Podle vědců by se tím mohlo vysvětlovat, proč děti při osvojování cizích jazyků dosahují mnohem lepších výsledků než dospělí. Výsledky studie jsou popsány ve vědeckém magazínu Nature.
"Šedá hmota v této oblasti u dvojjazyčných lidí ve srovnání s jednojazyčnými roste. Zvláště to platí u raných bilinguálů, kteří se naučili druhý jazyk v rané fázi života," sdělil neurolog Andrea Mechelli z Londýnské univerzitní koleje.
"Míra zvětšení šedé hmoty odpovídá dosaženým jazykovým dovednostem," řekl Mechelli. Osvojování znalostí cizího jazyka u lidí starších 35 let sice také působí změny v anatomii mozku, ale už ne tak výrazné.
"To podporuje myšlenku, že je lepší učit se dříve než později, neboť mozek tak má větší schopnost se nastavit na nové jazyky nebo se jim přizpůsobit změnami ve své struktuře," vysvětlil vědec. "Tato schopnost mozku časem slábne."
Vědecký tým vedený Mechellim porovnával velikost šedé hmoty v mozcích 25 jednojazyčných osob, 25 bilinguálů, kteří si druhý jazyk osvojili před pátým rokem života, a 33 pozdních bilinguálů. Všichni dobrovolníci byli anglofonní a srovnatelného věku i vzdělání.
"Když se podívám na míru změny v mozku, dokážu říci, zda je dotyčný hodně jazykově schopný či nikoli, neboť čím větší je tato změna, tím větší je dovednost," tvrdí Mechelli.
Šedou kůru mozku tvoří mozkové buňky - neurony. Vědci zatím nedokážou říci, zda je změna ve struktuře mozku dvojjazyčných osob způsobena zvětšením těchto buněk, nárůstem jejich počtu, nebo kombinací obou faktorů.
Vědci nyní chtějí podrobněji prozkoumat změny v mozcích lidí, kteří mají s učením jazyků problémy či nárůst šedé hmoty u polyglotů, jež ovládají více než dva jazyky.
