Pro migranty z Venezuely, Kolumbie, El Salvadoru či Peru prvním místem, kam prchají před ekonomickými a sociálními problémy v jejich zemích, jsou Spojené státy. Americký prezident Donald Trump známý svými protiimigračními názory však zavedl zpřísnění podmínek pro udělení azylu. Donutil tím latinoamerické žadatele, aby se poohlíželi jinde.
Zrak jim padnul na Evropu, která je žádanou destinací i pro migranty z Blízkého východu a Afriky. Z evropských států pak latinskoameričtí migranti dávají největší přednost Španělsku. Mají pro to logické důvody. Španělsko je jim jazykové i kulturně velmi blízké jako bývalá koloniální velmoc.
Španělské úřady v posledních třech letech zaznamenaly zvýšený zájem obyvatel latinoamerických států o azyl ve Španělsku. Okolo 80 % ze 120 000 žádostí o azyl za minulý rok bylo od obyvatel Latinské Ameriky, zejména z Venezuely a Kolumbie.
Do jihoevropského státu se ale stahují i migranti z Afriky. Díky vstřícné migrační politice socialistické vlády Španělsko v roce 2018 vystřídalo Itálii jako zemi, kam míří nejvíce migrantů. Minulý rok jejich počet nicméně spadl o polovinu.
Afričané tvrdí, že jsou v nevýhodě proti svým latinoamerickým protějškům. Naznačují, že mají lepší šanci získat povolení k pobytu díky bývalým koloniálním vazbám mezi Španělskem a španělsky mluvícími zeměmi v Latinské Americe.
Kanáry jsou novým cílem migrantů. Koronavirus je vyhnal ze Středomoří |
„Zdá se, že je pro ně mnohem snazší získat zde legální bydliště než pro některé Afričany díky koloniálním vazbám se Španělskem,“ myslí si například Ousmann Umar, který do Španělska přišel z Ghany.
„Jsem z Ghany, která byla britskou kolonií, takže by například pro mě bylo snadnější získat legální status ve Spojeném království,“ sdělil rádiu The Voice of America.
Odborníci připouští, že cesta do Španělska je méně náročná pro Latinoameričany než africké migranty. Zatímco první využívají k přesunu bezpečná letadla, druzí putují do vytouženého Španělska na křehkých člunech nejistými vodami Středozemního moře. Navíc, latinoameričtí migranti díky recipročním dohodám mezi jejich zeměmi původu a Španělskem nepotřebují víza.
Jazyková blízkost však nezaručuje, že lidé z Venezuely, Kolumbie či Peru azyl získají. „Jakmile jsou tady, zákony platí rovně pro všechny. Jen pět procent z těch, kteří žádají o azyl, jej získá. Minulý rok zde na azyl čekalo 120 000 (žadatelů) a běžně trvá 18 měsíců, než je váš případ posouzen,“ upozorňuje Nuria Díazová, mluvčí neziskové organizace pro uprchlíky CEAR.
„Teoreticky se dá říci, že je to snadnější pro Latinoameričany než Afričany, ale ve skutečnosti to tak často není,“ vysvětluje Judith Tabaresová, právnička specializující se na migrační případy. Africký migrant například může mít ve Španělsku příbuzného, díky čemuž získá v zemi pobyt, zatímco venezuelskému migrantovi se to nemusí podařit ani po několik letech.
Migranti obrátili, z Evropy prchají před koronavirem. A platí za to víc |
Pro latinskoamerické i africké migranty je navíc současná situace ztížená o opatření zavedená proti šíření koronaviru. Maročtí pracovníci, kteří chodí sklízet do Španělska jahody, nyní v zemi uvízli, protože vláda ponechává zavřené hranice mezi Španělskem a Marokem. Obě země podle listu El Pais intenzivně jednají o tom, jak vyřešit situaci asi 7 100 marockých migrujících pracovníků.
Itálie i přes koronavirová omezení zaznamenala zvýšený počet migrantů, kteří putují k italským břehům. Počet příchozích migrantů je o skoro jednu třetinu vyšší než minulý rok. Do Itálie zatím letos přišlo 8 988 migrantů.
Obyvatelé malého italského městečka Rocella Ionica uspořádali protest proti ubytování skupiny pákistánských migrantů, kteří měli pozitivní testy na koronavirus. Úřady uklidňují místní, že dodržely všechny bezpečnostní náležitosti a nemají se tedy bát rozšíření nákazy.
