Švédský list Expressen a finský deník Iltalehti s odvoláním na zdroje blízké jednání uvedly, že se v týdnu od 16. května setkají vrcholní představitelé obou zemí, aby pak veřejně oznámili cíl vstoupit do zatím třicetičlenné obranné aliance. Podle dřívějších informací by měl být finský prezident Sauli Niinistö na státní návštěvě Švédska ve dnech 17. a 18. května.
V obou zemích se po únorovém začátku války na Ukrajině rozproudila debata o tom, jestli kvůli bezpečnosti nebude lepší, aby se staly členy NATO. Tím by jim totiž byla zajištěna kolektivní obrana v případě napadení třetí zemí.
Ve Finsku, které s Ruskem sdílí 1 300 kilometrů dlouhou pozemní hranici, už o problematice od minulého týdne debatují poslanci. Podle průzkumů veřejného mínění vstup do NATO podporuje 60 až 70 procent Finů, před ruskou invazí na Ukrajinu to byla jen zhruba čtvrtina respondentů.
Švédsko už dříve avizovalo, že chce mít o možném členství jasno do konce května. Vstup dosud neutrální země do vojenské aliance schvaluje podle posledního průzkumu 57 procent dotazovaných. V březnu se v průzkumu poprvé v historii země pro vstup do NATO vyslovila nadpoloviční většina Švédů.
Za vstup Švédska a Finska do NATO přijde odveta, varuje ruská diplomacie |
Rusko oběma státům opakovaně pohrozilo, že by mohla přijít odveta. „Je zřejmé, že vstup Finska a Švédska do NATO, které, jak dobře chápete, je především vojenským blokem, by mělo vážné vojenské a politické důsledky, které by od naší země vyžadovaly reciproční kroky,“ řekla den po začátku války na Ukrajině mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.
