O Srbsku se během ukrajinské války píše jako o zřejmě největším spojenci Ruska v Evropě. Do Bělehradu stále létají spoje z Moskvy, srbští ultranacionalisté Rusko hlasitě podporují. Faktem je, že vláda v Bělehradě se dlouho pokoušela balancovat mezi Západem a Východem, ruská agrese ji však postavila před zásadní dilema.
„Jsme v mimořádně obtížné situaci, pro pozici našeho národa panuje ještě méně pochopení než kdykoli předtím,“ posteskl si minulý týden v televizním projevu srbský prezident Aleksandar Vučić poté, co se jeho vláda odmítla přidat k unijním sankcím proti Rusku. „Čelíme obrovskému tlaku.“
Ruská agrese na Ukrajině jeho zemi skutečně postavila před osudové rozhodnutí. Srbsko na jednu stranu udržuje silné politické, kulturní i ekonomické kontakty s Ruskem, na druhou stranu usiluje o vstup do Evropské unie. Jenže snaha najít rovnováhu mezi Západem a Východem je tři týdny po začátku ruské invaze na Ukrajinu těžko udržitelná.
Srbové mají dosud v živé paměti bombardování Bělehradu letouny NATO na sklonku 90. let i fakt, že Rusové tehdy stáli na jejich straně.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.
