Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvVlastislav Bříza popsal příčiny konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou jako zpackaný a zmanipulovaný projekt, v jehož rámci se Vladimir Putin ocitl jako osamocený autoritářský vůdce, kterému jeho vlastní aparát poskytoval lživé informace a zamlžoval skutečnou hloubku strukturální krize ruských bezpečnostních složek.
Vladimir Putin podle politologa a experta na jaderné zbraně neustále zužoval okruh svých nejbližších spolupracovníků a v poslední době komunikoval pouze s vysokými představiteli tajných služeb a silových rezortů.
Lži o snadné kořisti
„Ti za ním několik let chodili a říkali mu, že Ukrajina je i nadále ve sféře vlivu Ruské federace. Že tam ruské bezpečnostní složky vytvářejí pátou kolonu a připravují puč, i když se ve finále ukázalo, že to byli pouze pracovníci ukrajinsky kontrarozvědky, která tak dostávala miliardy dolarů od ruské rozvědky,“ popisuje Vlastislav Bříza.
Putina podrazili zkorumpovaní velitelé. Končí za mřížemi, chybí biliony rublů |
„Ale když za ním tito jeho nejbližší spolupracovníci stále chodili a utvrzovali ho, že by mohla být Ukrajina za určitých podmínek relativně snadnou kořistí, ruský prezident těmto informacím podlehl a začal o tom vážně přemýšlet. Ale jako racionálně uvažující člověk, zpravodajec, dobře věděl, že jeden plán nestačí,“ říká politolog.
Proto prezident dostal do hry druhý plán, armádní. S ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu probral vojenské možnosti invaze na Ukrajinu a oba mu potvrdili, že díky spojenectví s Běloruskem a armádě na Krymu je Rusko schopno Ukrajinu během několika dnů zpacifikovat.
„Proto mi jeho postup nepřipadá iracionální. Z informací, které měl k dispozici, rozhodl o útoku. A skutečně, v první fázi, jej chtěl opravdu uskutečnit rychle, bez obětí, po vzoru výsadku na československém letišti v Ruzyni v roce 1968 a na základě taktiky z Kábulu v prosinci 1979,“ míní Bříza.
Proto proběhl rychlý výsadek vzdušných sil elitních výsadkářů na letišti ve městě Hostomel u Kyjeva. Tyto jednotky se měly rychle přesunout do Kyjeva, měly rychle zajmout nebo zabít ukrajinského prezidenta, s pomocí páté kolony uskutečnit převrat, a tím znemožnit hlavě státu vydat rozkaz k obraně země.
Hrdinný poručík Charčenko. Plány Rusů na blitzkrieg rozbil jediný voják |
„Když Vladimir Putin zjistil, že to nevyšlo, musel spustit druhý plán, bleskovou válku,“ pokračoval v Rozstřelu Bříza. „Ale ani to nevyšlo podle představ, protože se Ukrajina začala efektivně bránit. A v tu chvíli mu zůstalo jediné: moc nad ruským jaderným arzenálem. A to je to památné setkání s ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu, kde vydal rozkaz uvést jaderné síly do stavu nejvyšší pohotovosti. Neznamenalo to nic jiného než varování, aby Západ do války nezasahoval.“
Jaderné odstrašování
Podle Vlastislava Břízy tento Putinův postup přesně zapadá do obecně známé teorie jaderného odstrašování. „Proto vnímám jeho chování jako vyloženě logické. Počítá totiž s termínem „eskalace pro deeskalaci“, tedy že situaci vyhrotí natolik, že uvede jaderné zbraně do stavu nejvyšší pohotovosti, bude ukazovat záběry ze cvičení, ze cvičného odpalu, a dokonce ten cvičný odpal uskuteční. Chce tím vystrašit Západ, aby nevstupoval do konfliktu. I když teď budu znít paradoxně, vidím v tomto jednání jasný důkaz toho, že Putin jedná racionálně.“
V této souvislosti zmínil Vlastislav Bříza nedávný ruský test mezikontinentální balistické rakety Sarmat. „Až ta bude zavedena do výzbroje, stane se nejničivější zbraní na světě.“ Raketu Sarmat, která je na kapalné palivo a je odpalovaná z podzemních sil, označil před časem server Armadninoviny.cz za „ruskou superraketu pro konec světa“.
