V pátek 2. listopadu oznámila prezidentská kancelář v Kremlu, že Vladimir Putin posmrtně udělil titul hrdiny Ruska Georgi Kovalskému, jedinému ruskému zpravodajskému důstojníkovi, který za druhé světové války pronikl do projektu Manhattan – amerického programu vývoje atomové bomby.
Všichni ostatní sovětští atomoví špioni totiž byli američtí, britští a němečtí komunisté.
Teprve Putin svým oceněním odtajnil špiona "Dmitrije Delmara", o němž psal v roce 2002 Vladimir Lota v knize GRU (ruská výzvědná služba) a atomová bomba. Ani před pěti lety totiž nechtěl "Delmar" prozradit svou totožnost.
Dosud neznámé podrobnosti o tomto vyzvědači nyní zveřejnil deník New York Times.
Ideální vyzvědač
Narodil se jako George Koval v roce 1913 Ethel a Abrahamu Kovalovým v Sioux City ve státu Iowa, kde žila velká židovská komunita. Podle kanadského historika Henryho Srebrnika tam působila Společnost pro židovskou kolonizaci Sovětského svazu.
V roce 1932 rodina emigrovala do Sovětského svazu – do města Birobidžan na Sibiři, které Stalin vyhradil Židům. V roce 1934 začal jedenadvacetiletý Koval studovat na Mendělejevově vysoké škole chemické techniky v Moskvě.
Všimla si ho GRU. Měl všechny předpoklady pro ideálního vyzvědače – mluvil plynně anglicky, znal americké reálie a byl inženýr. A hlavně zapálený komunista. V roce 1940 ho GRU vysadila ve Spojených státech.
Skvělý kamarád z basketu
Dostal falešné dokumenty na jiné jméno, dokonce i osvědčení o absolvování dvou technických kurzů na amerických univerzitách. Po domluvě s GRU se později vrátil ke svému rodnému jménu Koval.
Uprostřed války i jeho povolaly vojenské úřady k odvodu. Zapůsobilo osvědčení o jeho technickém vzdělání. V roce 1943 ho vojáci poslali do kurzu o práci s radioaktivními materiály na City College na Manhattanu.
S ním se tam vzdělávalo na třicet vědců, z nichž někteří později vynikli jak ve výzkumu, tak ve vedoucích funkcích. Dr. Arnold Kramish, který s ním studoval a pracoval, vzpomínal v New York Times, že o komunismu a Sovětském svazu se nikdy nezmínil. Byl výborný kamarád a rád hrál basket.
Otevřené dveře do tajné laboratoře
V srpnu 1944, po úspěšném zakončení studia, převeleli "Delmara" do atomové továrny v Oak Ridge. Pro Moskvu to byla unikátní příležitost, protože dosud žádný z agentů neměl do Oak Ridge přístup.
V červenci 1945 ho poslali jako člověka, který požívá nejvyšší důvěry, do přísně tajné laboratoře "K" v Daytonu, kde se vyrábělo radioaktivní polonium 210, určené jako rozbuška pro atomové bomby.
Po roce svlékl uniformu, v USA nicméně i přes rostoucí hon na špiony zůstal. Začátkem roku 1949 dostal příkaz, aby se vrátil do Moskvy. V létě opustil Rudou armádu a vrátil se na Mendělejevovu vysokou školu.
Největší atomový špion
V září 1952 ukončil aspiranturu a stal se kandidátem věd. Avšak ministerstvo vysokých škol ho nechalo propustit.
Když pátral po příčinách, dověděl se, že se stal podezřelým – deset let sloužil v armádě a zůstal vojínem! Nakonec musela v jeho prospěch intervenovat tajná služba.
Podle zprávy Kremlu zemřel Koval 31. ledna 2006. Kramish ho označuje za největšího atomového vyzvědače.
