Podle řecké novinářky Sotri Dimipinoudisové existují neoficiální zprávy o přestřelce mezi srbskými a kosovskými silami, napsal deník Polska Times.
„Vše nasvědčuje tomu, že Srbsko bude nuceno zahájit denacifikaci Balkánu. Rád bych se mýlil,“ napsal na svém Twitteru již kolem poledne člen Srbské pokrokové strany Vladimir Djukanović.
Kolem sedmé hodiny večer pak na svém Twitteru agentura TPYXA uvedla, že srbské speciální jednotky vstupují na kosovské hranice.
Kosovská policie v neděli pozdě večer oznámila, že uzavřela dva přechody Jarinje a Brnjak pro cestování a pohyb vozidel kvůli blokádám, které vytvořili protestující. „Všem občanům se oznamuje, aby k pohybu využívali jiné hraniční přechody,“ uvedla policie.
Rozzuření demonstranti podle ní zbili několik Albánců projíždějících po zablokovaných silnicích a zaútočili na několik automobilů. V etnicky rozděleném městě Kosovské Mitrovici zněly déle než tři hodiny sirény.
Po osmé hodině večer však srbské ministerstvo obrany vydalo prohlášení, v němž oznámilo, že srbská armáda nepřekročila administrativní linii a žádným způsobem nevstoupila na území Kosova a Metohije.
Kosovo viní Srbsko z „agresivních akcí“
Kosovský premiér Albin Kurti vydal v neděli večer prohlášení, v němž uvedl, že Srbové začali blokovat silnice a střílet těsně předtím, než mělo vejít v platnost plánované vydání dočasných dokumentů. Z nepokojů podle The Jerusalem Post obvinil Kurti srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, a také Petara Petkoviće, srbského ředitele Úřadu pro Kosovo a Metohiju.
„Orgány veřejného pořádku a bezpečnosti našeho státu shromažďují informace, monitorují situaci a budou jednat, aby ubránily práva občanů, naší suverenitu i územní celistvosti,“ uvedl premiér a varoval občany, aby sledovali oznámení pouze z oficiálních zdrojů, a neposlouchali srbská nebo prosrbská média.
„Následující hodiny, dny a týdny mohou být náročné a problematické. Čelíme srbskému šovinismu, který dobře známe. Budeme pracovat ve dne v noci pro vás jako občany. A společně se nám podaří udržet právo a pořádek,“ řekl Kurti.
Srbové se svými doklady a SPZ v Kosovu nepořídí
Těmto událostem předcházelo červnové oznámení premiéra Kurtima, který uvedl, že 1. srpna budou cestujícím přijíždějícím ze Srbska vyměněny srbské doklady za nové identifikační průkazy vydané Prištinou s platností na tři měsíce, které budou sloužit ke vstupu a odjezdu ze země. Kromě toho vstoupí v pondělí v platnost nové nařízení týkající se registračních značek, psal v úterý web Euractiv.
Podle Prištiny jde o reciproční opatření, protože vozy s kosovskou značkou si při příjezdu na srbské území také musí značku změnit.
„Od 1. srpna zakázali vstup autům se srbskou SPZ. Dají ti pár dní, aby sis ji vyměnil. Úplně běžně musíš mít něco jako vízum. Do dneška to bylo jedno. Ale teď ze Srbska poslali armádu na hranice, Albánci taky. Albánci protestují. Já jako Srb, kdybych chtěl do Kosova, tak teď nemohu. Doteď jsem tam ale mohl přijít normálně,“ uvedl telefonicky pro IDNES.cz Žarko Veličković, jehož rodina bydlí přímo na hranicích. Srbové se podle něj Rusů nebojí. „Kdyby Rusové přišli do Kosova, tak jsou na straně Srbů,“ uvedl.
Vučič reagoval na tyto restrikce neprodleně. „Šéf kosovské vlády připravuje útok na Srby v severním Kosovu,“ prohlásil. V této oblasti totiž tvoří velkou část tamní etnické populace.
Kosovská Nezávislost slaví 10. narozeniny. Se Srby si nehraju, říká dívka |
Srbsko neuznává nezávislost Kosova a s tím i například jeho právo na registraci aut. Bělehrad proto již od vyhlášení kosovské nezávislosti v roce 2008 nepouští vozidla s kosovskou značkou na území Srbska a vyžaduje po řidičích, aby si ji vyměnili.
Většina zemí Evropské unie Kosovo uznává, avšak Rusko a Čína, kteří jsou spojenci Srbska, nikoli. EU se snaží zprostředkovat dialog mezi oběma balkánskými sousedy již více než deset let, ale zatím se jí nepodařilo dosáhnout normalizace vztahů. Premiér Albin Kurti uvedl, že Kosovo formálně požádá o členství v Evropské unii do konce roku 2022, a to navzdory obavám z napětí se Srbskem, které o členství v EU rovněž usiluje.