Na Ukrajině sice stále hřmí artilerie a ruské ozbrojené složky zahájily dlouho očekávanou ofenzivu v Donbasu, v Bruselu se ovšem už nyní diskutuje o poválečné rekonstrukci čtyřicetimilionové země.
Evropská komise podle agentury Bloomberg počítá s tím, že EU ponese hlavní tíži nákladů na rekonstrukci a nyní pracuje na mechanismu, který by měl pokrývat dlouhodobé potřeby Ukrajiny. Instrument by se prý měl podobat bezprecendnímu fondu na podporu ekonomiky zasažené pandemií, na kterou si evropská sedmadvacítka celkem půjčí 800 miliard eur.
Ukrajinský fond by měl sloužit k financování investic a reforem schválených vládou v Kyjevě. Na kolik tento unijní Marshallův plán vyjde, není zatím jasné. Podle agentury Bloomberg je však řeč o stamiliardách eur.
Z iniciativy Evropské komise je patrné, že téma poválečné rekonstrukce Ukrajiny je čím dál aktuálnější. Západní diplomaté chystají několik schůzek, na kterých budou projednávat plány finančí podpory Ukrajiny a snaží se vymyslet způsoby jak zajistit, aby pomoc ze Západu nebyla zneužita.
S předválečnou Ukrajinou byla totiž spojena chronická korupce a velmi slabá úroveň právního státu, který by rozkrádání mohl zabránit. Například Nizozemsko proto už dalo najevo, že jakékoliv investice do obnovy musí být spojeny se zaváděním struktur vládnutí, které by Ukrajinu přiblížily Evropské unii a usnadnily jí cestu do EU.
Spojení evropské perspektivy Ukrajiny s poválečnou obnovou je důležité i pro české předsednictví EU, které startuje v červenci. „Pokud se Evropa bude zásadně podílet na rekonstrukci Ukrajiny, tak to musí chápat jako investice do svého budoucího člena. Investice bychom měli směřovat do země, která má evropskou perspektivu,“ uvedl pro iDNES.cz diplomat Jaroslav Kurfürst.
Ukrajinská vláda odhaduje škody dosud napáchané ruskou agresí na přibližně bilion dolarů (asi 22,5 bilionů korun). Většina zahraniční pomoci by zpočátku měla směřovat do obnovy infrastruktury a zajištění veřejných služeb. Náklady na platy státních zaměstnanců a sociální služby činí podle prezidenta Zelenského pět až sedm miliard dolarů měsíčně.
Evropská komise také zvažuje, jak pomoci ukrajinským firmám. Podle Kyjeva asi třetina společností musela zcela zastavit provoz a 45 procent z nich výrazně omezilo produkci. Bojové akce a omezení vývozu obzvlášť citelně zasáhly zemědělství, které patří ke klíčovým sektorům ukrajinské ekonomiky.
Pomoc s poválečnou rekonstrukcí slíbila na počátku dubna v Kyjevě předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. „Pomůžeme vám znovu vybudovat vaše města, až tato ilegální, nevyprovokovaná a zbytečná válka skončí. Už jsme poskytli finanční, vojenskou a humanitární pomoc. To bude pokračovat a ještě se navýší,“ uvedla.
8. dubna 2022 |