Louis Daguerre zachytil zdánlivě prázdnou pařížskou třídu v osm hodin ráno roku 1838 (někdy se uvádí rok 1839). Jedinou známkou života na jinak zalidněném bulváru plném obchodů, kaváren a divadel představují siluety dvou postav v levém dolním rohu.
Patří muži, který si nechává čistit boty, a člověku, jenž tak činí. Podle některých teoretiků místo čističe bot postával dotyčný u pumpy. To však vyvrací téměř identická fotografie, kterou Daguerre pořídil později téhož dne kolem poledne. Jsou na ní vidět krabice na leštidla.
První fotka v dějinách vznikala osm hodin, přes sto let se skrývala na půdě |
Některé studie také uvádějí, že se na fotografii objevují další postavy. Dítě se psem na protější straně ulice nebo osoba vykukující z okna bílé budovy v popředí snímku. Ostatní, kteří se na ulici pohybovali, v historii zmizeli. Podobně jako v jiných případech rané fotografie za to může dlouhý expoziční čas, který v tomto případě činil kolem deseti minut.
Ačkoli se ve srovnání s dneškem jedná o nepředstavitelně dlouhou dobu, fotografie Pohled z okna v Le Gras od Josepha Nièpce z roku 1826, považovaná za první v historii, se exponovala přibližně osm hodin. Daguerre s Nièpcem spolupracoval a po jeho smrti ve zdokonalování fotografické metody pokračoval, dokud nevyvinul svůj vlastní proces. Daguerrotypii.
Zrcadlově otočená a nemožná klonovat
V této metodě se obraz zaznamenával na vysoce leštěnou destičku ze stříbra nebo silně postříbřené mědi. Destička o rozměrech zhruba 17 x 22 cm se vložila do zvláštní skříňky nad misku s krystaly jódu. Zde postupně zežloutla a nakonec zmodrala. Daguerrotypista ji musel potmě založit do dřevěného pouzdra a v něm zasunout do camery obscury (temné komory).
Osvícení trvalo podle intenzity světla od několika minut po několik hodin. Exponovaná destička pak byla v temnotě přenesena do další skříňky, kde na ni působily páry rtuti, které na osvětlených místech vytvořily se stříbrem slitinu mléčně bílé barvy. Snímek vzniklý expozicí desky byl velmi choulostivý a nebylo možné z něj vytvářet kopie.
Daguerrův vynález přesto vyvolal senzaci a ihned začaly vznikat nové portrétní ateliéry, jež metodu obrázků na kovové podložce používaly. Proces však měl i řadu nevýhod. Byl drahý a náročný, při výrobě navíc hrozila otrava rtuťovými parami. Obraz byl zrcadlově převrácený a dlouhá doba expozice byla velmi nepohodlná pro zobrazované postavy, které se po celou dobu expozice nesměly ani hnout.
Jak vyfotit potápěče. „Francouzský Cimrman“ vynalezl podvodní blesk |
Výhody daguerrotypie ilustruje fotografie pařížského bulváru. Na snímku lze vidět mnohem více detailů než na fotografiích dřívějších. Zřetelně se ukazují skla v oknech a ostré rohy budov v přední části snímku. Objekty už nejsou rozmazané, ale jasně definované a oddělené.
Boulevard du Temple byl v té době známý jako „bulvár zločinu“ kvůli vraždám, které se po večerech odehrávaly v desítkách tamních divadel. Sám autor fotografie v jednom z nich pracoval jako scénograf. Fotografii pořídil ze svého bytu, odkud měl na rušnou ulici skvělý výhled.
Daguerre byl vyučený malíř divadelních dekorací. Nejdříve asistoval pařížskému malíři panoramat a pracoval jako scénograf v pařížských divadlech. Zajímal se o kontrast světla a stínu, který podrobně rozvinul ve svých dioramatech i daguerrotypiích. Dioramata byly rafinované malby na několika tenkých plátnech umístěných za sebou.
Dar Francie světu
Vynález daguerrotypie byl členům francouzské Akademie věd oficiálně představen v pondělí 19. srpna 1839. Tento den se slaví jako Světový den fotografie. Francouzská vláda tehdy všechna práva na fotografický proces od Daguerra odkoupila výměnou za doživotní rentu pro něj a pro Nièpceova syna a dala je volně k dispozici jakožto dar Francie světu.
Daguerre byl za svůj úspěch jmenován důstojníkem Čestné legie a slíbil, že zveřejní i všechna budoucí vylepšení fotografické metody. Francie fotografií obdarovala celý svět kromě Velké Británie, kde si fotograf nechal v zastoupení svůj objev patentovat. Jediný, kdo mohl v zemi metodu volně používat, byl Daguerrův student.
Vývoj fotografie v průběhu staletí: od velkých krabic až k mobilním telefonům |
Proces daguerrotypie se vědec ještě pokoušel zdokonalit, ale nebyl schopen konkurovat řadě vylepšení, která vymysleli jiní jako například britský fyzik William Henry Fox Talbot. V roce 1840 Daguerre opustil Paříž a usadil se v nedaleké vesnici Bry-sur-Marne. Tam v experimentech s fotografií pokračoval.
V Bry-sur-Marne v červenci 1851 Daguerre zemřel a nachází se tam jeho hrob. Jeden z průkopníků a otců fotografie je dnes jedním ze dvaasedmdesáti významných mužů, jejichž jméno je zapsáno na Eiffelově věži v Paříži.
Slavné fotografiePokračování seriálu iDNES.cz, který nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií – ať už vznikly na bojištích, při přírodních katastrofách, ve vesmíru nebo „jen“ zachycují lidské osudy. Již jsme psali: „Dubček tam stál jako tvrdý Y.“ Jak vznikla nejslavnější fotka revoluce Ze zepelínu pršely na Krumlov hákové kříže. Ale jeho fotka je podfuk Pohotová hospodyňka vyfotila nervák na mostě, dostala za to Pulitzera Plivance a urážky. Kurážnou černošku vyštvali ze školy pro bílé za čtyři dny Na Krymu vyfotil stín smrti. Tajemství dělových koulí se nikdy nevyřešilo |
