Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvRusko podle Putina pouze brání své právo na existenci. Prezident současně tvrdí, že Západ bude muset přistoupit na rovnoprávný rozhovor o společné budoucnosti v globálních záležitostech. „Čím dříve, tím lépe,“ řekl Putin podle agentury TASS při vystoupení v debatním klubu Valdaj.
Západ na Rusko podle Putina vyvíjí čím dál větší tlak, aby se mu podvolilo a stalo se jeho poslušným nástrojem, nebo jej zničí a smete z politické mapy. To se ale „nikdy nepovede“, zdůraznil. „Dokud existují jaderné zbraně, vždy existuje nebezpečí jejich použití,“ varoval.
Ve světě dle Putina dochází k degradaci světových institucí, k erozi principu kolektivní bezpečnosti a k nahrazování mezinárodního práva západními „pravidly“, které ve skutečnosti podle něj vedou pouze k tomu, aby „globální mocnosti mohly žít bez jakýchkoliv pravidel a všechno jim procházelo“.
 |
„Moc nad světem je to, na co Západ vsadil ve své hře. Tato hra je nebezpečná, odmítá svrchovanost národů, jejich svébytnost a jedinečnost,“ prohlásil Putin. Politiku Západu charakterizoval jako „krvavou a špinavou“. „Odmítá svrchovanost zemí a národů, jejich svébytnost a jedinečnost, nehledí ani v nejmenším na zájmy jiných států,“ poznamenal.
Jakákoli kritika Západu je pak označována za „ruku Kremlu“, což je podle diktátora „blábolení“. Putin v projevu také použil výraz „zaslepenost z nadřazenosti“ z někdejší přednášky sovětského a ruského spisovatele Alexandra Solženicyna v Harvardu.
„Nový světový pořádek se musí opírat o zákon a právo, musí být svobodný, svébytný a spravedlivý. Také světová ekonomika a obchod se musí stát spravedlivější a otevřenější,“ řekl Putin. „Jsem přesvědčen, že diktatuře lze čelit jen svobodou rozvoje zemí a národů,“ řekl.
Scénář Tchaj-wan? Západ řeší, jak vykopnout Rusy z Rady bezpečnosti |
Záhodno by podle ruského prezidenta také bylo přemýšlet o tom, aby struktura OSN, včetně Rady bezpečnosti, lépe vyjadřovala různorodost regionů mnohopolárního světa, včetně rostoucího vlivu Asie, Afriky a Latinské Ameriky.
Spojené státy nemají podle Putina světu co nabídnout a americký neoliberální model světového řádu se zmítá v krizi. „To vše bez nadsázky není systémovou, ale dokonce doktrinální krizí neoliberálního modelu amerického světového řádu. Nemají ponětí o vytváření pozitivního vývoje, prostě nemají světu co nabídnout, kromě udržení si své dominance,“ prohlásil Putin.
„Skutečná demokracie v multipolárním světě především předpokládá možnost každého národa, každé společnosti a jakékoli civilizace zvolit si vlastní cestu, svůj vlastní společenský a politický systém. Pokud mají takové právo Spojené státy a země Evropské unie, pak takové právo mají samozřejmě i země Asie, islámské státy, monarchie Perského zálivu a státy jiných kontinentů. Samozřejmě je má i naše země, Rusko, a nikdo nikdy nebude moci diktovat, jakou společnost a na jakých principech bychom měli budovat,“ prohlásil.
O tom, zda si může vybrat i Ukrajina, se nezmínil. Jedině Rusko by podle šéfa Kremlu nicméně mohlo být opravdovým garantem nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, kterou také Rusko podle Putina vytvořilo.
„Rozšíření Severoatlantické aliance o Ukrajinu bylo pro nás naprosto nepřijatelné, což všichni věděli, ale prostě ignorovali. Úplně ignorovali naše bezpečnostní zájmy,“ prohlásil Putin, jakkoli otázka přijetí Ukrajiny do NATO před invazí nebyla na pořadu dne.
Ukrajina měla jen příslib, že dveře do Aliance zůstávají všem zájemcům otevřené a že žádná země – ani Rusko – nemá právo veta. Podle Putinovy verze však v závěru loňského roku další ruský pokus domluvit se na nerozšiřování NATO selhal a Západ Rusy „prostě poslal kamsi, a to bylo vše“. Ruské zájmy byly ignorovány, zopakoval.
