Právo a spravedlnost zvítězilo potřetí v řadě. Druhá Občanská koalice získala 30,7 procenta. Na 14,4 procenta voličů podpořilo středovou Třetí cestu, čtvrté místo obsadila Nová levice s 8,61 procenta hlasů. Do parlamentu vstoupí ještě krajně pravicová Konfederace, která má 7,16 procenta hlasů.
Volební vítězství zřejmě nebude stačit na to, aby PiS dokázala sestavit vládu, a prodloužila tak svou dominanci v polské politice z posledních osmi let. Na nadpoloviční většinu dosáhla opoziční Občanská koalice společně s Třetí cestou a Novou levicí.
PiS bude mít ve 460členném Sejmu 194 poslanců. Občanská koalice pak 157, Třetí cesta 65 a Nová levice 26. Tyto tři opoziční strany, které vyjadřují vůli vytvořit novou vládní koalici, tak dohromady získaly 248 mandátů. Konfederaci, o níž se spekulovalo jako o možném povolebním spojenci PiS, bude v dolní komoře zastupovat 18 poslanců.
Hlasovat přišlo přes 74 procent oprávněných voličů, nejvíce od pádu komunismu.
Výsledky voleb jsou podle komentátorů velkým vítězstvím šéfa Občanské koalice Donalda Tuska, kterého se PiS pod vedením svého lídra Jaroslawa Kaczyńského pokoušela vykreslovat jako loutku v rukou Ruska a Německa. Podle agentury Reuters je pravděpodobné, že se vrátí do premiérské funkce. Tu zastával už v letech 2007 až 2014, v letech 2014 až 2019 pak působil jako předseda Evropské rady.
Strany současné opozice výrazně posílily také v Senátu, kam se volí podle většinového systému. Ve 100členné komoře nyní mají 51 křesel, po nedělních volbách získaly podle deníku Gazeta Wyborcza 65 mandátů. Opozice ve volbách do Senátu spojila síly a v každém volebním obvodu postavila jen jednoho kandidáta. Vládnoucí PiS bude mít v horní komoře parlamentu 34 křesel, jedno místo získal bezpartijní kandidát.
Naopak méně než polovina oprávněných voličů (necelých 41 procent) se zúčastnila referenda, jehož konání prosadila vláda PiS. Jeho výsledky tedy nebudou závazné. Lidé odpovídali na otázky týkající se privatizace státního majetku, věku odchodu do důchodu, zachování bariéry na hranici s Běloruskem a přijímání migrantů. Politologové vládu kritizovali za to, že referendum zneužila k mobilizaci voličů, kteří by jí mohli dát hlas.
Pozornost se nyní upírá k prezidentu Andrzeji Dudovi, který musí svolat nový Sejm do 30 dnů od voleb a pověřit některého z politiků sestavením vlády. V Polsku je zvyklostí, nikoliv však pravidlem, že pověření získá zástupce nejsilnějšího politického uskupení.
Blízký spojenec vládních konzervativců Duda ve svém dosud jediném povolebním vyjádření v pondělí neuvedl, jak bude postupovat. Podle agentury DPA se však předpokládá, že udělí mandát nejprve někomu z PiS. To by mohlo proces sestavování vlády o několik týdnů pozdržet.
