Z málokteré fotografie, která se zapsala do dějin žurnalistiky, čiší taková radost a veselí jako z té, která byla pořízena 5. prosince 1933 v jednom z chicagských barů. Natěšeným mužům svítí oči, v ruce svírají lahve piva. Kadeřavý barman v motýlku vítězoslavně zdvihá ruce ke stropu.
Všichni vědí, že jsou svědky historické události: hydra prohibice po více než třinácti letech uhynula. Ratifikovaný 21. dodatek ústavy zrušil ten osmnáctý o absolutním zákazu produkce a distribuce alkoholu.
Mnozí očekávali, že Ameriku ještě ten den zaplaví vlna alkoholu. Američané však uposlechli přání svého prezidenta Franklina D. Roosevelta, který vyzval ke „zdravému rozumu“, a zachovali pořádek. „Absence nepřiměřené veselosti a pouze obvyklý počet zatčení,“ psal následující den deník The New York Times.
Za jeden z důvodů se považuje fakt, že zrušení okamžitě vstoupilo v platnost pouze v osmnácti státech USA. Mnoho Američanů nepotřebovalo slavit, protože si prostě a jednoduše uměli lihoviny sehnat na černém trhu i během její platnosti.
Navíc podniky, které zákony dodržely, nedisponovaly tak velkým množstvím alkoholu k uspokojení poptávky. To však neznamená, že zely prázdnotou. Hotely, restaurace i noční kluby oprášily skleničky, a v pozdních nočních hodinách už byly plné. V barech duněl jazz a rozjaření pijáci si právem zpívali „Happy Days Are Here Again“.
Podle dobového vydání The New York Times připravené zásoby lihovin na některých místech střežily kulomety. Vůbec prvním, kdo alkohol znovu začal prodávat, byl obchodní dům Bloomingdale’s, který disponoval zásobami lihovin díky dřívějším lékařským povolením. První zákazník si údajně přál lahev portského a půl litru žitné.
Celonárodní prohibice byla v USA zavedena v roce 1920. Nejednalo se však o žádný drastický útlum ze dne na den. Spojené státy byly již předchozího půl roku „na suchu“ kvůli zákonu o válečné prohibici. A ještě předtím 32 ze 48 států uzákonilo vlastní lokální zákazy.
Zákon o prohibici nesl jméno svého autora, republikána Andrewa J. Volsteada, o jeho přijetí se však nejvíce zasadila Liga proti výčepům a Ženská křesťanská unie pro střídmost. Nálevny a výčepy byly v očích těchto protestanských pokrokářů brlohy neřesti, kde se rodily všechny neduhy společnosti: alkoholismus, domácí násilí a organizovaný zločin.
Z dnešního pohledu se zdá, že celý koncept prohibice je v přímém rozporu s osobními svobodami, a jen stěží lze chápat, že v USA našel tak širokou podporu. Puritánské hnutí ovšem počátkem dvacátého století přesně zapadalo do tradičního amerického příběhu o vybudování lepší společnosti na novém kontinentu – biblického „city on the hill“. Hnutí za střídmost navíc nebojovalo jen proti alkoholu, ale zasadilo se i o rozšíření občanských práv.
Prohibici podporovala před 100 lety výrazná část občanů USA |
„Střídmost se stala nejdéle trvajícím a nejrozšířenějším sociálním hnutím v americké i světové historii. Jejím nepřítelem nebyl nápoj v láhvi nebo opilec, který ho pil, ale obchod s alkoholem. Mocné obchodní zájmy, chráněné vládou závislou na daních z alkoholu, přiváděly lidi k závislosti na alkoholu a pak bohatě vydělávaly na tom, že je a jejich rodiny nechávaly vykrvácet,“ píše Mark Lawrence Schrad, docent politologie a autor knihy Rozbití stroje na alkohol: Globální dějiny prohibice.
Od zavedení prohibice očekávali úbytek kriminality i nemocných a během prvních let prohibice opravdu klesly hospitalizace kvůli alkoholismu a ubylo i pacientů s nemocnými játry. Zdálo se, že plošný zákaz funguje a Amerika je na dobré cestě.
Plíživě ale rostla poptávka po pašovaném alkoholu. Kdo na něj neměl, začal si pálit destiláty doma a tajná výroba samohonky vedla k mnoha otravám a úmrtím. Číslo konzumentů alkoholu po prvotním útlumu zase vzrostlo, a to dokonce na vyšší úroveň než před prohibicí.
Mlékař Al Capone. Gangster se dal před uvězněním na počestný byznys |
Velká americká žízeň navíc nahrávala zločineckým organizacím. Zatímco stát tratil na daních a clech, v ulicích se rozhořely války gangů o podíl na černém trhu. Nejznámějším mafiánem se stal Al Capone, který v polovině dvacátých let převzal veškerý nelegální obchod s alkoholem a prostituci v Chicagu. V třímilionovém městě u Velkých jezer měl podplacené politiky na nejvyšších postech včetně starosty.
Definitivní vystřízlivění přišlo po velké hospodářské krizi. O zrušení prohibice se během své prezidentské kampaně aktivně zasazoval i demokrat Roosevelt. Svému slibu po nástupu do Bílého domu dostál. Dne 5. prosince 1933 byl požadovaným počtem tří čtvrtin států USA ratifikován zmíněný 21. dodatek ústavy, a prohibice byla zcela zrušena (18. dodatek je dodnes jediný, který byl zrušen).
„Je nejvyšší čas dát si sklenici piva,“ řekl tehdy Roosevelt. A Američané tak s radostí učinili.
Slavné fotografiePokračování seriálu iDNES.cz, který nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií – ať už vznikly na bojištích, při přírodních katastrofách, ve vesmíru nebo „jen“ zachycují lidské osudy. Již jsme psali: Zrodil se car. Na Putina čekal týden, pak vyfotil jeho nejslavnější portrét Tajemný důkaz o Maradonově podvodu. Kdo vyfotil Boží ruku a kdo z ní zbohatl? Vražda v Dallasu ho proměnila v prezidenta. Jackie při přísaze skryla krev Jak poprvé vyfotili člověka. Postál u čištění bot a vstoupil do dějin „Dubček tam stál jako tvrdý Y.“ Jak vznikla nejslavnější fotka revoluce |