„Historické období nadvlády Západu ve světových záležitostech končí. Jednopolární svět se stává minulostí,“ uvedl Putin a zdůraznil, že Rusko prokázalo svou velikost tím, že dokázalo úspěšně odolat západním sankcím a „zaškrcení“ přístupu ke kriticky důležitým technologiím.
Největší konflikt od války
Šéf Kremlu před osmi měsíci a třemi dny rozpoutal největší konflikt na evropském kontinentu od druhé světové války. Kvůli jeho invazi na Ukrajinu uprchlo ze svých domovů přes sedm milionů lidí, desetitisíce civilistů i vojáků zemřely a ruská armáda napadené zemi nepřinesla nic jiného než zmar. Její vojáci vraždí, mučí, znásilňují, unášejí a okrádají všechny od dětí až po seniory.
Podle Putina jsou nyní ukrajinské ztráty sedmkrát až osmkrát vyšší než ruské. Kyjev nicméně odhaduje, že ukrajinští vojáci zabili skoro 70 tisíc Rusů. „Ztráty místy – hovořím o tom s politováním – tyto ztráty bývají jeden k deseti, jeden k osmi, a to v neprospěch ukrajinských ozbrojených sil. V poslední době je to skoro vždy jeden ku sedmi, jeden ku osmi,“ prohlásil Putin podle agentury TASS.
„Ukrajinské velení lidi vůbec nelituje. Cožpak skuteční vlastenci mohou něco takového dopustit? Jdou přímo touto cestou, klidně a na nic se neohlížejí, nepřemýšlejí,“ dodal. Putin ponechal bez vysvětlení, jak souvisí jeho odhad ukrajinských ztrát s potřebou zmobilizovat 300 tisíc Rusů, poznamenal list Ukrajinska pravda v narážce na Putinem vyhlášenou „částečnou“ mobilizaci.
Pozastavil se také nad tím, že podle šéfa Kremlu Ukrajinci brání „nakradené miliardy“ uschované v západních bankách, a ne svrchovanost a celistvost své země. Diktátora nenapadlo, že by Ukrajinci mohli bránit své rodiny před ruskými okupanty a genocidou. Putin si však myslí, že po Kyjevu chodí tisíce lidí s pochodněmi a svastikami, dodal ukrajinský list.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu minulý měsíc připustil, že na Ukrajině zahynulo 5 937 ruských vojáků, zatímco ukrajinská strana má 61 207 mrtvých. Ukrajinský generální štáb odhaduje, že Rusko od začátku vpádu na Ukrajinu přišlo už skoro o 70 tisíc zabitých vojáků. Své ztráty ukrajinská strana příliš často nezveřejňuje.
Ruská armáda je v mizerném stavu, promluvily zápisy z opuštěné základny |
Putin také prohlásil, že Rusko nehodlá zasadit Ukrajině jaderný úder. „Nepotřebujeme to udělat. Nemělo by to žádný smysl, ani politický, ani vojenský,“ řekl. Podle všeho však svou válku prohrává a ukrajinské armádě se od spuštění letní protiofenzivy podařilo nepřítele vytlačit z dobytého území na východě a z části i na jihu Ukrajiny.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek popřel informace, že Putin poslal prostřednictvím prezidenta Guineje-Bissau Umara Sissoce Embalóa vzkaz svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému.
Rusko je podle Peskova připraveno o zajištění svých zájmů jednat, ale Ukrajinci nic takového nechtějí. Putin prý na schůzce s Embalóem mluvil o tom, že Rusko je ochotno s Ukrajinou sednout k jednacímu stolu, ale žádný zvláštní vzkaz jeho prostřednictvím Kyjeva neadresoval.
„Náš kolega z africké země řekl, že stanovisko Ruska předá ukrajinské straně. Žádný speciální vzkaz v tomto případě neexistuje a nemluvilo se o něm,“ řekl Peskov. Ruskojazyčný servis BBC připomíná, že ruští představitelé opakovaně mluví o jednáních s Ukrajinci, ovšem za podmínek stanovených Moskvou.
Kyjev však říká, že by příměří Rusku pouze nahrálo, protože by Moskva získala čas na přípravu nové ofenzivy. Podle ukrajinských představitelů Moskva nejdříve musí začít respektovat územní celistvost, suverenitu a hranice Ukrajiny. Na začátku října Zelenskyj navíc podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů jmenovitě s Putinem.