Raketa je schopná dopravit jaderné hlavice na jakékoliv místo na Zemi, a to jak přes severní, tak jižní pól. Raketa může nést až deset hlavic a disponuje větším počtem klamných cílů, takže může snáze proniknout protiraketovou obranou.
Nemá obdoby, řekl Putin. Rusko vyzkoušelo novou mezikontinentální raketu |
Politolog ale věří, že k jadernému útoku nakonec nedojde. Že zůstane pouze u zastrašování. V opačném případě by to mohlo mít katastrofální následky.
„Za poslední tři měsíce jsme si mohli všimnout, že ruské konvenční síly jsou v jistých ohledech v katastrofálním stavu nepřipravenosti, chybí bojová morálka, koordinace vojsk. I proto už zahynulo tolik ruských generálů, kteří neschopnost mužstva i nižších velitelských struktur nahrazují svoji vlastní přítomností na frontě, a tím ohrožují své životy,“ uvádí politolog.
Ruský jaderný arzenál je špičkový
„Ale pokud hovoříme o ruském jaderném arzenálu, situace je zcela jiná. Ani za prezidenta Jelcina v době největšího rozvratu v Rusku nebyly tyto síly podfinancovány. A prezident Putin už od roku 2000 dbá na to, aby měly tyto síly morální schopnosti a aby byly skvěle vyzbrojeny. V jejich řadách působí přímo ruské elity. Zatímco v konvenční armádě působí až 40 procent vojáků z řad neruských menšin, v jaderných silách mají drtivé zastoupení etničtí Rusové,“ tvrdí Vlastislav Bříza.
Ruské jaderné síly jsou podle něj připraveny okamžitě reagovat a Rusko je se Spojenými státy americkými jedinou jadernou supervelmocí na světě. Dohromady s USA drží tyto dvě země devadesát procent světového jaderného arzenálu. Navíc všechny ruské jaderné zbraňové systémy prošly generační výměnou a jsou ve výborném stavu. V Rozstřelu Vlastislav Bříza podrobně popsal všechny typy jaderných zbraní, které má Rusko k dispozici, a to od těch nejslabších až po ty nejsilnější, které jsou až pět set krát ničivější než bomba svržená v roce 1945 na japonskou Hirošimu.
Ruské jaderné zbraně. Kterých bychom se měli bát? |
A existuje situace, kdy by byl ruský prezident schopen jaderné zbraně použít? Podle politologa by to bylo pouze ve chvíli, kdy by byla ohrožena územní celistvost Ruska. Podle něj by k tomu mohlo dojít například ve chvíli, kdy by Ukrajina obsadila okupovaný Krym. Když je šelma zahnaná do kouta, může se chovat nevyzpytatelně.
„Prezident Putin je v situaci, kdy si nemůže dovolit na Ukrajině prohrát. Proto vidíme to neustále přitvrzování konfliktu i ve smyslu civilních obětí. Jeho vedení války je mnohem drastičtější než dříve. Proto bombarduje města, likviduje měkké cíle, školy, školky i nemocnice. Dnes se alespoň snaží dobýt Donbas. Paradoxem je, že kdyby se s tím spokojil na začátku, tak by mu to za tvrdých sankčních podmínek možná prošlo. Dnes je to za likvidační cenu,“ myslí si politolog.
Kolik má Rusko odpalovacích zařízení? A kolik aktivních jaderných zbraní? Jak je na tom ve srovnání s USA a které jsou další jaderné mocnosti? I o tom hovořil v Rozstřelu Vlastislav Bříza, expert na jaderné zbraně z Fakulty sociálních věd UK.
