Obě země by měly mít 7 diplomatů a 25 dalších zaměstnanců. Dosud bylo na ruské ambasádě 27 diplomatů a 67 administrativně technických pracovníků, naopak na české ambasádě v Moskvě počty klesly k pěti diplomatům a 19 administrativně technickým pracovníkům. Nejsou v tom zahrnuti pracovníci konzulátů v dalších městech v obou zemích.
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že požádalo českou ambasádu v Moskvě, aby omezila počet zaměstnanců poté, co Praha ohlásila, že vyhostí další ruské diplomaty. „(Českému) velvyslanci bylo řečeno, že si vyhrazujeme právo podniknout další kroky v případě pokračování hysterické kampaně,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
„V tento moment je Praha na cestě destrukce (vzájemných) vztahů,“ reagovala Zacharovová na dřívější oznámení Kulhánka, že Česko vyhostí většinu zaměstnanců ruského velvyslanectví. „Brzo odpovíme.“
V Moskvě na ministerstvu zahraničí ve čtvrtek odpoledne přibližně půl hodiny jednal český velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka. Velvyslanec podle agentury Ria Novosti při odchodu uvedl, že zatím dál zůstává a pracuje v Moskvě a potvrdil, že mu byla doručena oficiální odpověď Moskvy týkající se aktuálního diplomatického sporu. Novinářům na místě řekl, že očekává ještě další jednání o otázkách vzájemných vztahů mezi Českem a Ruskem.
Rusko nyní udělá všechno proto, aby nucený odjezd diplomatů z Česka neměl negativní důsledky pro ruské občany, kteří se nacházejí na českém území, řekl novinářům náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin. Nedávná rozhodnutí, která neodpovídají ruským ani českým zájmům, Praha podle něj přijala pod tlakem zvnějšku.
Šéf zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij dnes podle agentury Ria Novosti poznamenal, že Česko by mělo žádat kompenzace od Washingtonu, který podle jeho názoru vtáhl Prahu do „obrovské provokace“. Kulhánek dříve nevyloučil, že Praha bude požadovat náhradu od Ruska za škody vzniklé při explozích v areálu muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. Z výbuchů jsou podle českých bezpečnostních složek důvodně podezřelí dva agenti ruské vojenské tajné služby GRU.
Rusko se nevyjádřilo do 12:00 k českému požadavku, aby přijalo zpátky vyhoštěné pracovníky ambasády v Moskvě. Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek řekl, že vláda zastropuje počet diplomatů ruské ambasády na úroveň českého zastoupení v Moskvě. Rusové mají čas na opuštění země do konce května.
Česko postupuje podle článku 11 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích. Ta podle ministerstva zahraničí stanovuje, že „není-li zvláštní dohody o počtu členů personálu (diplomatické) mise, může přijímající stát požadovat, aby počet personálu mise byl udržován v hranicích, které on považuje za rozumné a obvyklé, se zřetelem k okolnostem a podmínkám v přijímajícím státě a k potřebám příslušné mise“.
Ultimátum dominovalo ruským médiím
Ruská média ve čtvrtek věnovala výzvě velkou pozornost. „Nový český ministr (zahraničí) začíná svoji práci ultimátem Rusku,“ stálo například v titulku server státní televizní stanice Rossija 1.
„Čtyři hodiny po nástupu do funkce se Jakub Kulhánek setkal s ruským velvyslancem Alexandrem Zmejevským a předložil mu požadavky. (...) Novináři u budovy ministerstva zahraničních věcí doslova zaútočili na ruského velvyslance, ale diplomat odmítl poskytnout komentář,“ popisuje Rossija 1 středeční příjezd Zmejevského k Černínskému paláci. Stanice zároveň poznamenala, že od nového šéfa české diplomacie „se změna tónu komunikace s Moskvou neočekávala“.
O českém ultimátu psala také například server Meduza nebo rádio Echo Moskvy či tiskové agentury TASS, Interfax a RIA Novosti. Základní agenturní zpravodajství přitom ruská média doprovázejí oficiálními komentáři Kremlu či ruského ministerstva zahraničí, podle nichž takovým způsobem nelze s Ruskem jednat.
TASS a RIA Novosti také upozorňují, že čeští senátoři vyzvali vládu, aby vypověděla česko-ruskou smlouvu o přátelství a spolupráci a minimalizovala počet zaměstnanců ruského velvyslanectví v ČR. Výzvy českého Senátu si všímá například i server Kommersant, který poznamenává, že obě země se patrně ocitly na pokraji přerušení diplomatických styků a že nynější krize nemá obdoby v novodobé historii vztahů mezi Ruskou federací a Českou republikou.
Mluvit s námi takto nemá smysl, vysmál se Kreml českému ultimátu |
Ruský politolog a expert na českou politiku Ivan Preobraženskij zdůraznil, že Česká republika se na rozdíl od mnohých jiných postsocialistických zemí stala evropskou zemí v pravém slova smyslu, budovala s Ruskem vztahy jako rovný s rovným bez toho, aniž by se v oblasti bezpečnosti orientovala na USA v takové míře jako Polsko či pobaltské země. Nicméně podle Preobraženského v poslední době začaly ve východní a střední Evropě narůstat tlaky ze strany Ruska i lobbování proruských sil. „Změna politiky Moskvy v regionu se stala katalyzátorem změny českých pozic,“ sdělil politolog listu Kommersant.
Naopak Oleg Soloduchin, který se zabýval rusko-českými vztahy v Ruském středisku vědy a kultury v Praze a nyní působí na ruské Vysoké škole ekonomické, nespatřuje v posledních událostech hlubší tendence. „Dění není odrazem hlubokých tendencí společenského vědomí, ale spíše toho, jak se protiklady domácí politiky, citelné v době pandemie, přenesly na zahraniční politiku,“ uvedl. Rusko se pak podle něj stalo příhodným terčem pro ventilování frustrace. „Rusko se ukázalo jako pohodlné pro zosobnění obrazu nepřítele,“ citoval Soloduchina Kommersant.
