S nápadem přišlo Německo. Kancléřka Angela Merkelová o tématu před začátkem nedělního summitu jednala se svými partnery z některých významných zemí EU. V německém tisku přitom v souvislosti s návrhem zaznělo číslo 400 tisíc lidí, kteří jsou nyní v uprchlických táborech v Turecku.
Podle Junckera zatím zájem účastnit se nového projektu dalo najevo osm států. Český premiér Bohuslav Sobotka před novináři reagoval poznámkou, že Česko se hodlá soustředit na naplňování už dohodnutých kroků. „Nepřipravujeme se k tomu, že bychom tato schémata měli překračovat,“ poznamenal.
„Není to konečná skupina. Budou i další země, které se nejspíš budou chtít podílet,“ řekla novinářům německá kancléřka. Podle dostupných informací o nápadu mluvila s partnery ze zemí, které už nyní přijímají nejvyšší počty uprchlíků, tedy Rakouskem, Švédskem, Finskem, ale také s Belgií, Lucemburskem, Nizozemskem a Řeckem.
Diplomaté ale dávali v kuloárních rozhovorech najevo, že mezi zeměmi unie nepanuje pro věc příliš velké nadšení.
Na podobném plánu, ovšem v řádově nižších hodnotách, se země EU shodly už letos před prázdninami. Tehdy se dohoda týkala celkem dvaceti tisíc lidí z táborů v Turecku, Jordánsku a Libanonu. Na Česko mělo připadnout čtyři sta lidí.
Platíme za neschopnost OSN, říká turecký premiér
Na společném postupu ve snaze zmírnit migrační proud do Evropy se v neděli na summitu v Bruselu shodly Evropská unie a Turecko, komentoval setkání předseda unijních summitů Donald Tusk.
Přístup Turecka k EUPředseda unijních summitů Tusk připomněl, že Turecko je nejen klíčový strategický partner Evropy, ale také kandidát na členství v EU od roku 1999. V neděli lídři zemí EU a turecký premiér Davutoglu souhlasili s „novou energií“ pro přístupové rozhovory. Podle tureckého zástupce je to „klíčová zpráva“, jedním z bodů je také pořádání summitů EU-Turecko dvakrát ročně. Příští rok by měly být v přístupových jednáních otevřeny další kapitoly. Tusk přitom zdůraznil, že dnešek není „přepsáním“ evropské politiky rozšíření, a připomněl problematiku lidských práv. |
Evropská unie také poskytne Ankaře tři miliardy eur (asi 81 miliard korun) na zlepšení situace tamních syrských uprchlíků, otevřeny budou další kapitoly přístupových rozhovorů a zjednodušen bude vízový režim.
„Nečekáme od nikoho, že bude hlídat naše hranice místo nás. To má a musí být prací nás Evropanů,“ zdůraznil Tusk. Očekává však zásadní „změnu pravidel hry“ při zmenšování migračního proudu z Turecka směrem do Evropy.
Turecký premiér Ahmet Davutoglu před novináři připomněl, že nejde jen o tureckou či evropskou otázku. „Musíme jednat společně,“ upozornil a zdůraznil, že jediným trvalým způsobem řešení migrační krize je uspokojivé řešení syrské otázky.
„Platíme cenu za neschopnost systému OSN vyřešit syrskou krizi v počátcích,“ poznamenal turecký premiér. Připomněl, že v zemi je nyní 2,2 milionu syrských uprchlíků a další lidé z jiných zemí v regionu. Turecko už na ně utratilo okolo osmi miliard dolarů. „V některých městech je víc syrských uprchlíků než tureckých občanů,“ podotkl Davutoglu.
Zdůraznil proto, že ony tři miliardy eur nejsou určeny Turecku, ale právě pro tyto miliony uprchlíků.
Tusk dodal, že do Unie letos nelegálně přišlo 1,5 milionu migrantů. Jeho tým poté uváděl, že se jedná o údaj evropské agentury Frontex. Turecko by podle Tuska mělo účinně zasahovat proti převáděčům či aktivně bránit v cestě do Evropy těm, u nichž je jasné, že na azyl nárok nemají.
