Poslechněte si celý rozhovor se zmocněncem pro obnovu Ukrajiny v Kontextu:
„Zatímco Marshallův plán byl téměř exkluzivně americkou záležitostí, obnova Ukrajiny bude záležitostí celého politického Západu. Nejde jen o země západní Evropy a Severní Ameriky, ale také o Japonsko nebo Koreu. A není tajemstvím, že i Čína se připravuje na to, aby se vložila do procesu obnovy,“ srovnává Kopečný rekonstrukci Ukrajiny s americkým plánem, který po druhé světové válce postavil na nohy zdecimovanou Evropu.
Dnes západní spojence čeká možná ještě náročnější úkol. Světová banka v březnu vyčíslila, že první rok války na ukrajinském hospodářství napáchal škody za 411 miliard dolarů. Při zohlednění inflace to je asi třikrát víc, než byl objem Marshallova plánu. A cenovka zdaleka není definitivní, například zničení Kachovské přehrady bude mít devastující dopady na ukrajinské zemědělství.
Minulý týden se v Londýně konala konference o rekonstrukci Ukrajiny. Už nešlo o charitu a politické přísliby darů, ale o summit pro největší finanční instituce a soukromé investory, jako je BlackRock nebo JPMorgan. „Konference probíhala v londýnské O2 Areně, kde byly celé dvě místnosti dedikovány představování investičních příležitostí za různé regiony i za centrální vládu. Sloužilo to k tomu, aby všichni porozuměli, jak na Ukrajině funguje zadávání veřejných zakázek,“ vysvětluje Kopečný.
 |
Zájem o investice podle něj projevily i stovky českých podnikatelů. Asi sto čtyřicet českých firem na Ukrajině fungovalo už před válkou, některé podnikatele k investicím vede snaha pomoci. A další nyní zavětřili obchodní příležitost. „Spousta firem si uvědomuje, že to bude největší investiční akce v Evropě po druhé světové válce,“ říká Kopečný.
Součástí české delegace v Londýně tak bylo i sedm českých firem: například Křetínského energetický koncern EPH, Moravské naftové doly Karla Komárka, zemědělský podnik Agromino, výrobce nemocničních postelí Linet nebo Škoda Transportation, která provozuje vývojové centrum v Dnipru. „Velký potenciál je i v oblasti jaderné energetiky, a proto tam byla i Škoda Jaderné strojírenství, která je už dlouhou dobu výrazným aktérem na poli ukrajinské energetiky,“ dodává Kopečný.
Ukrajinská pole jsou plná toxinů. Obnova obilnice Evropy potrvá desítky let |
Vyhlídku na tučné zisky poněkud kalí fakt, že na Ukrajině stále pokračují boje a plány skupiny G7 na státní podporu pojištění investic před válečnými riziky nejsou podle Kyjeva dostatečně ambiciozní. Ukrajinci si také stěžují, že mezinárodním institucím schvalování investičních projektů trvá roky. Tolik času nemají.
Dobrý příklad nedávno v rozhovoru pro The Financial Times dal Mustafa Najem, šéf ukrajinské rekonstrukční agentury. Po katastrofě Kachovky je potřeba postavit nové potrubí dlouhé 150 kilometrů, aby regiony závislé na vodě ze zničené přehrady úplně nevyschly. Hraje se o čas, už nyní musí obyvatelé Kryvého Rihu výrazně snížit spotřebu vody.
„Samozřejmě můžeme začít s výzkumem, pak uděláme strategii, pak studii proveditelnosti, pak návrh projektu, pak jeho mezinárodní přezkoumání. Ale to potrvá rok nebo dva,“ říká Najem. Jeho lidé začali se stavbou potrubí dva dny po katastrofě. „Myslím, že za čtyři měsíce projekt dokončíme. Musíme, protože tady žijeme. Ano, obnova začne až po válce. Ale teď mluvíme o přežití.“
Jak bude vypadat poválečná obnova Ukrajiny? V EU panuje strach z korupce |
Překážkou pro zahraniční firmy je také pověst Ukrajiny jako jedné z nejzkorumpovanějších zemí v Evropě. Oligarchové jako Rinat Achmetov sice v důsledku konsolidace moci v rukách Zelenského administrativy výrazně oslabili, ale obavy, že z trosek války povstanou noví šíbři napojení na západní penězovody, se nedají jen tak odmávnout.
Zde podle Konečného sehraje zásadní roli, že finanční pomoc EU bude uvolňována každý měsíc podle toho, jak bude Kyjev postupovat v zavádění požadovaných reforem a boji proti korupci. „To je klíč k tomu, aby ty peníze nezahučely do černé díry, aby reputace korupční země ustupovala a aby se nám podařilo Ukrajinu postavit na nohy,“ uzavírá Kopečný.
Měla by být obnova Ukrajiny placena z ruských peněz zmražených na Západě? Měli by ruští oligarchové dostat šanci „vykoupit“ se ze sankcí? Jak obnovu Ukrajiny ovlivní neradostné demografické projekce? A může český diplomat zpochybňovat hranice Ruska? To vše se dozvíte v podcastu Kontext.
