Melka v minulosti zbohatl na výrobě a distribuci palmového oleje v Malajsii. Bývalý bankéř se posléze přesunul do jiného regionu a založil společnost United Cacao. Cíl si vytyčil neskromný – být jedničkou na trhu pěstitelů kakaových bobů.
Společnost se sídlem na Kajmanských ostrovech, kde přebývá i Melka, se na svých stránkách chlubí čistým přístupem k byznysu a „eticky produkovaným kakaem pro celosvětový trh“. V honbě za ziskem a zájmem akcionářů však sáhla po vskutku nelegálních praktikách.
Dennis Melka
Podle nejnovější zprávy organizace Environmental Investigation Agency (EIA) totiž firma vykácela asi sedm tisíc hektarů deštného pralesa v jihoamerickém Peru (kompletní zprávu v angličtině najdete zde).
Podle zprávy se Melka chystá odkoupit dalších 450 pozemků od soukromých majitelů a úřady požádal o uvolnění neuvěřitelných 96 tisíc hektarů pozemků ve vlastnictví státu.
Podle EIA je Melka mimo domovskou společnost United Cacao hlavním hráčem také v pětadvaceti menších peruánských firmách. Pouze v jedné z nich je sice veden jako vlastník, v dalších je však jedinou výkonnou osobou. A právě dvě firmy, ve kterých Melka figuruje, stojí za vykácením 4 870 hektarů deštného pralesa v regionu Ucayali a 2 093 hektarů v oblasti Loreto.
Peruánský ministr zemědělství Juan Manuel Benites pro server The Guardian uvedl, že firmy neměly k vykácení žádné oficiální povolení.
Melka útočí na ochránce životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí proti projektům zahájilo vyšetřování už v srpnu 2014. Žádné závěry však peruánský úřad dosud nezveřejnil. To však nic nemění na tom, že Melka nedostal ke kácení povolení, zdůrazňuje EIA.
Mluvčí společnosti United Cacao Ed Portman pro server iDNES.cz uvedl, že firma v Peru hospodaří výhradně na území, které bylo vykáceno v minulosti. „Jedná se navíc o pozemky, které jsou od roku 1997 zařazeny do kategorie území v soukromém vlastnictví. Opakovaně to potvrdily i soudy,“ uvedl Portman.
Zároveň dodal, že United Cacao je firmou, která v daných regionech v sektoru zemědělství zaměstnává nejvíce lidí. „Dali jsme práci 500 lidí v regionech postižených extrémní chudobou a pašováním drog,“ uvedl Portman.
OBRAZEM: Tady všude byl les. Když se amazonský ráj mění v peklo |
Samotný Melka se nařčení ekologů brání. V rozhovoru pro server DirectorsTalk navíc přešel do protiútoku. „Když se naši pěstitelé dostali na dané pozemky, byly už vykácené a zbavené všech tropických dřevin. Jednoduše nešlo o deštný prales,“ potvrzuje Melka vyjádření mluvčího.
Nevládní organizace podle něj zastávají „neokolonialistické postoje“. Říká také, že v Peru je 70 milionů hektarů deštného pralesa a stát by „neměl uspokojovat domácí poptávku po potravinách jejich dovozem“.
EIA však ve zprávě argumentuje sérií satelitních snímků. Z nich je patrné, že k vykácení stromů došlo až ve chvíli, kdy v oblasti začaly působit firmy pod patronací Melky.
Zahraniční firmy operující v Peru využívají při kácení pralesů několik děr v zákonech. Na 20 milionů hektarů totiž dosud nebylo překlasifikováno jako deštný prales a v záznamech úřadů jsou stále vedeny jako zemědělská půda.
Paradoxní je, že Peru na nedávném summitu podepsalo 300 milionovou dohodu s Norskem, která má zajistit postupné snížení kácení deštného pralesa (více o summitu zde). V roce 2021 by pak měl být objem vykácených stromů roven nule.
I přesto však podle EIA vláda Peru dále prosazuje rozšiřování plantáží produkujících zejména palmový olej. Obhajuje to tím, že nijak neničí ekosystémy deštného pralesa. Opak je však pravdou.
Narušení ekosystému, které nejde vzít zpět
Proč je vůbec kácení deštných pralesů takový problém? Důvodů je celá řada. Kácením Země přichází o „továrnu na čistý vzduch“, což negativním způsobem ovlivňuje bilanci oxidu uhličitého. Tomu nepomáhá ani následné spalování velké části vytěženého dřeva. Dopad na globální oteplování je nezanedbatelný.
Kvůli kácení pralesů mají stromy menší semena, zjistili vědci v Brazílii |
Stejně závažným problémem však je i nabourání přirozených přírodních procesů. Odlesněním se téměř nenávratně poškodí přirozený koloběh vody a mikroklima daných oblastí, což má za následek extrémní výkyvy počasí v dané oblasti. Běžná tak jsou velká sucha a následné masivní záplavy. Ruku v ruce s narušením základních principů fungování ekosystému jde také vymírání živočišných druhů.
Při odlesnění se zužitkuje nejen vykácené dřevo, ale na vykácených plochách vznikají také gigantické farmy nebo plantáže. Podle statistik ochránců přírody je čtvrtina případů odlesnění motivováno samotnou těžbou dřeva. Desítky tisíc hektarů lesa pak jen v Jižní a Střední Americe zmizí kvůli farmám. Ty pak produkují hovězí maso, které je ve většině případů určeno na vývoz a běžně se objevuje v řetězcích rychlého občerstvení po celém světě.
