlantické aliance letos vydá na obranu dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury DPA je tento počet šestkrát vyšší než v roce 2014, kdy alianční závazek plnily pouze tři země.
Ve Švýcarsku se bude podíl výdajů na obranu i po jejich zmíněném zvýšení pohybovat pod jedním procentem HDP.
15. ledna 2024 |
