Start sondy se kvůli nepříznivému počasí jednou odkládal. Do vesmíru ji vynesla nosná raketa typu Delta II. Fénixova cesta bude dlouhá 679 milionů kilometrů.
Jestli se sondě podaří na Marsu přistát, není ale úplně jisté. Z patnácti předchozích pokusů vyslat nějaké zařízení na povrch Marsu jich uspělo pouze pět. Složité bude především samotné přistání, při kterém budou pomáhat pomocné rakety a padáky, které zpomalí průchod atmosférou.
Hlavním cílem mise je zkoumat na planetě led a půdu. Díky sondě by se měli vědci také dozvědět, jestli je počasí v oblasti, kde Phoenix přistane, příznivé pro možný život.
Existovaly na Marsu živé organismy?
Vědci by se chtěli dozvědět, zda se na Marsu v minulosti nacházela voda i v tekutém stavu a zda obsahuje stopy organických látek. Pokud by se ukázalo že ano, zvýšila by se tím pravděpodobnost, že na Marsu mohly existovat živé organismy.
Na rozdíl od misí sond Viking v 70. letech už ale vědci nepátrají po přímých důkazech života na "rudé planetě", ale spíše si přejí odhalit, zda byl vznik života na jejím povrchu alespoň teoreticky možný.
"Chceme prostě jen pochopit, zda tamější podmínky byly někdy příznivé pro mikrobiální organismy," řekl William Boynton, vedoucí vědeckého týmu Phoenixu z americké univerzity v Arizoně.
Phoenix přiveze na Mars i úryvky knih
K technickému vybavení proto patří nejrůznější typy mikroskopů a zařízeních, které budou zkoumat led a půdu. Sonda také nabídne nebývalý pohled na planetu. Na Zemi bude posílat fotografické snímky, výsledky meteorologických měření a záznamy z kamery.
Součástí sondy je také minidisk s uloženými ukázkami knih slavných spisovatelů. Dárek pro případné budoucí návštěvníky Marsu obsahuje například ukázky z díla Raye Bradburyho, Isaaca Asimova nebo Voltaira.
Mezi 84 ukázkami textů jsou i úryvky z knih Kurta Vonneguta, Arthura C. Clarka a Jonathana Swifta. Nechybí ale ani další jiná umělecká díla, pro které byl Mars inspirací - například slavný rozhlasový záznam uvedení hry H. G. Wellse Válka světů z roku 1938.
