„Nikdo by neměl být diskriminován či zvýhodňován kvůli svému pohlaví, původu, rase, jazyku, vlasti nebo původu,“ stojí v článku 3 německého základního zákona.
Zelení podle webu br.de vyzvali po smrti George Floyda k vymazání pojmu „rasa“ a získali k tomu podporu dalších levicových sil. Pokud by získali dvě třetiny německého parlamentu, pak by měli mít vyhráno a „vyslání silného signálu proti rasismu“ by mohli prosadit.
Sociálnědemokratická politička Serpil Midyatliová označila slovo „rasa“ za zastaralý termín, který nemá v ústavě už co pohledávat. „Musí být z článku 3 vypuštěn,“ řekla.
Zdůvodnila to názorem, že rasy ve skutečnosti neexistují, nemají žádné biologické opodstatnění a jsou konstrukcí vyvěrající z rasistického smýšlení.
S iniciativou souhlasí také vůdce poslaneckého klubu Levice Dietmar Bartsch, jehož strana již před deseti lety navrhovala „rasu“ vyměnit za sousloví „etnickému, sociálnímu a územnímu původu“.
Jih proti Severu a další. Z internetu mizí filmy kritizované za rasismus |
Spolkový ministr vnitra z Křesťansko-sociální unie Bavorska Horst Seehofer, říká, že je připraven návrh projednat. Sám ho prý neblokuje. Ale důležitější pro něj je, aby se důsledně omezoval rasismus v praxi, aby byl totálně „vynulován“.
Upozornil přitom na „nesamozřejmou“ existenci vládního výboru pro boj proti rasismu, který má podle něho pomáhat vytvářet povědomí o tom, že v Německu existuje „nulová tolerance“ vůči rasismu.
Buďme raději polopatičtí
Proti změně nicméně vystupují například Svobodní demokraté, kteří v Bundestagu zdůraznili, že základní zákon je rozhodně namířen proti rasismu, což bylo nutné také pojistit jazykově, respektive polopaticky, aby nevznikaly ani nejmenší pochybnosti. Vedoucí jejich poslaneckého klubu Marco Buschmann řekl médiím, že slovo „rasa“ je proto nenahraditelné, má větší hodnotu než navrhovaná náhrada „etnický původ“.
Ani poslanci hlavních dvou politických stran, tedy další sociální demokraté a hlavně křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové zatím větší ochotu se v tom angažovat zatím podle všeho neprojevují.
Změny základního zákona vyžadují dvoutřetinovou většinu jak ve Spolkovém sněmu, tak ve Spolkové radě, což je druhá komora německého parlamentu.
