V souvislosti s Amazonií se v uplynulých letech řeší zejména nekončící devastace tamních deštných pralesů. Do ochrany jednoho z nejcennějších ekosystémů naší planety se investují miliardy dolarů.
Zkrocení MekonguMasivní výstavba přehrad není pouze výsadou povodí Amazonky. Desítky staveb mají přetnout také asijský Mekong. Po celé délce toku má v následujících letech vzniknout až 25 přehrad a vodních elektráren. Ty mohou narušit zdejší citlivé ekosystémy. Ambiciózní vodohospodářská díla ohrožují i místní zemědělce, kteří vypěstují patnáct procent celosvětové produkce rýže (více o přehradách na Mekongu se dočtete zde) |
Výsledkem jsou například speciální satelity, které mapují činnost ilegálních těžařů (více zde). Právo do svých rukou berou také domorodí obyvatelé (více o nich zde).
Ochránci životního prostředí však upozorňují, že Amazonii hrozí mnohem závažnější problémy, které v sobě skrývá neregulovaná výstavba přehrad (na schéma funkčních a plánovaných přehrad se podívejte zde). Těch je v současné době na řekách v povodí Amazonky již 191, dalších 250 zde má vyrůst v následujících letech, jak připomíná server The Washington Post.
Hydroelektrárny představují jeden z hlavních zdrojů elektrické energie v Jižní Americe. V Brazílii z nich například pochází 80 procent veškeré produkce elektřiny. V roce 2019 má být navíc spuštěna obří vodní elektrárna Belo Monte s maximálním výkonem 11 233 MW (více o výstavbě se dočtete zde).
Podívejte se na záběry z výstavby přehrady Belo Monte:
27. března 2016 |
Nedostatek komplexních studií
Ochránci životního prostředí varují, že podobné projekty budou mít v budoucnu nedozírný dopad na přírodu i domorodé kmeny.
Kakaový král z Česka devastuje deštný prales v Peru. Útočí i na ekology |
Nejnověji na dopady výstavby přehrad v povodí Amazonky upozorňuje studie zveřejněná respektovaným magazínem Biodiversity and Conservation.
„Znepokojuje mě, že bylo dosud provedeno jen minimum studií na kumulativní dopady přehrad na biodiverzitu v Amazonii. Je tady hodně lidí, kteří dělají konzultace při výstavbě jednotlivých přehrad, žádný komplexní souhrnné zhodnocení jejich dopadů však neexistuje,“ uvádí vedoucí studie Alexander Lees. Spolu s dalšími vědci se proto rozhodl sestavit globální analýzu dopadů výstavby v povodí Amazonky.
„Amazonie není jedním homogenním územím. Je to v podstatě soustava různých ostrovů, které jsou od sebe odděleny řekami,“ vysvětluje Lees. Výstavba přehrad radikálně mění podobu této soustavy a ohrožuje veškeré její krajinné i živočišné složky.
Eiffelovka v pralese. Gigantická observatoř odhalí tajemství Amazonie |
Dobrým příkladem je ohrožení unikátních vodních ekosystémů, uvádí server The Times. Ty jsou navázány na velmi specifické podmínky na jednotlivých dílčích „ostrovech“, jak je popisuje Lees. Jakákoli malá změna tyto podmínky vychýlí a organismy se na něj nedokáží za tak krátkou dobu přizpůsobit.
Problémem je také fakt, že přehrady v Amazonii se ve většině případů staví velmi blízko pramenům či počátkům toků. Tím pádem je negativně ovlivněno velké území dál po proudu.
Změněný vodní režim má dopady nejen na malé vodní organismy, ale také na ryby a vodní savce, píše server Blue and Green Tomorow. Zabraňuje i migraci ryb proti proudu řeky. Nezanedbatelné jsou také změny v proudění řek. Mnoho druhů žijících v Amazonii navíc stále nejsou řádně prostudovány a možný vliv výstavby přehrad na jejich život tak lze pouze odhadovat.
Významný vliv mohou mít přehrady i na zdejší ptačí populace. Několik druhů rorýsů využívá k výstavbě hnízd vodopády, které však mohou po výstavbě přehrad zaniknout. Na přirozené kolísání hladiny řek během období deště a sucha je také závislý rozmnožovací cyklus netopýrů, kteří v korytech řek přivádějí na svět mláďata.
Následky pro domorodce
Samostatnou kapitolou je dopad výstavby na domorodé obyvatele, připomíná organizace Greepeace. Některá území budou úplně zaplavená, na jiných místech hladiny řek, na kterých je závislá obživa mnohých kmenů, prudce poklesnou. Výstavba do odlehlých oblastí přivádí tisíce lidí, kteří sem přicházejí za prací a kolem přehrad budují malé vesnice. Ty pak často slouží i nelegálním těžařům dřeva.
Možné dopady nadměrné výstavby v povodí Amazonky jsou podle ochránců životního prostředí více než zřejmé. Mnohem složitější je však hledání možných opatření, jak budoucí devastaci zabránit. Vědci se shodují, že základem by mělo být komplexní posouzení kumulativního vlivu všech přehrad na povodí a přísné zákony.
Na něm je však nutná spolupráce všech států z povodí Amazonky, tedy Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Guayana, Peru, Surinam a Venezuela. „Je nutné zapojení všech těchto států předtím, než budeme zatlačeni do kouta velkým počtem přehrad s progresivními dopady na integritu zdejších vodních společenstev,“ uvedl David McGrath, náměstek ředitele v Earth Innovation Institute.
Podívejte se, jaké dopady má výstavba přehrad v Amazonii na domorodce:
