Češi v posledních letech k Polákům vzhlížejí s rostoucím respektem. Hospodářství šlape, dálnice stavějí se záviděníhodnou rychlostí, jako největší spojenci Ukrajiny vstoupili do klubu evropských velmocí a našinec začíná oceňovat i půvaby dovolené u Baltu. Pokud ovšem dojde na problémy demografie, Poláci naopak pokukují k nám.
„Jižní soused Polska na prorodinnou politiku vydává méně, přesto má lepší výsledky,“ napsal zkraje roku deník Rzeczpospolita . V Česku se sice loni narodilo nejméně dětí od roku 2004, polská čísla jsou ještě horší: zatímco průměrný počet dětí narozených jedné Češce loni činil 1,66, v Polsku tento klíčový ukazatel spadl na 1,26.
Rzeczpospolita připomíná, že polská konzervativní vláda vydává na prorodinnou politiku 3,5 procenta HDP, v Česku to je 2,13 procenta HDP. Na hojně propagovaný program 500 plus, v rámci nějž rodiče dostávají měsíčně pět set zlotých (2 980 korun) na každé dítě, šlo ze státní kasy za posledních šest let 216 miliard zlotých (1,75 bilionu korun).
Jenže štědré vládní balíčky se na neradostných demografických statistikách příliš neprojevují. Předběžná zpráva statistického úřadu z tohoto úterý ukázala, že počet obyvatel Polska znovu klesl. V červnu měla země méně než 37,7 milionu obyvatel, o milion méně než na přelomu tisíciletí, kdy se populační křivka zlomila k pozvolnému poklesu.
Z posledních dat je navíc zřejmé, že pokles zrychluje. V prvních šesti měsících letošního roku připadlo na každých 10 000 obyvatel o 34 úmrtí více než narození. Loni toto číslo činilo 21. Letos se narodilo o 14 000 novorozenců méně oproti stejnému období loňského roku, a to navzdory nízké nezaměstnanosti, která se v červnu pohybovala okolo pěti procent.
Klesající tendenci nezvrátil ani rostoucí počet polských emigrantů, kteří se vracejí do vlasti. Pokud to tak půjde dál, bude mít Polsko v polovině tohoto století 34,6 milionu obyvatel a na konci století o devět milionů obyvatel méně než dnes.
Nezadržitelné stárnutí populace představuje zásadní problém pro hospodářství i celý sociální systém. Víc seniorů znamená vyšší výdaje na důchody, péči a lékařskou péči. Méně dětí znamená slabší budoucí generace, které budou pracovat a platit daně – mimo jiné na sociální politiku.
Polští demografové při srovnávání se situací v Česku poukazují na odlišné nastavení rodičovského příspěvku, ale i na kulturní rozdíly: Češky se nestydí strčit dítě co nejdřív do jeslí nebo školky a vrátit se aspoň na částečný úvazek do práce. Muži se zase častěji a s větší ochotou zapojují do rodičovské péče.
„V Polsku je menší pracovní flexibilita. Jen málo žen pracuje na částečný úvazek, což je v České republice běžné. Pro české ženy je snazší vrátit se na trh práce, což jim dává pocit jistoty,“ uvedla pro list Rzeczpospolita profesorka Irena Kotowska z Institutu statistiky a demografie Varšavské ekonomické školy.
V Polsku zemřela další těhotná žena na sepsi. Těžký případ, hájí se nemocnice |
Kritici poměrů v katolické zemi ovšem nízkou porodnost spojují především se zpřísněním zákazu interrupcí za nynější konzervativní vlády. Pokud žena neví, že se v případě komplikací bude moci nemocného plodu včas zbavit, otěhotnění si dvakrát rozmyslí. „Pro pocit sociální jistoty je důležitá i skutečnost, že v České republice existuje liberální zákon o interrupcích,“ přiznává Rzeczpospolita.
Za vlády konzervativní vlády strany Právo a spravedlnosti byly již tak striktní protipotratové zákony dál zpřísněny, interrupce je dnes možná jen v případě znásilnění nebo pokud těhotenství ohrožuje ženu na životě. V poslední době došlo k úmrtím několika těhotných, protože lékaři v obavě z postihu příliš dlouho čekali se zákrokem až na odumření plodu.
Předseda strany Právo a Spravedlnost nedávno vyvolal pobouření vyjádřením, že za nízkou porodnost částečně mohou mladé ženy, které nadměrně pijí alkohol. „Pokud bude nadále přetrvávat situace, že mladé ženy do pětadvaceti let pijí stejně jako jejich mužští vrstevníci, žádné děti nebudou,“ prohlásil k mimořádnému pobouření liberálnější části veřejnosti Jaroslaw Kaczyński.
