Protesty v ukrajinské metropoli Kyjevě nabraly během úterka ráz pouliční občanské války. Počet obětí po noci na středu narostl na 25. Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví kromě toho uvádí, že s vážným zraněním bylo hospitalizováno 241 lidí. Je mezi nimi 79 policistů a také pět novinářů.
Situaci v Kyjevě sledujeme on-line |
Náměstím Nezávislosti celou noc duněly střelba či výbuchy. Požár zachvátil kyjevské centrum odborů, kde mají protestující hlavní stan. Lidé uvěznění ohněm z budovy vyskakovali ven, dole je další chytali do napjatých dek.
Pořádkové síly do bojů s demonstranty nasadily gumové projektily, slzný plyn, ohlušující granáty a vodní děla. V ulicích jsou obrněné transportéry, střechy okolních budov obsadili těžkooděnci. Demonstranti útočili na policejní kordony vytrhanou dlažbou a lahvemi se zápalnou směsí, v ulicích znovu vyrostly barikády a hromady zapálených pneumatik.
Noční vývoj na Ukrajině
|
Situace se vyhrotila poté, co se dav agresivně naladěných demonstrantů dopoledne pokusil proniknout do sídla parlamentu a znovu obsadil kyjevskou radnici. Policisté následně vyrazili rozehnat srdce protestů na náměstí Nezávislosti zvaném Majdan. Jeho část se ocitla v plamenech, když demonstranti začali houfně zapalovat pneumatiky, aby pořádkové jednotky zastavili. Rozebírali rovněž provizorní stavby, které si na náměstí postavili, aby mohli použít na podpal jejich dřevěné konstrukce.
Opoziční vůdce Vitalij Kličko vyzval protestující, aby náměstí bránili. "Nikam odsud nepůjdeme," hřímal Kličko z pódia, pod kterým se podle některých informací shromáždilo až dvacet tisíc lidí a další neustále přicházeli. "Toto je náš ostrov svobody a my ho ubráníme," dodal opoziční vůdce.
Zamířil pak jednat s prezidentem Viktorem Janukovyčem, spolu s nimi vyrazil do Janukovyčova sídla podle Interfaxu i další opoziční vůdce Arsenij Jaceňuk. Schůzka samotná však úspěšná nebyla. Prezidentovou podmínkou bylo bezpodmínečné vyklizení náměstí Nezávislosti, píše agentura Reuters. Opozice žádá vypsání mimořádných parlamentních voleb. Jaceňuk k tomu poznamenal, že dostali návrh, ať fakticky kapitulují.
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč vyzval po dosud nejkrvavějším dni protestů proti tamější vládě a bouřlivé noci, aby se umírněná opozice distancovala od radikálů. "Ještě není pozdě, konflikt ještě lze zažehnat," uvedl po neúspěšném jednání s opozičním předákem Vitalijem Kličkem.
Ať ženy a děti odejdou. Na obou stranách jsou střelná zranění
Bezpečnostní složky během úterka postupovaly směrem k náměstí Nezávislosti, které obklíčily. Představitelé opozice se obávali, že se mohou pokusit demonstranty na náměstí rozehnat, proto již dříve vyzvali ženy a děti, aby náměstí raději opustily, aby se tak předešlo dalším obětem na životech.
Své příznivce nicméně protestující souběžně vyzývali, aby dorazili do centra a přišli je podpořit. Doprava po městě byla značně ztížena, v Kyjevě přestalo jezdit metro. Vláda pak nařídila omezit i dopravu do centra ukrajinské metropole, aby se "zabránilo dalším obětem a vyhrocení násilí".
Po úterních střetech mezi radikálními demonstranty a policií se hovoří až o tisíci zraněných, nejméně tři demonstranti podle lékařů působících v opozičním táboře zemřeli na následky střelných zranění.
Ministerstvo vnitra také informovalo, že v nemocnicích skončilo asi 160 příslušníků pořádkových sil a že 35 z nich je ve vážném stavu. Celkem vyhledalo podle Interfaxu ošetření více než 180 policistů, z nichž zhruba 40 utrpělo střelná zranění. Jednoho příslušníka elitní policejní jednotky Berkut zajali demonstranti.
Násilí na Ukrajině musí skončit, zní ze zahraničí
Jako jeden z prvních reagoval na úterní vyhrocení situace na Ukrajině německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. V telefonickém rozhovoru se svým ukrajinským protějškem Leonidem Kožarou vyzval vládu, aby zastavila násilí v ulicích Kyjeva. Následně ve svém prohlášení nevyloučil zavedení cílených sankcí vůči osobám, které jsou za eskalaci a smrt lidí zodpovědné.
Hluboké znepokojení z eskalace násilí a zpráv o obětech vyjádřila i šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová. "Odsuzuji veškeré použití násilí, včetně násilí vůči veřejným a stranickým budovám," uvedla ve chvíli, kdy ukrajinská média hovoří o mrtvých a zřejmých přípravách na silové rozehnání protivládních demonstrací v Kyjevě.
Jak uvedl eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle, ukrajinský premiér ho prý v telefonickém rozhovoru ujistil, že bezpečnostní složky udělají vše pro to, aby se vyhnuly použití zbraní proti protestujícím. Jak Füle dodal, záběry potyček v centru Kyjeva jím "otřásly".
K zastavení násilí vyzval ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče i Bílý dům. Podle Washingtonu "použití síly krizi nevyřeší" a prezident by měl opět zahájit dialog s opozicí. Polské ministerstvo zahraničí si zase předvolalo zástupce ukrajinského velvyslance ve Varšavě (velvyslanec je v Kyjevě), aby mu vyjádřilo své obavy z vývoje situace na Ukrajině.
Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek prohlásil, že Janukovyč by měl učinit vše pro to, aby bylo v Kyjevě zastaveno násilí. "Vypadá to, že prezident Janukovyč neudělal nic zásadního, aby vyšel vstříc opozici a demonstrantům. A proto je v tuto chvíli možné učinit jediné a vyzvat prezidenta Janukovyče, a já se na něj obracím právě s tím, že je to jeho povinnost učinit vše, aby bylo zastaveno násilí," řekl Zaorálek.
Podle Zaorálka je potřeba po dohodě s opozicí a demonstranty vytvořit vládu, která by pomohla zklidnit situaci a připravila nové volby. České ministerstvo zahraničí uvedlo, že takové vládě je ČR připravena poskytnout veškerou potřebnou podporu. Pokud Janukovyč nezmění své chování, bude se Ukrajina podle Zaorálka vzdalovat Evropské unii. Tlak na Ukrajinu by podle ministra měly vyvíjet i další země, o situaci je připraven jednat na blízké schůzce zástupců visegrádské čtyřky i na úrovni EU.
