- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ruský prezident Vladimír Putin (5. dubna 2021) | foto: Reuters
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Současné napětí mezi Ruskem a Ukrajinou kvůli vojenským cvičením ruské armády vyvolalo mnoho dohadů o tom, co to přesně znamená a proč je Moskva uspořádala. Alespoň z pohledu současné ruské velmocenské politiky se dá na takovou otázku odpovědět velmi jednoduše.
Uspořádala je prostě proto, že může – a chce to dát najevo. A to nejen Ukrajině, ale i Spojeným státům či Číně. Evropa v jejím uvažování, jak se zmínil poměrně nedávno ministr zahraničí Sergej Lavrov, není jednotnou entitou, natož velmocenským soupeřem, ale spíše souborem menších států.
Z velmocenského hlediska představuje nevyjasněnost statusu obou území ideální variantu, zatímco jejich samostatnost či připojení k Rusku by znamenaly volnou cestu pro zbytek Ukrajiny.
Připojte se ještě dnes a získejte:
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.