1 Zahraničí: Antony Blinken
Novým šéfem americké diplomacie se stal osmapadesátiletý Antony Blinken. Ve funkci vystřídal Mikea Pompea a rovnou avizoval, že bude vůdčí silou ve snaze vlády změnit přístup Spojených států ke zbytku světa nastavený během Trumpovy éry. Exprezident totiž často zpochybňoval tradiční partnerství, třeba s Evropskou unií nebo v rámci NATO.
Syn amerického velvyslance v Maďarsku vystudoval sociální studia na Harvardu a později k nim přidal i práva na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Kariéru začínal ve vládě Billa Clintona a s Bidenem spolupracoval už v době, kdy nový prezident zastával funkci viceprezidenta. Blinken má za sebou i dva roky na postu náměstka ministra zahraničí.
23. listopadu 2020 |
Ministr, jehož nominaci už Senát schválil, označil za největší výzvu pro USA vztahy s Čínou, jíž prý Američané musejí čelit „z pozice síly, nikoli slabosti“. „To znamená spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je, místo toho, abychom z nich ustupovali,“ míní Blinken.
Ve funkci už například projevil obavy o osud ruského opozičního politika Alexeje Navalného, odsoudil poslední vojenský převrat v Barmě nebo prohlásil, že nevylučuje uvalení sankcí na KLDR. Spojené státy se také Blinkenovými slovy nevrátí k íránské jaderné dohodě, dokud Írán neomezí své jaderné aktivity, aby splňovaly dohodou stanovené limity.
