Švédsko a Finsko podaly v centrále NATO žádost o vstup do Aliance

Švédsko a Finsko ve středu učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi Aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO. Šéf Aliance jejich rozhodnutí přivítal a prohlásil, že skandinávské země posílí společnou bezpečnost spojenců.

„Jste naši nejbližší partneři a vaše členství posílí naši společnou bezpečnost,“ řekl Stoltenberg, podle něhož bude nyní Aliance rychle pracovat na dokončení přijímacího procesu. Ten může zabrat několik měsíců.

Aby mohly obě země řady třicetičlenné vojenské organizace rozšířit, musí nejprve přihlášku schválit zástupci všech stávajících členských zemí a poté ratifikovat jejich parlamenty.

„Udělali jsme to, co je podle mého názoru pro Švédsko nejlepší,“ prohlásila v úterý při podpisu žádosti švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová.

Švédsko si léta zakládalo na neutralitě, kvůli ruské invazi na Ukrajinu ale svůj postoj přehodnotilo. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko, které s Ruskem sdílí více než 1 300 kilometrů dlouhou hranici.

„Finské členství v NATO nic nezmění na našem základním přesvědčení, že jsme mírumilovná země, která se vždy vší silou bude snažit najít diplomatické řešení každého konfliktu,“ uvedl šéf finské diplomacie Pekka Haavisto.

Na rozšíření vojenské infrastruktury NATO odpovíme, pohrozil Putin

Většina členů NATO dává najevo, že hodlá toto rozšíření rychle podpořit, kriticky se k němu naopak staví turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Obě země podle Ankary drží ochrannou ruku nad skupinami, které turecké úřady označují za teroristické. Jde o Stranu kurdských pracujících (PKK) a další skupiny usilující o samostatný Kurdistán.

Podle diplomatických zdrojů agentury Reuters by schvalování vstupu Švédů a Finů do NATO mohlo trvat asi rok.

• 
  NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
• 
  V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
• 
  V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
• 
  K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
• 
  Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
• 
  V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
• 
  V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
• 
  V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
• 
  V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
• 
  V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
• 
  Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
• 
  Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
• 
  Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024.

< >  

Rusko před následky rozšiřování Aliance opakovaně varovalo. Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí řekl, že Moskva by vstup Švédska a Finska do vojenského bloku nevnímala jako bezprostřední hrozbu.

Rusko by ale podle něj muselo reagovat, pokud by NATO chtělo do těchto zemí rozšiřovat svou vojenskou infrastrukturu. Stockholm opakovaně sdělil, že na svém území nechce jaderné zbraně ani trvalou základnu Aliance.

Na oba státy se začne pravidlo kolektivní obrany vztahovat až po vstupu do NATO. Stoltenberg ve středu ale připomněl, že některé členské země již slíbily pomoci Finsku a Švédsku v případě nepřátelských akcí.

Válka na Ukrajině

Sledovat další díly na iDNES.tv