„Všechny členské státy vyjádřily České republice jednoznačnou podporu a odsuzují narušení naší suverenity. Vážím si toho!“ uvedl ministr zahraničí Jakub Kulhánek.
Velvyslance členských států informoval o podrobnostech kauzy Vrbětice a českém postupu. O situaci má kolem poledne hovořit s šéfem německé diplomacie Haiko Maasem.
Agresivním chováním Ruska se bude zabývat i summit NATO v červnu, oznámil šéf Aliance.
„Spojenci v NATO byli informováni o aktivitách zpravodajských služeb Ruska, které vyústily ve výbuchy ve Vrběticích v roce 2014. Spojenci jsou solidární s Českou republikou a vyjádřili hluboké znepokojení nad destabilizujícími akcemi Ruska,“ uvedl po jednání šéf NATO Jens Stoltenberg.
Koordinovaná akce spojenců může trvat
Podle českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského na dnešním jednání zazněl požadavek na podporu fungování oslabené české ambasády v Moskvě i na předvolání ruských velvyslanců v členských zemích. Česko se snaží docílit také toho, aby spojenci vyhostili část ruských diplomatů.
„Téměř všichni spojenci vystoupili s příspěvky na podporu České republiky,“ uvedl po jednání Landovský. Česko po spojeneckých zemích žádá, aby stejně jako Praha přistoupily k vyhoštění ruských diplomatů, identifikovaných za příslušníky ruských zpravodajských služeb.
Podle Landovského však nelze podobně solidární akce ze strany spojenců docílit v řádu dnů. Upozornil, že poslední taková koordinovaná akce po pokusu ruských agentů o vraždu bývalého dvojitého ruského agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury v roce 2018 se odehrála téměř dva týdny od prvního vypovězení diplomatů z Británie.
Případné vyhošťování diplomatů může podle něj přijít na řadu až v další fázi poté, co spojenci vůči akcím ruských agentů pevně vymezí své postoje.
Třicítka velvyslanců vydala společné prohlášení:
Prohlášení Severoatlantické rady k Vrběticím1) Český ministr zahraničních věcí dnes informoval Severoatlantickou radu o aktivitách ruských agentů na území České republiky, které vedly k výbuchům skladů munice ve Vrběticích v roce 2014. Výbuch způsobil smrt dvou lidí, kteří pracovali na místě, k čemuž spojenci vyjadřují soustrast, a také velmi značné materiální škody. 2) Ministr potvrdil, že české úřady identifikovaly dva agenty ruské tajné služby odpovědné za výbuch - stejné dva agenty, kteří jsou stále hledáni úřady Spojeného království v souvislosti s útokem provedeným v Salisbury v roce 2018 za použití nervového jedu typu novičok vyvinutého Ruskem. 3) Vzhledem k odpovědnosti Ruska za tyto činy Česká republika v reakci vyhostila 18 ruských diplomatů, kteří jsou členy ruských zpravodajských služeb, a zvažuje další důrazná opatření. Spojenci vyjadřují hluboké znepokojení nad destabilizačními akcemi, které Rusko nadále provádí v euroatlantickém prostoru, a to i na území Aliance, a jsou plně solidární s Českou republikou. |
Český velvyslanec při NATO Jakub Landovský informoval o kauze své kolegy na zasedání Severoatlantické rady už v úterý.
Zapojení agentů ruské tajné služby GRU ve výbuchu ve Vrběticích představuje podle české diplomacie nepřijatelné narušení státní svrchovanosti a národní bezpečnosti a vyžaduje nutnou reakci. Český vicepremiér Jan Hamáček požádal velvyslance v členských zemích Evropské unie a NATO, aby vyzvali spojence ke kolektivní akci.
Praha v reakci na zjištění tajných služeb vyhostila 18 pracovníků ruské ambasády. Moskva odpověděla vypovězením 20 zaměstnanců českého velvyslanectví.
Česko se rozhodlo vyhostit z ruské ambasády desítky dalších lidí |
Nový český ministr zahraničí Jakub Kulhánek krátce po středečním nástupu do funkce vyzval Rusko, aby svůj krok do čtvrtečního poledne vzalo zpět, jinak rozhodne o snížení počtu pracovníků ruské ambasády v Praze tak, aby odpovídal stavu na českém velvyslanectví v Moskvě.
Ministr Kulhánek už ve středu o situaci jednal prostřednictvím videohovoru se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem. Česko chce pod spojenců společné vyjádření solidarity. Zatím však není jasné, zda ruské diplomaty vypoví i další země.
„Děkuji našim spojencům v NATO za podporu České republiky. Členství v NATO je zárukou naši bezpečnosti. V takto vypjatých chvílích se jasně ukazuje, jak je naše příslušnost k západu důležitá,“ uvedl v reakci na jednání NATO předseda ODS Petr Fiala.
Ruská agrese bude tématem summitu NATO
V roce 2018 Aliance v reakci na pokus ruské GRU otrávit jedem novičok bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v britském Salisbury zrušila akreditaci sedmi členům ruské diplomatické mise ve své bruselské centrále. Zároveň Aliance snížila maximální velikost ruské mise v Bruselu o deset osob na maximálně 20 lidí.
Mimo to státy NATO tehdy společně a koordinovaně vypověděly ze svého území přes 140 ruských diplomatů, kteří byli identifikování jako agenti některé z ruských tajných služeb.
Agresivní chování Ruska bude jedním z hlavních témat připravovaného summitu NATO, který se uskuteční v červnu.
„Přijmeme rozhodnutí o naší agendě NATO 2030, abychom se vypořádali s výzvami dneška i zítřka: jde o agresivní akce Ruska, hrozbu terorismu, kybernetické útoky, rušivé technologie, dopady změny klimatu na bezpečnost a vzestup Číny,“ oznámil ve čtvrtek šéf NATO Jens Stoltenberg.