Poslechněte si celý rozhovor s komentátorem Preobraženským v Kontextu:
Tak vysoký trest pro politické vězně v Rusku od pádu Sovětského svazu ještě nepadl. Čím si to Vladimir Kara-Murza vysloužil? „Je to známý opoziční politik. Ale hlavní věc je, že na Západě lobboval za ta nejsilnější sankční opatření proti Rusku. Řadu z nich sám vymyslel, a to ještě před válkou. Z toho důvodu ho ruská vláda nenávidí, pro Vladimira Putina osobně je to zločinec,“ vysvětluje Ivan Preobraženskij.
Drakonický trest podle něj lze chápat i jako odpověď na obvinění Putina z válečných zločinů u Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Alarmující je také fakt, že případ Kara-Murzy řešil soudce, jehož jméno je zapsáno na sankčním seznamu Magnitského, o jehož přijetí na Západě se odsouzený osobně zasadil. Proto si v pondělí vyslechl rozsudek jako z dob stalinského teroru.
„K tomu je třeba přičíst, že příští rok by Putin měl potvrdit prezidentskou funkci. Samozřejmě nelze to považovat za volby, ale měl by je udělat maximálně legitimní, aby Rusové věřili, že to opravdu volby byly. A do toho by se mu samozřejmě všichni aktivní odpůrci jen míchali,“ myslí si ruský komentátor a publicista žijící dlouhodobě v Praze.
Další utahování šroubů naznačují i jiné kroky ruského režimu. V úterý bylo zahájeno další trestní stíhání Alexeje Navalného. Šance, že neznámější vůdce opozice se někdy dostane na svobodu, rychle slábne. Jeho spolupracovníci varují, že ve vězení chřadne a nejspíš byl otráven. Ve stejný den Státní duma schválila zpřísnění trestu za vlastizradu na doživotí.
„Je to signál společnosti, že libovolná opoziční aktivita je považována za vlastizradu,“ vysvětluje Preobraženskij s tím, že represe mají především za úkol preventivně zpacifikovat společnost pro případ, že se válka pro Rusko dál nebude vyvíjet dobře. Pak by sociální a ekonomické problémy vyplývající z válečného vyčerpání mohly začít ohrožovat samotnou existenci režimu.
Některé legislativní procedury z posledních dnů navíc naznačují, že v Rusku by mohl být obnoven trest smrti, jehož vykonávání bylo pozastaveno moratoriem z roku 1996. Podle Ivana Preobraženského by k tomu mohlo dojít už tento rok, důležitým signálem bude odchod Valerije Zorkina z funkce předsedy ústavního soudu.
Osmdesátiletý soudce v listopadu Putinovi řekl, že moratorium se zrušit nemůže. „Je to člověk, který ve svém životě všechno prodal a se vším souhlasil, ale v otázce moratoria na trest smrti zaujal tvrdou morální pozici. Je to to poslední, co může ve svém životě zachránit a bez jeho přispění by to nemohli přijmout. Je vidět, že na to tlačí sám Putin, chce moratorium zrušit,“ vysvětluje Preobraženskij.
Sílící represe řada pozorovatelů srovnává s obdobím čistek za vlády Josifa Stalina. Sám Vladimir Kara-Murza u soudu prohlásil, že Rusko se vrací do doby gulagu. „V současné době máme trošku jiný totalitarismus. Je to informační totalitarismus. V SSSR lidi nemohli číst cizojazyčné noviny a poslouchat rádio. Dnes můžete číst všechno, pokud máte VPN. Kontrola funguje jiným a efektivnějším způsobem, lidé si sami vybírají informace z nabídky propagandy.“
„K tomu se přidává rozpoznávání obličejů v domech, na ulici nebo v metru. U nás se tomu říká IT gulag. Je to klasický policejní stát. Vězeňský systém funguje úplně stejně jako gulag. V první řadě používá vězně jako vojáky ve válce na Ukrajině, v druhé řadě jako pracovní sílu. Je to jedna z největších firem v Rusku a vyrábí opravdu všechno,“ vysvětluje Preobraženskij.
Den D se blíží. Ukrajince čeká nejtěžší zkouška: prolomit ruské opevnění |
Totální pacifikace společnosti, mobilizace průmyslových kapacit ale například také nový zákon o elektronických předvoláních k odvodu naznačují, že ruský režim se na Ukrajině připravuje vést „válku bez konce“. Opírá se o fakt, že veřejnost je apatická a s válkou nechce nic mít společného. Většina lidí věří argumentům, že pokud by Rusko nebojovalo dnes na Ukrajině, válčilo by zítra s NATO na svém území.
„Putin je určitě připravený, že bude bojovat dál. Vláda podle posledních informací očekává minimálně 750 000 válečných veteránů. To je asi dvakrát víc, než kolik tam nyní Rusko má vojáků. Předpokládá se také, že z války se vrátí asi 17 000 invalidů, v současné době jich je asi 1 600. Skutečně jsou připraveni ještě na minimálně dva roky války, podle ekonomů to minimálně ještě dva roky může Rusko vydržet. Putin je připravený vydržet ještě déle a čeká, že podpora Ukrajiny se časem zmenší,“ dodává Preobraženskij.
Jaká v Rusku čtrnáct měsíců po začátku invaze panuje atmosféra? S jakými pocity sleduje ruské velení ukrajinské přípravy na jarní ofenzivu? A dá se čekat další vlna emigrace? To vše se dozvíte v podcastu Kontext.
