Manévr trval sedm minut a od přistání předchozích tří průzkumných sond se lišil absencí "airbagů", díky kterým předešlá přistání doprovázelo skotačivé poskakování. Místo toho Phoenix přistál po vzoru sond Viking před 32 lety.
Po průchodu horní vrstvou řídké atmosféry Marsu a zpomalení díky tření se oddělil tepelný štít a rychlost modulu snížil padák. Tisíc metrů nad povrchem se oddělil i padákový kryt a další zbrzdění na přistávací rychlost osmi kilometrů za hodinu zařídily trysky.
Ve středisku letové kontroly NASA propukl nadšený jásot, když po komplikovaném a riskantním přistávacím manévru dorazil na Zemi signál znamenající dosednutí na povrch planety. Inženýři i vědci se začali objímat a poplácávat.
"Poprvé po 32 letech a teprve potřetí v historii se podařilo našemu týmu na Marsu měkké přistání," řekl ředitel NASA Michael Griffin. "Nemůžu být šťastnější než při sledování tohoto neuvěřitelného úspěchu," dodal.
Nadšení neskrýval ani Peter Smith z Arizonské univerzity, který je hlavním výzkumníkem této mise. "První obrázky z polární oblasti Marsu položí základ naší misi," řekl po přistání.
. INFOGRAFIKA |
Experti si nicméně oddechli, teprve když se Phoenix z povrchu Marsu ozval. "Pětapadesát procent všech lidských pokusů přistát na Marsu ztroskotalo," připomněl ještě před přistáním podle BBC News vysoký činitel NASA Ed Weiler. Mnoho neúspěchů připadlo na vrub sovětským pokusům, ale v roce 1999 zde NASA ztratila moderní sondu Mars Polar Lander.
I kvůli tomu někteří odborníci pro přistávací manévr Phoenixu používali označení "sedm minut hrůzy".
Po usazení prachu zvířeného brzdnými motory Phoenix rozvinul solární panely a na Zemi už odeslal první fotografie. Jeho hlavním úkolem bude odebírání geologických vzorků a zkoumání ledu, který se nachází pod povrchem planety. Vědci si od něj slibují odpověď na otázku, zda podmínky na Marsu umožňují teoretické přežití mikroorganismů.
"Led v půdě Marsu by mohl být posledním zoufalým útočištěm života, který se mohl na Marsu vyvinout v minulosti, když tato planeta nebyla tak nehostinná," domnívá se Tom Pike z londýnské Imperial College, který pracuje jako jeden ze členů týmu projektu Phoenix.
Phoenix je první sonda, která bude na čtvrté planetě sluneční soustavy zkoumat polární pláně. Dokáže samostatně provádět analýzu půdy s cílem zjistit, zda voda na Marsu je či někdy byla v tekutém skupenství a zda tu může či někdy mohl v nějaké podobě existovat život.
Podle odborníků má také prověřit, zda je na planetě dostatečné množství vody pro případné lidské expedice.
Mise Phoenixu stála zhruba 420 milionů dolarů, na své cestě k Marsu musel překonat vzdálenost 711 milionů kilometrů. Phoenix je stacionární sondou, využívat bude robotickou ruku s kamerou a rypadlem.
Phoenix nese sedm vědeckých přístrojů, tři kamery, zařízení pro sběr a analýzu odebraných vzorků půdy a meteorologickou stanici. Na palubě přistávacího modulu je také DVD z křemenných skel se vzkazem případným mimozemským civilizacím nebo mnohem pozdějším lidským generacím návštěvníků planety.
Na přistání Phoenixu na oběžné dráze Marsu dohlíželi tři jeho starší "bratříčci". Jejich antény byly zaměřeny tak, aby s přistávající lodí mohli komunikovat. Sonda Mars Express měla za úkol přistávajícího návštěvníka vyfotografovat.
. PHOENIX NA MARSUNa sondu Phoenix čeká na Marsu Zelené údolí, píše exkluzivně pro iDNES.cz ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy Marcel Grün. |
Ze všech šesti sond, které dosud na planetě úspěšně přistály, dosedl Phoenix nejseverněji, přistál až za polárním kruhem. Právě zde jsou podmínky pro průzkum ledu ideální.
Phoenix odstartoval loni v srpnu. Očekává se, že v provozu vydrží zhruba devadesát marťanských dní (díky pomalejší rotaci Marsu trvá jeden takzvaný "sol" o čtyřicet minut déle než pozemský den). Poté na severu planety nastane polární noc a modul ztratí energii zajišťovanou solárními panely.
Phoenix je prvním strojem programu Mars Scout. Během něj chce NASA k rudé planetě vysílat relativně levné mise, které vybere ze soutěže projektů vědecké komunity. Další sondy programu mají následovat v letech 2013 a 2018. A v roce 2031 chce NASA vyslat na Mars let s lidskou posádkou. - čtěte Američané odtajnili plán cesty člověka na Mars
. Mars:Mars, pojmenovaný podle římského boha války, je čtvrtou planetou sluneční soustavy a obíhá kolem Slunce ve střední vzdálenosti 228 milionů kilometrů (o 78 milionů více než Země). Teploty na jeho povrchu kolísají mezi -5 a -87 °C. Své přízvisko "rudá planeta" získal díky oxidům železa, které pokrývají jeho povrch. Na pólech Marsu se ale nachází led - vědci z NASA spočítali, že kdyby roztála jen jeho jižní polární čepička, stačilo by to na zatopení celé planety jedenáct metrů hlubokým oceánem. |
