Poslechněte si celý rozhovor se sinologem Fürstem v Kontextu:
Si Ťin-pching v neděli k více než dvěma tisícům delegátů XX. sjezdu Komunistické strany Číny hovořil o čínské vědecké a technologické soběstačnosti, posilování armády i ochraně životního prostředí. A s čitelnou narážkou na sílící soupeření se Spojenými státy odmítl „všechny formy hegemonie a mentalitu studené války“.
Podle Fürsta je přitom studená válka mezi USA a Čínou už přinejmenším pět let realitou. „Čína sama sebe vidí jinak, než tomu bylo před dvaceti lety. Už je v pozici velmoci, vzdala se politiky nízkého profilu, dává najevo své nároky ve světě a vymezuje se – zatím nepříliš explicitně a agresivně – jako vyzyvatel Spojených států,“ říká Fürst, který působí na Ústavu mezinárodních vztahů.
Sílící konfrontace s Washingtonem podle něj v dalších pěti letech Siovy vlády povede k dalšímu uzavírání Číny, utužování cenzury a dalšímu zhoršování vztahů se Západem včetně EU. Povaha soupeření mezi dvěma hlavními světovými mocnostmi je ovšem jiná než v dobách SSSR.
 |
„Spojené státy v tomto týdnu vyhlásily embargo na veškerý vývoz čipů do Číny. Taková razantní gesta naznačují, že tento geopolitický střet má stále více technologický charakter. To je něco, co tento střet odlišuje od studené války mezi Spojenými státy a komunistickým blokem,“ říká Fürst.
Nejdelší potlesk na sjezdu si 69letý prezident vysloužil za svá slova o Tchaj-wanu. Zopakoval, že jeho znovusjednocení s pevninskou Čínou je nevyhnutelné a Peking si vyhrazuje právo dosáhnout toho i silou. Opět tak ožily obavy z možné invaze, které rozvířila už nedávná návštěva předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu.
Přechod od chaosu k vládnutí, chválil na sjezdu čínský prezident Si Ťin-pching |
„Pokud by Čína přistoupila k nátlaku, který by dospěl do podoby vojenské invaze, tak by s velkou pravděpodobností došlo k vojenskému střetu se Spojenými státy. To si ani jedna strana nepřeje,“ poukazuje Fürst na bezpečnostní garance, které ostrovní demokracie dostala od Spojených států.
Problém Tchaj-wanu je ovšem tak obrovská výzva, že Si Ťin-pching na ni musí před domácím publikem reagovat. „Čína nesmí ztratit tvář a především ji nesmí ztratit doma. V Číně se tomu říká ‚mandát nebes‘: každá politická reprezentace má už od dynastických dob svěřený výkon moci nad lidmi. Ale všechno má své meze. Pokud by politická elita selhala, může dojít k nárůstu lidového nesouhlasu a to může politickým pořádkem otřást. Proto žádná vláda na pevnině nemůže Tchaj-wan pustit.“
ANALÝZA: Jak se Čína proměnila za desetileté vlády Si Ťin-pchinga |
Hrozbu přímého vojenského konfliktu s USA podle Fürsta snižuje i pragmatismus čínského vedení. „Číňané jsou v použití síly selektivní, opatrní a pragmatičtí. Podívejte se na konflikty, která Čína vedla, a srovnejte jejich četnost, způsob vedení a jejich ideologické pozadí s USA. Čína zdaleka není tak aktivní. Ale ani Spojené státy nechtějí jít do přímého střetu s Čínou, nechtějí opakovat stejnou hrůzu, jako byla Korejská válka.“
To ovšem nevylučuje možnost zástupných konfliktů v oblastech, kde se zájmy Pekingu a Spojených států střetávají. Podle Fürsta se tak sílící napětí může přesouvat do jihovýchodní Asie nebo Tichomoří. „Dá se čekat, že bude docházet ke střetům v oblasti Jihočínského moře, kde některé země otevřeně vystupují jako spojenci USA. Typicky a paradoxně Vietnam – dříve to byl soupeř, dnes u Američanů hledá záštitu.“
Znepokojení v Pekingu přiživují Američany vedené aliance, které se snaží Čínu obkroužit a zadržovat její ambice. Například spolek Quad, který byl vzkříšen před pěti lety a kromě USA do něj patří Indie, Japonsko a Austrálie. „Zatím to nevypadá, že by tam vznikla pevná bezpečnostní architektura, jako je Severoatlantická aliance, ale i v tomto směru se dá čekat, že k nějakému utužení dojde,“ domnívá se Rudolf Fürst.
Co čekat od obměny nejvyššího vedení Komunistické strany Číny? Jak se změnil pragmatický přístup Pekingu k ruské agresi na Ukrajině? A jak Čína vnímá jaderné hrozby Vladimira Putina? To vše se dozvíte v podcastu Kontext.
