„Americkému lidu: Svět slyšel váš výkřik proti útlaku. Svět stojí po vašem boku. Americkým činitelům a americké policii: Zastavte násilnosti vůči vašemu lidu a nechte je dýchat,“ prohlásil v pondělí mluvčí íránského ministerstva zahraničí s s odkazem na poslední slova zabitého černocha George Floyda.
Spojené státy také obvinil, že používají násilí a zastrašování uvnitř i vně své země. Íránský ajatolláh Alí Chameneí pak na Twitteru sdílel příspěvek, který doprovázel komentář: „Pokud v USA někam jdete a jste tmavé pleti, nemůžete si být jistí, že za pár minut budete ještě naživu.“
„Zločin spáchaný proti tomuto černochovi je totéž, co vláda Spojených států dělá zbytku světa,“ prohlásil také Chameneí v televizním projevu. „To je pravá podstata a charakter vlády USA, které nyní vychází na povrch,“ dodal.
Podobně se vyjádřila i Čína, která americkou vládu odsoudila za „chronický rasismus“. Podle mluvčího čínské diplomacie jsou nepokoje „znakem závažnosti problému s rasismem a policejní brutalitou ve Spojených státech“.
„Rasistický a fašistický přístup, který v americkém městě Minneapolis v důsledku mučení vedl ke smrti George Floyda, nejenže hluboce zarmoutil nás všechny, ale stal se také jednou z nejbolestivějších ukázek nespravedlivého řádu, proti kterému po celém světě stojíme,“ rozohnil se zase na Twitteru turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
V sérii příspěvků také napsal, že coby příslušník islámské civilizace odsuzuje veškeré útoky na lidstvo a že bude pokračovat „v boji za ochranu práv všech lidí bez jakékoliv diskriminace na základě rasy, barvy, náboženství, jazyka nebo víry v souladu s principem našeho Proroka“. Dodal, že bude situaci kolem amerických protestů sledovat, a Floydově blízkým vyjádřil soustrast.
Hongkong a Ujguři, zabití demonstranti, Kurdové
Zmínění státníci se přidali k mnoha dalším, které represe policie na protestech proti policejní brutalitě znepokojuje. Sami přitom mají bohaté zkušenosti s násilným postupem vůči domácí opozici, kritikům svých činů i každému, kdo se z nějakého důvodu znelíbil vládnoucímu aparátu. Pojí je ještě jedno společné. Turecko, Írán i Čína mají dlouhodobě napjaté vztahy se Spojenými státy.
Čína mimo jiné zavírá příslušníky ujgurské menšiny do přísně střežených táborů na „převýchovu“, pod drobnohled se už loni také dostala kvůli svému přístupu k demonstracím v Hongkongu. Tamní obyvatelé vyšli do ulic na protest proti omezování demokracie a obavám, že se zavedený režim „jeden stát, dva systémy“ v autonomním regionu pomalu stává minulostí.
Žádná nemoc, ale zabití, říkají patologové o Floydově smrti |
Do médií se Hongkong znovu dostal i nyní, když čínský parlament schválil přijetí kontroverzního nového bezpečnostního zákona.
Ten má umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování do záležitostí Hongkongu a Číny.
Hongkongská policie také v pondělí poprvé po třiceti letech odmítla žádost o pořádání pietního setkání při příležitosti výročí násilně potlačených protestů na pekingském náměstí Tchien-an-men. Setkání totiž podle úřadů odporuje zavedeným protikoronavirovým opatřením. Organizátoři vigilie ovšem vládu obviňují, že se na koronavirus v souvislosti se zrušením akce pouze vymlouvá.
Také mluvčí čínské diplomacie se o Hongkongu zmínil, když kritizoval postup amerických bezpečnostních složek. „Proč Spojené státy nazývají stoupence násilí a takzvané nezávislosti Hongkongu hrdiny, ale lidi odsuzující rasismus ‚výtržníky‘?“ poznamenal.
Íránský teokratický režim jakoukoliv opozici potlačuje už desítky let. Větší demonstrace jsou v zemi poměrně vzácné, kvůli bídné ekonomické situaci se však v poslední době stupňují. Naposledy Íránci vyšli do ulic loni na podzim poté, co vláda ohlásila zdražení benzinu o 50 procent.
Z ověřených videonahrávek, výpovědí svědků a informací aktivistů žijících za hranicemi Íránu tehdy vyplynulo, že íránské bezpečnostní složky zabily množství demonstrantů. Při protestech zemřelo nejméně sto lidí, další odhady však hovořily i o několika stovkách mrtvých.
Erdoganova dlouhá ruka. Z celého světa potichu mizí domnělí pučisté |
A co se týká Turecka, během Erdoganovy vlády se tamní situace ohledně lidských práv výrazně zhoršila. Policie tvrdě potlačuje i mírumilovné pochody za práva žen či lidí s jinou sexuální orientací a vězení jsou plná domnělých strůjců puče z roku 2016. A to i těch, kteří před represemi uprchli do zahraničí.
Turecká vláda je podle některých zdrojů nechává unášet zpět do vlasti, kde jsou podle množství výpovědí brutálně mučeni v tajných věznicích. Sám Erdogan před sedmi lety, ještě coby premiér, účastníkům protestů v istanbulském parku Gezi, které se postupně rozlily i do dalších tureckých měst, pohrozil násilím.
„Ruce, které lidé vztáhli na policii, musejí být zlomeny,“ prohlásil tehdy autoritářský prezident, který svět pobouřil i svým postupem vůči Kurdům v Sýrii.
