Ubývající sluneční světlo v důsledku marsovské zimy a prašné bouře trvající téměř celý týden způsobily, že baterie sondy neměly možnost se náležitě dobít.
Bylo zřejmé, že kvůli nedostatku energie se sonda začátkem týdne sama uvedla do klidového stavu. Vědci se obávali, že se z něj již nedostane a že životnost sondy definitivně skončila.
"Věděli jsme, že to musí přijít, ale doufali jsme, že se nám to podaří ještě odsunout," řekl podle agentury AP vedoucí mise Barry Goldstein z Laboratoře tryskového pohonu (JPL), která je součástí NASA. "Nyní si myslíme, že se nám to podařilo," dodal.
Phoenix má naprogramován takzvaný Lazarův modus, který mu umožňuje oživit kontaktní funkce, jakmile získá trochu energie. Ten dnes zřejmě ještě pomohl.
Na středeční a čtvrteční signál ze Země sonda ještě nezareagovala, po dnešním přeletu řídící marsovské družice Odyssey nad polární oblastí však Phoenix signál "ještě žiju" dal. Poté se opět uložil na 19 hodin do "spánku", aby dobil baterie. Technici NASA doufají, že za této situace se minimální život sondy podaří udržet snad ještě několik týdnů.
Od zahájení mise v květnu odváděl Phoenix po celé tři měsíce špičkovou práci, když mu dostatek energie získané ze Slunce umožnil shromáždit dostatek vzorků a analyzovat je. Původní plány NASA předpokládaly, že sonda bude pracovat aspoň čtvrt roku, pak se ale ukázalo, že technika zatím vzdoruje své "smrti" a misi je možné i přes krajně nepříznivé klimatické podmínky polární oblasti rudé planety prodloužit.
V posledních dnech se ale povětrnostní podmínky na Marsu dále výrazně zhoršily, noční teploty klesaly pod minus 141 stupňů Celsia a denní nepřekročily minus 50 stupňů Celsia. Šlo o vůbec nejnižší teploty během celé mise. Phoenix navíc musel čelit i další nepřízni v podobě písečných bouří, které ho připravily o velkou část energie.
. PLANETA MARSMars, pojmenovaný podle římského boha války, je čtvrtou planetou sluneční soustavy a obíhá kolem Slunce ve střední vzdálenosti 228 milionů kilometrů (o 78 milionů více než Země). Teploty na jeho povrchu kolísají mezi -5 a -87 °C. Své přízvisko "rudá planeta" získal díky oxidům železa, které pokrývají jeho povrch. Na pólech Marsu se ale nachází led - vědci z NASA spočítali, že kdyby roztála jen jeho jižní polární čepička, stačilo by to na zatopení celé planety jedenáct metrů hlubokým oceánem. |
