Život Usámy bin Ládina ukončila přestřelka kus od Islámábádu, Západ jeho smrt oslavuje. Kdo vlastně Usáma bin Ládin byl a jak se stal nejhledanějším teroristou posledních deseti let?
Filmy pohrdal, volejbal miloval
O tom, jak málo se ví o jeho dětství a mládí, svědčí už nejasnosti v datu jeho narození. Sám kdysi v televizním interview uvedl 10. březen 1957, mluvilo se ale také o roku 1955. Každopádně přišel na svět v Saúdské Arábii jako syn jemenského stavebního magnáta a Syřanky. Jeho výchova se nesla v duchu přísně fundamentalistického sunnitského směru islámu - wahhábismu.
Poprvé se oženil v sedmnácti, diplom stavebního inženýra získal o pět let později. Přátelé ze školy na něj vzpomínali jako na zbožného muže povzneseného nad filmy či hudbu, fascinovaného učením egyptského Muslimského bratrstva. Spásu muslimů viděl v právu šaría. Stoupence panarabismu (k těm se řadili například vládci Gamal Násir, Saddám Husajn či Muammar Kaddáfí) měl za pomýlence.
Teroristické útoky 1997-2011Saúdská Arábie, 2006: 26 obětí (24 vojáků USA) Luxor, Egypt, 1997: 62 obětí Ambasády USA v Keni a Tanzanii, 1998: 224 obětí Torpédoborec USS Cole, Jemen, 2000: 17 obětí New York a Washington, 11. 9. 2001: 2 977 obětí Bali, 2002: 202 obětí Madrid, 2004: 191 obětí Londýn 2005: 52 obětí Šarm al-Šajch, Egypt, 2005: 88 obětí Ammán, Jordánsko, 2005: 60 obětí Hotel Marriott, Pákistán 2008: 54 obětí Tučně jsou psány útoky, k jejichž zorganizování se al-Káida přihlásila. Výčet zahrnuje jen větší útoky. |
Trochu paradoxně do toho zapadá informace jeho bývalého bodyguarda, že měl rád volejbal a při smečování nemusel ani moc skákat - bez pár centimetrů měřil dva metry. V Afghánistánu si ho později určitě nezahrál, Taliban měl pro sportovní hřiště pochopení pouze jako pro dobré místo na popravy.
Křížová výprava do Afghánistánu
V prosinci 1979 začala kruciáta do Afghánistánu. Praporce s kříži nahradily srpy a kladiva, rytíře ve zbroji ruské tanky a pancéřované helikoptéry.
Usáma u toho nemohl chybět. Desítky milionů dolarů zděděné po otci investoval do boje proti Sovětům. Podporovala ho Saúdská Arábie, Pákistán i USA. V roce 1986 spoluzaložil výcvikový tábor Lví doupě (arabsky al-Masada).
Nelíbilo se mu ale, že jeho spolupracovníci prosazují zařazení arabských dobrovolníků do afghánských jednotek. Chtěl vlastní ozbrojenou složku, šířící slávu Alláha, a tak si v roce 1988 založil svou organizaci. Pojmenoval ji al-Káida. A po vyhnání Sovětů z Afghánistánu se vrátil do Saúdské Arábie jako hrdina.
Teroristou snadno a rychle
Zlom přišel při irácké invazi do Kuvajtu. Saúdská Arábie řešila, jak se bránit Saddámovi, pokud se v Kuvajtu nezastaví. "Dám vám mudžáhidy, budou zemi bránit," přemlouval Usáma krále Fahda a ministra obrany Sultána. Marně, Saúdská Arábie se rozhodla požádat o pomoc Američany. Přítomnost cizích vojáků na posvátné půdě islámu bin Ládina rozzuřila do běla.
Opustil Arabský poloostrov a zakotvil v Súdánu, odkud dál slovně ostřeloval krále Fahda. Rodina se ho zřekla, přišel o saúdskoarabské občanství. Al-Káidu doplnil kádry z Egyptského islámského bratrstva. Ale po nepodařeném atentátu na egyptského prezidenta ho mezinárodní tlak vyhnal do Afghánistánu.
Teroristické útoky se začaly množit. Útočníci se zaštítili fatvou, podle níž lze zabíjet i nevinné muslimy v blízkosti nepřátel, protože by tak či tak přišli do nebe. Vlastní fatvu proti americkým vojákům vydal v roce 1996 i bin Ládin.
Dvojčata... a pak už jen útěk
Teroristů - ať už přímo Ládinových mužů, nebo těch, kteří se inspirovali - bylo najednou všude plno: 62 mrtvých v Luxoru (1997), 224 při výbuších na amerických ambasádách v Nairobi a Dar es Salaamu (1998), 17 zabitých námořníků při útoku na torpédoborec USS Cole. Usáma se probil do seznamu deseti nejhledanějších lotrů americké FBI.
Pak přišlo 11. září 2001 a jeho tři tisíce mrtvých ve zhroucených věžích Světového obchodního centra, na palubách unesených letadel a v Pentagonu. Usáma v té době - lze-li věřit výpovědím vězňů z Guantánama - cestoval mezi Kandahárem a Kábulem. Bylo mu jasné, že odveta přijde brzy a Afghánistán bude ztracen. Zajišťoval útěk svých manželek a členů rodiny.
Když Taliban ztratil Afghánistán a uchýlil se k partyzánské formě boje, stal se bin Ládin definitivně psancem na útěku. Vyvázl z obklíčené horské pevnosti Tora Bora a slehla se po něm zem. Nějaký čas se skrýval v Afghánistánu, pak přešel pákistánské hranice. A jak se ukázalo, žil tam ve velkém pohodlí.
Média zásoboval prohlášeními, jimiž dokazoval, že ještě žije. Třebaže žádné operace už nevedl, inspirací pro teroristy zůstal. V následujících letech vybuchovaly bomby například v Madridu, v Londýně či v pákistánském hotelu Marriott. Při posledním zmíněném útoku zahynul český velvyslanec Ivo Žďárek.
Nebyl jedinou obětí teroristů, která měla českou krev. Ve Světovém obchodním centru zahynuli Čechoameričané Lukáš Rambousek a Alena Sešínová, při útoku v Šarm aš-Šajchu bomba zabila delegáta cestovní kanceláře Petra Kořána.
