Šest tisíc Evropanů šlo bojovat za IS, 1800 je zpět, řekl expert v Rozstřelu

  • 200
Evropa musí návratu členů Islámského státu zadržených na Blízkém východě zamezit. Ale i nedávná výzva amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby si je rozebrala, je pochopitelná. Kolem šesti tisíc Evropanů šlo bojovat za IS a 1 800 z nich je zpět. Ve středečním Rozstřelu to řekl expert na vnitřní bezpečnost Radko Hokovský.

Americký prezident v noci na neděli vyzval evropské spojence, aby si „vzali zpět“ přes 800 islamistů, které Američané zadrželi v Sýrii, a aby je postavili před soud. Jinak je údajně Spojené státy propustí, varoval.

„Evropské vlády by měly udělat vše pro to, aby se džihádisté zpátky do Evropy nevrátili. Zároveň je ovšem ta výzva prezidenta oprávněná. Je to zodpovědnost západoevropských vlád, jejichž občané se vydali na Blízký východ, aby zabránili pokračování trestné i teroristické činnosti na svém území i na Blízkém východě,“ řekl k tomu Zakladatel a předseda správní rady think-tanku Evropské hodnoty a analytik Programu pro vnitřní bezpečnost Radko Hokovský.

Zároveň dodal, že někteří mají dvojí občanství a pro evropské státy tím pádem není nutné je repatriovat. „Státy by je neměly aktivně vyhledávat a přivézt na své území. Pokud jsou ovšem občany evropského státu a budou se domáhat vstupu do země, je to složitější. Vlády by tedy měly udělat to, co už řada z nich udělala a to je, odebrat dotyčným občanství,“ vysvětlil Hokovský.

Jako příklad použil i případ Shamimy Begumové, která se s Blízkého východu chce vrátit s čerstvě narozeným synem do Británie. Londýn tomu ovšem chce zabránit a zahájil proto proceduru k odnětí jejího občanství s poukazem na to, že má i bangladéšské. Bangladéš to ale popírá a přijmout ji na svém území odmítá. Podle mezinárodních norem není možné někomu odebrat občanství, pokud má jen jedno.

Dívka, která se přidala k IS a teď se chce vrátit, ztratí britské občanství

Pro bývalé džihádisty, kterých bylo přes 40 tisíc z 80 států světa, neexistuje jedno řešení, dodal Hokovský s tím, že by měli být postaveni před soud. Nejvíce jich je z Británie, Francie, Německa, také Belgie, Dánska, Rakouska či Nizozemska.

Připustil, že by bylo ideální, kdyby pro ně mohla vzniknout obdoba Norimberského tribunálu po druhého světové války, který soudil nacisty. Zde ale vidí komplikaci v tom, zda dojde k dohodě, jak proti islamistům jednotně postupovat, protože různé státy mají v tomto ohledu různé zájmy. Složité je také pro mnohé sehnat dostatek důkazů o jejich zločinech, takže mnozí se vrátí na svobodu. Položil si tak otázku, co dál s nimi, pokud skončí na svobodě.

Hokovský řekl, že o zajaté islamisty dotyčné státy, v nichž jsou, nestojí a chtějí se jich zbavit, na rozdíl třeba od zadržených pašeráků drog, kteří podléhají místní jurisdikci, kde byli dopadeni. Upozornil, že zajaté extremisty ale drží různé skupiny, například kurdské milice.

Islámský stát, který stojí před vojenskou porážkou v Sýrii, se podle něho už přesouvá jinam. Připomněl aktivity jeho odnoží v Africe či v jihovýchodní Asii. Jeho příslušníci přecházejí i do jiných teroristických organizací.

Může být liberální demokracie silná?

Liberální demokracie evropského střihu může být podle něj silná a schopná příslušné nástroje použít. V zákonodárství evropských zemí jsou pasáže proti šíření nenávisti a propagaci násilí. Hlavní politický proud západoevropských zemí ale nemá ochotu a odvahu je použít. Důvody jsou politické, konsensus není k tomu, aby se postupovalo tvrdě. Překážkou jsou například levicové strany, jejichž voliči jsou velmi často lidé přistěhovaleckého původu.

Islamistka z Alabamy. Chtěla prolévat krev Američanů, teď prosí o návrat

Připustil, že širší ateismus v české společnosti stojí i za ostřejším postojem vůči islámu než třeba v dalších zemích střední a východní Evropy, kde je silněji zakořeněné křesťanství.

O muslimech řekl, že ne všichni jsou pro islámský extremismus, není ale dost těch, včetně výraznějších lídrů, kteří by hlasitě vystupovali proti.

Islamismus souvislost s nárůstem antisemitismu v Evropě podle experta má, neboť je známo, že muslimové jsou vůči židům vyhranění.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video