„Ministerstvo potřebuje nové přístupy a jiné formáty interakce s armádou i celou společností. Navrhuji do vedení resortu Rustema Umerova a předpokládám, že parlament jeho jmenování schválí. Dobře ho zná a není třeba ho dále představovat,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Jednačtyřicetiletý Umerov stojí v čele Fondu státního majetku od loňského září. Britský deník The Guardian podotýká, že na Ukrajině, kde proces privatizace provází korupce, jde o „obzvlášť náročnou úlohu“.
„Bylo mi ctí sloužit ukrajinskému lidu.“ Reznikov předal rezignační dopis |
Umerov se narodil v sovětském Uzbekistánu do rodiny muslimských Krymských Tatarů, kterou z rodného poloostrova roku 1944 deportoval režim Josifa Stalina. Rodina se zpět na Krym přestěhovala až poté, co Tataři na konci 80. let minulého století dostali povolení k návratu.
„Deportace Krymských Tatarů je jedním z největších zločinů sovětského režimu. Zahájili ji tyrani, kteří byli tehdy u moci, aby vyhladili celý národ,“ prohlásil později o utrpení svého národa Umerov.
Ten během středoškolských studií strávil rok v USA a později získal na Ukrajině tituly v ekonomii a finančnictví. Následně založil firmu Astem spravující investice v oblasti telekomunikací a informačních technologií.
V roce 2019 slavil úspěch ve volbách do parlamentu, kam kandidoval za liberální stranu Hlas, která je nyní součástí opozice. Od roku 2020 působí Umerov jako spolupředseda Krymské platformy – iniciativy, která na mezinárodní scéně usiluje o zvrácení ruské anexe poloostrova.
Ukrajina žádá o pomoc s korupcí. Má stopy i v Česku, naznačují žádosti |
Umerov rovněž léta pracoval jako poradce pro Mustafu Džemileva, šéfa takzvaného Medžlisu, krymskotatarského národního parlamentu, jenž Rusové po anexi Krymu postavili mimo zákon s odůvodněním, že se dopouští „extremismu, nenávisti a agresi proti Rusům“.
Krymští Tataři tvoří asi dvanáct procent z víc než dvou milionů obyvatel Krymu. Vůči Kremlu má velká část z nich značnou nedůvěru podepřenou historickými zkušenostmi. Po roce 2014 příslušníci tatarské menšiny hlasitě protestovali proti ruské okupaci, ruská policie řadu demonstrací potlačila a postupně zadržela a uvěznila několik představitelů komunity.
„Ruští propagandisté si vymysleli narativ o rozdělení ukrajinského národa na etnika, aby ospravedlnili své vojenské akce na našem území,“ uvedl Umerov v loňském rozhovoru. „Na Ukrajině ale necítíme žádný šovinismus nebo islamofobii, pokud jde o naši etnickou příslušnost nebo náboženství,“ konstatoval politik.
Nadaný vyjednavač
Umerov se jak po anexi Krymu, tak po vypuknutí invaze účastnil jednání s ruskými představiteli, včetně dojednávání evakuací civilistů či výměn zajatců, mimo jiné ukrajinských bojovníků z pluku Azov, které okupanti zajali během bitvy o jihoukrajinský Mariupol.
Loni v březnu Umerov patřil k ukrajinské delegaci, která s ruskou stranou jednala o ukončení války. Deník The Wall Street Journal tehdy napsal, že se u Umerova, ruského miliardáře Romana Abramoviče a dalších účastníků schůze objevily příznaky otravy. Ukrajinští představitelé ale zprávu amerického listu zpochybnili. Umerov vyzval, aby lidé nevěřili „neověřeným informacím“.
Umerov byl podle The Guardianu rovněž členem týmu, jenž s Ruskem jednal o zřízení vývozního koridoru pro ukrajinské obilí přes Černé moře. Dohoda byla nakonec uzavřena loni v létě za zprostředkování Turecka a OSN. Umožňovala bezpečnou plavbu lodí naložených ukrajinským obilím. Rusko ale v červenci od dohody odstoupilo a Ankara se ho od té doby snaží přesvědčit, aby se k ní vrátilo. Další kolo jednání se odehrává v pondělí v Soči.
Byli jsme nuceni obilnou dohodu přerušit, řekl Putin po jednání s Erdoganem |
Umerovův nástup do čela ministerstva obrany musí nyní schválit ukrajinští poslanci. Jeho předchůdce, sedmapadesátiletý Reznikov, se funkce ujal v listopadu 2021, jen pár měsíců před ruským útokem. Reznikov sehrál klíčovou roli při přesvědčování západních spojenců o poskytnutí vojenské pomoci a sofistikovaných zbraní Kyjevu.
Zprávy o tom, že Zelenskyj hodlá vyměnit šéfa resortu obrany se objevily už letos v únoru, kdy se jako o možném nástupci hovořilo o náčelníkovi vojenské rozvědky Kyrylu Budanovovi. Z plánu ale nakonec sešlo.
