Destrukce amazonských deštných pralesů je jedním z největších současných problémů v oblasti životního prostředí. Vlády jihoamerických států sice přichází se sérií opatření, která mají nelegální těžbu omezit, v praxi však příliš velký efekt nemají. Najdou se pak i země, které kácení plic světa tiše tolerují. Do nedávného případu, kdy v Peru vykáceli na sedm tisíc hektarů deštného pralesa, byl zapojen i český kakaový král Dennis Melka.
Kakaový král z Česka devastuje deštný prales v Peru. Útočí i na ekology |
Kácením deštných pralesů trpí celosvětové klima, přímé dopady však každý den pociťují také původní obyvatele Amazonie. Těm došla už před lety s vlažným přístupem úřadů trpělivost. Rozhodli se deštné pralesy na svém území bránit sami.
Za nejpokrokovější novodobé ochránce deštného pralesa jsou považováni členové kmene Ka’apor, jehož území se rozkládají v brazilském státě Maranhão, píše server The Guardian. Kmen čítající asi 2 200 lidí dokázal od roku 2011 zformovat obávanou jednotku „strážců lesa“. Ti každý den nasedají na korby nákladních automobilů a vyráží na obhlídku 212 hektarů velkého území. Jedná se o nebezpečnou práci. Ilegální těžaři se totiž neštítí násilí a během let několik členů kmene v boji za své pralesy zemřelo.
Boj s nelegálními těžaři
Domorodcům se však podařilo převzít nadvládu nad osmi osadami, které kdysi sloužily jako základny pro těžaře. Nyní v nich bydlí domorodé rodiny, které tak mohou lépe dohlížet na klid v deštném pralese. Život zde je však také velkou obětí. V dlouho budovaných domorodých vesnicích se lidé mohou spolehnout na dodávky elektřiny i pitné vody. V obsazených osadách, jakou je třeba Jaxipuxirenda, však nic takového není. Na rodiny zde čeká asketický život. Pro zachování země svých předků se však kmen Ka’apor rád obětuje.
Jeden z kmenových lídrů Tidiun Ka’apor popisuje střety s nelegálními těžaři jako scény z filmů. „Bojují s námi s mačetami v rukách, ale vždycky je donutíme ujet. Říkáme jim, že nejsme jako oni. Nekrademe vám krávy, tak nám neberte naše stromy,“ naráží na jeden z důvodů, proč dochází ke kácení deštných pralesů. Na volných plochách totiž posléze mohou vzniknout farmy na chov dobytka. Maso z těchto farem pak končí v řetězcích rychlého občerstvení i luxusních restauracích po celém světě.
Svou výzbroj mají pochopitelně i strážci lesa. Při hlídkách s sebou mají tradiční luky, používají však také zbraň zvanou borduna, která má podobu dlouhé dřevěné tyče. Miraté Ka’apor tvrdí, že těžaři si tvrdý postup zaslouží. Podle něj některé střety vyústily až v polámané kosti. „Těžaři sem přijdou a okrádají nás. Zaslouží si, co od nás dostanou,“ míní. Nepřátelé však čas od času odpoví mnohem radikálnějším způsobem. V dubnu letošního roku zavraždili tehdejšího náčelníka Eusébia Ka’apora.
Amazonie se otevřela těžařům. Ekvádor smetl referendum za záchranu lesů |
Úřady domorodé obyvatelstvo podporují. Prý má na ochranu svého území právo. Kmeny by však podle zástupce federální policie Alexandra Silvy Saraivy měly spolupracovat s policií a ne brát spravedlnost výhradně do svých rukou. Kmen Ka’apor na tyto výzvy zareagoval vskutku nečekaně. Do boje s nelegálními těžaři totiž nasadil moderní techniku, pomocí které chce získat pro policii důkazy.
Moderní technika v Amazonii
S výbavou domorodců pomohli aktivisté z Greenpeace. Kmenu Ka’apor poskytli 11 fotopastí, 11 GPS lokátorů a dva počítače. Marina Lacorteová z Greenpeace prozradila, že toto vybavení se většinou používá pro odchyt a studium chování divokých zvířat. V lovu na těžaře však poslouží stejně dobře.
„Doufáme, že s kamerami dokážeme zaznamenat, jak v určitý čas na určitém místě přijíždí prázdné nákladní automobily a pak odjíždějí plné dřeva. Cílem je poskytnout úřadům důkazy, aby mohly zastavit nelegální těžbu, konflikty a vraždy,“ vysvětluje Lacorteová.
Nasazení techniky do boje proti těžařům je pro domorodé obyvatele složité. Ne kvůli neschopnosti techniku ovládat, ale lpění na tradicích. „Není to o tom, že bychom nerozuměli moderním technologiím. Umíme jezdit autem i na motocyklech. Používáme počítače. Chceme ale dělat věci po našem. Tak, jak by je udělali Ka’aporové,“ tvrdí jeden ze členů kmene. Proto do terénu berou vedle fotopastí i luky a tradiční zbraně.
Eiffelovka v pralese. Gigantická observatoř odhalí tajemství Amazonie |
Právě kvůli dodržování pradávných tradic kmen Ka’apor nemusí bojovat s nástrahami alkoholismu, kterému propadá velká část jihoamerických domorodců. Alkohol je u Ka’aporů zakázán. Kdo zákaz poruší, dostane varování. Opakovaní hříšníci pak stanou před kmenovou radou a mohou být poslání i na práci do jiného města. Tradice prostupují také systémem vzdělání. Až do deseti let se děti učí výhradně jazyk svého kmene, až posléze mohou přistoupit k výuce portugalštiny. Ka’aporové mají také svůj vlastní kalendář, který respektuje přírodní cykly a jeho středobodem jsou období výsadby a sklizně.
Jedním z odkazů předků jsou pro Ka’apory i deštné pralesy. I proto se je snaží bránit ze všech sil. Bez pomoci úřadů a komplexního programu na ochranu plic světa však boj s nelegálními těžaři vyhrát nemohou.
